Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Sousedi nahoře jsou tiší, jen dřív mívali do noci mejdany, ale v ložnici to nebylo moc slyšet. Pod námi je to horší, ale hlučí jen ve dne, a to mi nevadí.
Lidé na chodbách mi nevadí, jsou slušní, pozdraví, prohodí slovíčko. Oni mě znají, já je většinou ne, protože se tu hodně střídají. Znám jen starousedlíky.

Tichý jsme měli jenom ty jedny vedle, taky starousedlíky. Jinak se starousedlíci v 90. letech většinou odstěhovali a byty většinou pronajímali a to bylo ródeo, to byly samý svině ti noví lidi. Musel jsem jim dát najevo, kdo je pánem.

Možná kdybysme bydleli úplně nahoře v rohu, že bych to snesl. Ale byli jsme přesně uprostřed paneláku, mama to tak chtěla, když se byty přidělovaly, prý aby měla teplo. Neskutečný utrpení.

My bydlíme také uprostřed.
Sousedi pod námi se před pár lety také přestěhovali do horního patra, aby měli klid. Za necelý rok se stěhovali zpět, protože jim v létě bylo horko, v zimě zima. Mimochodem, jsou to cikáni.

Černý huby měly ghetto hned vedle našeho paneláku. Tam býval taky čurbes. Lidi se tam báli vkročit. Nejednou jsme se tam s nima porvali. Brácha se nakonec dal ke skinhedům.

Tihle jsou v našem paneláku jediní. Až na to věčné řvaní do dětí jsou celkem slušní, asimilovaní. On mívá sice občas opletačky s policií, ale to nebyl ani cikán, kdyby nekradl a nerval se.