Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Hodne nam tim, co ted pises prozrazujes sam o sobe

prozrad, co?

Ze si hodne precitlivelym a impulzivnim clovekem, ktery prilis podleha emocim.

Muzi jsou ve srovnani se zenami primocari, nepretvaruji se az tak jako zeny, nejsou az tak zaludni a taky se nemsti az za hrob.

tak to jsi vedle jako jedle

Je to jiste individualni zalezitos, ale obecne plati, ze muz se dokaze snadneji prenest pres urcite veci, ktere zeny prezivaji az moc citove a osobne.

Jak ale pisu, vzdy jsou vyjimky jenz potvrzuji pravidlo na obou stranach a je to individualni a zavisle hlavne od povahy cloveka.

takze si vlastně neřekl nic

Kazdy clovek je original. A i kdyz mame vsichni hodne spolecne a dokazeme sdilet to co nam prinasi v zivote radost do naseho zivota, tak vzdy bude v kazdem z nas neco vyjimecne a jedinecne cim se odlisujeme od jinych.

ten zkurvysyn, co mi vzal moji ženu, udělal jí dítě, když mě zavřeli na tři měsíce v Rakousku, říkal mi, že mám málo testosteronu, nikdy, za celou dobu co jsem byl vedle něho, nedokázal mi to říct, nikdy ... posránek s testosteronem

Chce to klid Bohumile. Tvuj pribeh i bolest uz zde vsichni zname a jiste je vecsine lito co jsi prozil i kdyz podobnou skusenost sami nemeli, ale tim, ze o tom budes stale psat uz na tom nic zmenit nemuzes. Je to minulost, kterou nezmenis ani ty sam a zbytecne tim tryznis sebe a pro vecsinu dalsi lidi zde je to pak uz i na obtiz neustale cist tento mnohokrat opakovany pribeh.

Resenim by jiste byla odborna pomoc a nejake leky na sklidneni a nebo aspon pit mene toho alkoholu.

Druha moznost zemestnej svoji mysl necim uzitecnym, co ti do zivota prinasi radost a minulost kterou nemuzes zmenit zanech v minulosti.

nedělám to já sám, to mé srdce, miluji ji, to je za prvé, já nevím, zda ten cit vůbec znáš, a za druhé, nejsem Bohumil, ale Bohumír

O 5 se to tu vyskytlo)))))))) Alkoholik plný lží.

v čem lžu, mluv, piš

Je ale na tobe ci dovolis aby to tve srdce bylo naplneno tim zalem co prinasi to zoufalstvi a bolest a nebo ci si ho budes vice chranit a dovolis aby misto toho bylo vic naplneno necim, co ti prinese v zivote radost, kterou pak treba muzes sdilet i s jinymi lidmi.

I ta bolestiva minulost je jiste pro nas zivot cennym poucenim, ale nemela by se nam stat pasti v ktere uvizneme.

A promin ze sem te spatne prejmenoval Bohumire

Mozna i sam znas treba i tento hodne pravdivy pribeh.

Známá legenda o indiánském stařešinovi, který svému vnukovi vyprávěl o životě. „Synu,“ začal svou řeč, „v nitru každého z nás se odehrává bitva dvou vlků. První vlk je zlý. Je hněvem, závistí, žárlivostí, smutkem, lítostí, chamtivostí, arogancí, sebevědomím, vinou, rozhořčením, podřadností, lží, falešnou pýchou, nadřazeností a egem. Druhý vlk je hodný. Je radostí, mírem, láskou, nadějí, vyrovnaností, pokorou, laskavostí, empatií, štědrostí, pravdou, soucitem a vírou. Stejný boj probíhá také v tobě i v každém dalším člověku,“ ukončil své vyprávění děd. Vnuk se na chvilku zamyslel a zeptal se: „Který vlk zvítězí?“ Stařec odvětil: „Ten, kterého krmíš.“