Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Páne jo! To je kousek!

A zdravej jako hřib! Ten by stačil na houbovku pro závodní kuchyni!

Myslis, ze by to ta holka zvladla uvarit tu houbovku pro celou pro závodní kuchyni!

Jé, já bych si dala houbovku!

Jžš ani nemluv... Nebo smažené hříbečky v trojobalu. Slint.

Houbové řízečky jsme měli v sobotu večer, syn našel jednoho většího hřiba. I malému řízečky šmakovaly, a to přitom řízky z masa nejí.

Meli sme 2 dni dozazdu a byla super.

Na zahori uz rostou a jedna pani, ktere uz sem v minulosti parkrat pomohl nam je prinesla jako darek

Vděčná.

Málokdo dokáže být vděčný, přitom právě vděčnost je základem vnitřního klidu a míru.

Šalomoun napsal: „Posílej svůj chléb po povrchu vod, neboť po mnoha dnech jej opět najdeš.“ (Kaz. 11:1)

Hezke devce jen se tak divne nejiste a s obavami kouka

Ráda sbírám,ale nerada zpracovávám.

Líná jak lemra - že !? Tak to jsme dva

Jenomže já svoji event.nechuť dokážu překonat a když se mi do něčeho nechce,zásadně to neodkládám,ale udělám to ze všeho nejdřív.Proto mám houby jak v mrazáku,tak i sušené a mohu kdykoliv uvařit nejenom bramboračku a maso na houbách,ale i klasickou houbovku,či kulajdu.Ostatně jako většina žen,které rády vaří svojí rodině.

Já houby ráda sbírám ba i je očistím, pokrájím ale nerada je jím. Nejraději je mám vyfocené ode mne na obrázku.

Já už taky jen zlehka,smaženici raději vůbec.

Málem bych ti zapomněla pogratulovat ke skvělému úspěchu ,jakého se dostalo tvému druhému domovu!
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/krajina-zateckeho-chmele-je-nove-na-seznamu-unesco/r~88dd194c560211ee93abac1f6b220ee8/

Náš dům je zapsaný v knize památek už od r. 1961 a je součástí památkové zóny. Ale tolik let se město o tohle zapsání na Unesco snažilo a dostali to.

Tak budete mit ted zrejme vyssi naklady pri opravach.

Ono opravovat dům stojí vždy peníze. Bohužel je to tak že na jedné straně doděláš a na druhé straně zase musíš. A když máš blbé a vyčůrané sousedy z obou stran a společná úžlabí a zdi tak je o zábavu postaráno.

Ócistit je zase az tak narocna prace neni a pak uz je muzes dal pouzit jakkoliv. U nas sme je i susili nakrajene na male kousicky a vysusene pak sli do velkych zavaracich poharu. Vecsiinou se ale daji do polevky osmazi a nebo nejake omacka ci prazenice a pod.