Já mám psychiatra a sere mě. I jedny léky, který bych měl brát
pravidelně, beru jen fiktivně. 
Já mám psychiatra a sere mě. I jedny léky, který bych měl brát
pravidelně, beru jen fiktivně. 
Můj psychiatr byl (i když doufám stále žije) mimořádně hodný
člověk. Fakt svatej člověk. Andělsky obětavý. Ale že by mi pomohl, to
při nejlepší vůli říci nemohu.
Ale některým lidem snad ano. I když jsem osobně nikoho takového nepoznala.

Už je mi jasné složení zdejší místnosti. to je jeden klient vedle druhého . Řeknu Vám přátelé. Mezi mými zákazníky jsou jak psychologové, tak psychiatři. Když se s nima člověk baví, mají více problému, než jejich klienti....a vy se jim svěřujete????
To by jeden netušil, kolik lidí potřebuje psychiatry. Psychiatr je člověk, který je často více zoufalý, než jejich klienti.
A divíš se?
Jednak má vlastní problémy, které ho i k tomu povolání přivedly, a jednak
od rána do večera poslouchat ty věčné nářky, to je na palici.
Ostatně mezi psychiatry je nejvyšší sebevražednost. 
Já právě ne. Což mého psychiatra strašně trápilo. Prý jsem
paranoidní, to je nedůvěřivá.
Řešili jsme celospolečenské problémy, o svém soukromí jsem mu nikdy
nevykládala.
Když já jsem neukázněný pacient, jak mi můj psychiatr stále vyčítal.

Kdyby ses chtěl mrknout, jak zas řádí jeden náš známej kovanej
neomarxista
:
Já mám teď psychiatričku, ve věku mých synů. Předepisuje mi prášky
na spaní. Místo hodin, jako to bývalo u toho neskutečného dobráka, u ní
strávím nanejvýš 5 minut. Zeptá se, co chci napsat, napíše a mohu se
poroučet.
Vyhovuje mi to.
Ony ty hloubkové sondy do vší té bídy světa a života k ničemu dobrému
nevedou. 
Takže údržbářka!
Pro farmaceutickej průmysl je vyléčenej pacient
bezcenná věc!!....to je jejich motto!

Když ona jednou pochroumaná psychika se těžko spraví.
Jak říkal ten můj bývalý psychiatr - jednou rozbité zrcadlo se dá sice
slepit, ale...

Jsem od dětství spíše samotářka.
Je mi lépe o samotě. I když jsem ráda, když mě navštíví synové,
stejně se za chvíli těším, až zase odjedou. 