Lorak nás tady často masíruje ruskou propagandou o tom, že Ukrajinci jsou vlastně Rusové, že ve městech Lvov a potažmo po celé Ukrajině jsou centra ukronacistů od kterých přijeli Rusové 24. 2. 2022 Ukrajinu osvobodit a že v rusky mluvících oblastech na východě, byli rusky hovořící Ukrajinci utlačováni, mučeni a fyzicky likvidováni Kyjevskou vládou, což byl další důvot toho, proč museli Rusové na Ukrajinu vpadnout...Jak to nevidí ,,dezinformátor" Lorak, ale samotní rusky hovořící Ukrajinci žijící v rusy okupovaném Mariupolu v oblasti dnešní Doněcké lidové republiky, si můžete přečíst v následujícím článku:... Rozhovor s akademičkami Mariupolské státní univerzity, které utekly před válkou do Ostravy poté, co jim Rusové vybombardovali byt...Nejprve bych ráda zdůraznila, že Mariupol se nacházel na území frontové linie již 8 let, demarkační čára ležela 13 km od města. Mariupol po okupaci části Doněcké a Luhanské oblasti v roce 2014 sloužil jako předsunutá základna Ukrajiny na východě a zároveň jako „výkladní skříň“ obnoveného Donbasu. Proto se očekávalo, že město bude z východu i jihovýchodu útočníky zablokováno. Po vypuknutí války byly cesty na západ a severozápad poměrně rychle odříznuty. Okupanti navíc přijímali opatření, která v prvních dnech války znemožňovala zorganizovat hromadnou evakuaci. Většina parkovišť a městské dopravy v Mariupolu byla zničena raketovými útoky, silnice byly neustále ostřelovány. Z některých částí Mariupolu byl přesun na západ, tedy směrem k Záporoží – na území kontrolované ukrajinskou vládou – nemožný...V Mariupolu už od začátku března není elektřina, voda, plyn ani internet. Byli jsme úplně odříznuti. Lidé z mé čtvrti v Mariupolu, která je hustě obydlená, byli účelově mylně informováni, že nás naše vláda opustila, a byli pod záminkou evakuace odvezeni na dočasně okupovaná území, nebo do Ruska. Jakmile se nám podařilo všechny kontaktovat, rozhodli jsme se vyrazit do Evropy, jelikož jsme sami neviděli jinou možnost. K tomu však bylo nutné projet téměř 2 000 km územím okupantů a Ruské federace...Ná­rodnostní situace na východě Ukrajiny je pro nás pro Čechy poněkud obtížně uchopitelná. Mohly byste prosím vysvětlit, jak spolu žili obyčejní lidé – občané – Rusové i Ukrajinci? Jaké mezi nimi byly před válkou vztahy?
Na Ukrajině žijí rusky mluvící Ukrajinci a ano, s Rusy nás spojuje mnoho příbuzenských vazeb, nicméně je to spíše genetika než mentalita. Rusky mluvící regiony jsou především na jihu a východu země, tedy v oblastech, které jsou blíže k ruským hranicím. Je to dáno historicky. Ukrajinci jsou myšlením Evropané, Rusové Asiaté. Ukrajinci si cení především svobody, Rusové potřebují pro obvyklý způsob života pevnou ruku. Mimochodem, obyvatelé Mariupolu také patří k rusky mluvícím Ukrajincům, nicméně Mariupol je ukrajinským městem. V kontextu naprostého ekonomického úpadku a návratu okupovaných území Doněcké oblasti na úroveň Sovětského svazu je Mariupol naopak symbolem rozvoje a prosperity. Město se za osm let proměnilo v rychle se rozvíjející, perspektivní a pro investory atraktivní místo, které bylo příjemné pro život i práci. Bylo to ale ukrajinské město obývané rusky mluvícími, svobodnými Ukrajinci, kteří si vážili a měli rádi své ukrajinsky mluvící spoluobčany. A opláceli jim stejným přístupem. Snažili jsme se udělat naše město lepším, čerpali jsme ze zkušeností ukrajinsky mluvících měst a nikdy jsme se kvůli jazyku nesetkali s nedorozuměním. Chápu, proč byl Mariupol srovnán se zemí. Byl vším tím, k čemu ruská města musí urazit ještě dlouhou cestu. Mariupol přitom nebyl administrativním centrem, jen velkým průmyslovým městem. Když se vašemu západnímu sousedovi podaří být nezávislý a ukáže se, že je v ledasčem lepší, je snazší to zničit než se pokoušet to napodobit...Pro mě osobně bylo Rusko vždy samostatným sousedním státem, s nímž sice máme společná období historického vývoje, ale samostatnou současnost. Do první třídy jsem nastoupila 1. září 1991, měsíc po vyhlášení ukrajinské nezávislosti. Vzdělání a občanské uvědomění jsem tak získala ve svobodné, suverénní zemi respektující vůli lidu a práva občanů všech národností žijících na území Ukrajiny, s vlastní jedinečnou cestou rozvoje, státu, který se stará o plnohodnotný politický, ekonomický, společenský i duchovní rozvoj ukrajinských občanů. Jak již poznamenala Olena, pro Donbas je obecně typická situace, kdy mnoho rodin má rodinné vazby s Rusy. Je to dáno historickým a geografickým vývojem. Moje maminka pochází z východní Ukrajiny, můj táta je ze střední Ukrajiny. Potkali se na univerzitě v Rivne v západní části naší země. Jako mladí odborníci byli vysláni do Doněcku, kde se usadili. V mé rodině se vždy mluvilo ukrajinsky i rusky. Podněcování k nenávisti na základě jazyka je nástrojem ruské propagandy, který nemá nic společného s reálnou situací v zemi...Obě jste rusky hovořícími Ukrajinkami. Zažily jste nějakou formu útlaku nebo ostrakizace ze strany ukrajinsky mluvících spoluobčanů? Představoval váš jazyk například nějakou nevýhodu ve vaší profesní kariéře?
O.S.: Žádný útlak nebyl a nemohl být. Vladimir Zelenskyj – prezident Ukrajiny – mluví rusky! Naučil se ukrajinsky a začal v ní volně komunikovat, až když se stal prezidentem. O jakém útlaku tu mluvíme?!
Ano, máme zákon, který nařizuje zaměstnancům státních orgánů a služeb na pracovištích a při výkonu pracovní činnosti (zdůrazňuji, že mluvíme pouze o práci) komunikovat v ukrajinštině. Když se ale člověk na úřadě zeptá, zda může komunikovat v ruštině, obě strany po dohodě mohou tímto jazykem hovořit. V sektoru služeb to je ještě jednodušší. První otázka, kterou dostanete, zní: „V jakém jazyce se vám lépe komunikuje?“ Je to pohodlnější. Útlak rusky mluvících občanů je chorobnou fantazií ruské vlády. Po prvním pokusu o obsazení Donbasu v roce 2014 jsme byli s kolegy nuceni opustit rodné město Doněck a restartovat vzdělávací proces na svobodném ukrajinském území v Mariupolu. Například rodina mého vedoucího výzkumu, prof. Andriye Stoyka, se přestěhovala do Lvova, podle kremelské propagandy do „doupěte nacionalistů“ a za sedm let se nesetkal s jediným případem jazykové diskriminace.

O.S.: Vzdělávací proces také probíhá v ukrajinštině. Ale to je normální – ukrajinština je úředním jazykem. Ukrajinský jazyk se stal určujícím faktorem a hlavním znakem identity moderního ukrajinského národa a je také základní systémotvornou složkou ukrajinské občanské společnosti, na jejíž odolnost a odvahu je dnes hrdý celý svět. V České republice se vyučuje v češtině, ne pro každého je to ale rodný jazyk, nicméně připisuje se vám snad útlak jiných jazyků a národů? https://alive.osu.cz/ukrajinci-jsou-myslenim-evropane-rusove-asiate/