Zrada vojsk Varšavské smlouvy..... všichni tu byli- nejen Rusové(
Ukrajinci)
Já tedy nevím, kolik ti je, ale mě v tu dobu bylo 14 let. A nijak mě to
nešokovalo. V podstatě nám nic neudělali. A nemysli si, taky jsem je tu
nechtěla. V tu dobu jsem bydlela na malém městě, měli jsme partičku,
která se domluvila v noci jsme utíkali z domova a psali nápisy na
zdi....vápnem, křídou, prostě co bylo po ruce. Otáčeli jsme směrovky, aby
ti ,co k nám přijeli na obrněných vozech a tancích...nevěděli, kam mají
jet. Když mě vymákl táta, že chodím v noci ven...poprvé v životě a
naposled mě seřezal jak psa. Mamka dostala srdeční záchvat, brácha měl 6
let...ten mě nenáviděl, že jsem sebrala barevné křídy, které mu naši
koupili. A sestra jen brečela, 1srpna se jí narodilo mimino a manžela měla
na vojně. Měla jsem zaracha. Za pár dní, se všechno uklidnilo a život šel
dál. Lidi chodili do práce, do kina a děcka lítaly po venku. Nikdo nám nic
nedělal. Jen ti -okupanti- často prosili o vodu a něco k jídlu. Byli to
kluci kolem 18 - 20 let. Jednoho dne...zmizeli- odjeli.
A pro nás děcka, se změnilo jen to, že jsme ve škole už neříkali paní
učitelko, ale soudružko učitelko.
a docela mě baví, čist tady všechny ty hrdiny, odbojáře a zavilé
antikomunisty