Svobodná diskuse bez cenzury
Život bez daní? Myšlence anarchokapitalismu svítá na lepší časy
Většina lidí se asi shodne, že stát je – slušně řečeno – vyžírka. Jako takový ten kamarád, který si na vás vzpomene, jen když něco potřebuje.
Když se doslechne, že jste přišli k penězům nebo alespoň k lístkům na Ligu mistrů, tak je vám kdykoli k dispozici. Ale když něco výjimečně potřebujete vy, tak zrovna nemůže.
Podobné je to s nemovitostmi. Bytové domy stát (města) v podstatě nestaví a stavební povolení uděluje tak strašlivě pomalu, že už se o ně developerům ani nechce moc žádat.
Výsledkem je trvalý nedostatek bytů, který šponuje jejich ceny do nebes, takže už na ně běžný smrtelník v podstatě nemá ani šanci dosáhnout. Ale když se mu náhodou – státu navzdory – podaří vyšvihnout, vydělat dost peněz a byt si ze zdaněných peněz pořídit, stát (kraj/obec) každý rok natáhne ruku pro daň z nemovitosti.
Skoro polovinu (44 %) toho, co v práci vyděláte, odevzdáte státu, aby z toho pořídil věci, které vás v podstatě nezajímají. Za jeden průměrný život průměrného člověka s průměrnou mzdou je to v cenách roku 2022 téměř 10 milionů korun.
O tom, kam vaše peníze půjdou, navíc většinou rozhodují lidé, kteří nikdy v životě „na trhu“ žádné peníze nevydělali, celoživotní politici.
Lidé, kterým se tenhle model nelíbí, vymysleli jiný. Možná lepší, možná horší, ale minimálně spravedlivější.
Říkají mu anarchokapitalismus, a i když to zní jako strach z pavouků, je to docela zajímavá myšlenka o tom, jak by vypadala společnost, ve které by umělý státní monopol nahradil volný trh.
