V roce 1989 se na východě zhroutil totalitní režim a ze dne na den se
objevili netušené možnosti. Klasický pracovní trh odhalil neskutečnou
"díru". Bohužel ale kdo zaváhal, nebo "na to neměl", pustit se třeba do
podnikání (neměl nejen ve smyslu peněz, ale hlavně schopností, povahy),
ten projebal šanci. A chtělo to reagovat také "ze dne na den"
Od 70. let se svět vyvíjí zhruba tak, že je stále více lidí na stále
méně práce.
já sám svým dětem silně pomáhám, aby se postavili na vlatsní nohy,
protože tak "snadný", jak jsme to měl v 90kách já a podobní, to už nikdo
nikdy mít nebude, spíš naopak. Ted aleda že by to tu zase zhltli komunisti
zavedli ty svoje šílenosti a pak zase zkrachovali.
Zatímco já si svoji možnost mohl doslova jen "zvednout ze země", dnešní
mladí se už i jen za tu možnost musí rvát.