Ne, báchorka to není. Ale s tím dalším, co jsi napsala, souhlasím.
Proto dávejte pozor a fakta sami ověřujte nejlépe z více zdrojů. Tato diskuze může obsahovat odkazy nebo příspěvky, které mohou obsahovat vulgarismy.
Přála bych ti poznat život v severočeském pohraničí sedmdesátých let.Tam měli lidé hodně hluboko do kapsy a chodili tam buď za trest,nebo s nadějí na získání podnikového bytu - po minimálně roční zkušební době na ubytovně.
Jj. Stěhovali jsem se tam v r. 1975 na rozdíl od Prahy hned jsme dostali krásný 3+1 byt. Děti měli zadarmo svačiny ve školách. Platy byly stejné , jen nebylo moc co si koupit. Tak se jezdilo pro krásné a levné oblečení do NDR nebo Maďarska. Banány byly sice s frontou ale byly. Platilo : Já jsem horník kdo je víc.. Teda lidi že by neměli peníze jsem nepotkala, všichni pracovali i ti cikáni. Máš Ačko nebo Zetku a jsi bez přídavků na děti.
Předpokládám,že někde na Mostecku v povrchových dolech.
Já byla ještě o kus dál a muž dostal byt až po roce práce v elektrárně
Prunéřov.
Až po roce?:D Ruku na srdce: Dá dneska zaměstnavatel někomu byt? Aby mu pak doživotně zůstal. Zaměstnavatel spíš kouká lidi ve zkušební lhůtě vypakovat a vzít další za minimálku. To zas buďme nestranní.
To pozor,ten byt nám nikdo nedaroval,ale propůjčil za přesně daných
podmínek,které byly dost tvrdé.Děti nám v tom ovzduší stále marodily,ale
my se nemohli vystěhovat,protože každý podnik měl zákaz zaměstnat lidi z
tohoto strategického odvětví.
Každopádně zároveň stále říkám,že polistopadové vlády bytovou
politiku naprosto zanedbaly,protože ji předhodili trhu.
Ja koukam jako blazen, ze nejaky podnik poskytuje zamestnancum bydleni , to je preci soukroma zalezitost! Velke firmy poskytuji kredit, ale to je tak vsechno a to jeste ne kazdemu.
My jsme měli podnikové byty celkem tři, postupně. Napřed já garsonku od vojáků, po provdání a narození prvního dítěte cihlový byt 2+1 a po narození druhého dítěte 3+1 v paneláku.