Nekdo projevuje svoji kajicnost a litost nad tim, co si uvedomuje, ze ucinil
zle tak se jde vyspovidat do kostela a ma pak casto i ten falesny pocit, ze se
timto dokaze ocistit a nebo se jen tvari, ze kdyz je vyspovydany, ze uz je to
zase vsechno ok. Nema casto zadnou motivaci cokoliv se usilovat zmenit a
napravit v tom svem spatnem jednani.
Realitou je, ze ocisteni neprichazi diky nejakemu farari z kostela jenz sam
casto velice tezko hresi a lidi vede i k falesnemu uctivani model a i ty sam
kdyz litujes neceho co jsi udelal spatne se zde nemusis byt do prsou a delat zde
nejake divadlo velkeho kajicnika.
Boh vidi nase srdce a vidi i to co jsi uvedomujeme a kdyz mu to sami dovolime
dokaze nas uzdravit i ocistit od cehokoliv zleho a to by se pak jiste melo nejak
projevit i v tom nasem chovani vuci jinym lidem. Neznamena to, ze se ted nekdo z
nas muze stat uplne svatym a bezhrisnym clovekem.
Sam jiste mas i hodne svych vlastnich hrichu, ktere jsi ale nerad priznas a
jiste se s nimi ani nikde nechlubis. Pro to ocisteni je ale prvnim potrebnym
krokem to uvedomeni si urciteho spatneho jednani a potreby urcite zmeny. V tomto
ohledu se ceni i uprimne usili o takovou zmenu.
"...Cílem těchto pokynů je láska, která vychází z čistého
srdce, z dobrého svědomí a z víry bez pokrytectví...."