S myšlenkou sestavit vojenský útvar z haličských dobrovolníků přišel
guvernér haličského distriktu Dr. Otto von Wächter, který navrhl vytvořit
divizi zbraní SS určenou k nasazení na východní frontě. Zřízení 14,
granátnické divize bylo slavnostně vyhlášeno na různých místech v
Haliči v dubnu 1943. Podle zhruba padesátky dokumentů zahrnující novinové
výstřižky, záznamy rozhlasových promluv atd. se tak stalo 28. dubna. První
fáze náboru dobrovolníků byla zahájena v červnu 1943. Zpočátku byly
Wachterovy návrhy (jakkoli podporované ukrajinskými kruhy) odmítány. V
Berlíně však Wächter získal podporu Himmlera, který požadoval, aby divize
byla postavena z haličanů, jež považoval za více árijské. Pojmy
ukrajinský, Ukrajina se neměly ve zmínkách objevit, ke zdůraznění odkazu
rakousko-uherského císařství měl být používán termín „Galizien“.
David Marples se domnívá, že divize byla nazvána „Halič“ k zajištění
ryze německého vlivu, aby se předešlo užití pojmu „ukrajinský“,
který by mohl vzbuzovat nežádoucí očekávání.[7] Wächter se sblížil s
Ukrajinským ústředním výborem (Український
центральний комітет), apolitickou organizací, poskytující
sociální péči, kterou vedl Volodymyr Kubijovyč. Výbor myšlenku
zformování divize podpořil.[8] Ukrajinská řeckokatolická církev žádala
o přítomnost jejích kaplanů, to obvykle Němci nedovolili, a tak se divize
stala spolu s bosenskou divizí jednou z mála výjimek.
Němci učinili dva politické ústupky. Přislíbili, že divize nebude
nasazena proti západním spojencům a bude bojovat pouze proti bolševikům.
Složení přísahy věrnosti Hitlerovi bylo dobrovolné.
Příznivci fotbalového klubu FK Karpaty Lvov připomínají sedmdesáté
výročí vzniku divize; Lvov, Ukrajina, 2013