Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury

Stejně je nejlepší, když se večer ke mně zavrtá do postele a jak si tak šťastně odfoukne.-)))) Je to kříženec se silky teriérem, tak je trošku větší (6.5 kg) ale samý sval. A možná proto je i takový ražoň. Sedí za oknem a jak se venku něco mihne, tak štěká jako blázen. Nedej bože někdo zazvonit To je nepříčetný.-)

Ten náš, byl vždycky tichý. Moc neštěkal. Nikdy nic nezničil a miloval návštěvy. Teď je to s ním horší, je to už děda a neslyší a vidí jen stíny. Ale jinak je vitální a zdravý, + - 4 kg. Krásnou postavu si udržel, i v tomto věku.
Do postele nesmí, ale má svůj pelech. Ale sedačku si zabere pro sebe skoro celou. Natáhne se jako špagetka a mě odšoupne bokem. Jo a ten tvůj...taky tak prdí?

Občas mu to ujede ale to je nic, proti Igošovi co jsme měli v Brně. Pitbul křížený s americkým stafordšírským teriérem. Jako děcko jsem si ho občas vzala do postele. Většinou mě málem vytlačil a když si prdnul, tak to byl fakt odporný smrad. Spával v kotci ale občas jsem si ho vzala na tajnou do pelechu.

Znáš Herriotovy knížky o zvěrolékařích?
V jedné z nich popisuje příběh o uprděném novofundlandském psovi. Řehtala jsem se u toho jak šílená (no, vlastně, jak jinak, že?).

To jak kdyby si popisovala vzhledem naseho Ramba a psala o povaze nasi Feny Sindy

To musí mít partner radost.

No kdyz je tam Artas, tak si tam muze klidne lehnout, ale musi byt v klidu, aby Artas nezacal projevovat svou zarlivost chranic svoji milovanou pani.

No právě.

Kikina byla také takový žárlivec.