Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

To se dělo i za minulého režimu kdy člověk v uranových dolech dělal bez ochranných pomůcek kdy i zaměstnavatel věděl před revolucí že tento faktor selhává,kolik lidí později měli problémy zdravotní.Akorat se o tom moc nemluvilo.Ted se mluví a už naštěstí ty bezpečnostní věci se řeší i na poli odborů.

Ale stejně se mluví spíše o faktoru jednotlivce ohledně bezpečnosti práce i za minulého režimu i teď kdy to ovlivňuje tu stejnou urazovost pracovníků v určitém pracovním rozsahu

Možná, že tak nedbali o vězně, ale kdo tam pracoval z netrestaných, ten měl k dispozici veškerý komfort a i na konci 50. letech si vydělávali kolem 10 000 Kčs.
Znala jsem chlápka, co na uranu pracoval až do 80. let. Měl sice nějaké problémy s klouby, cukrovku, ale to v jeho letech má kdekdo.

Já píšu klasické zaměstnávání né političtí vězni

Dřív ochranné pomůcky se nevyžadovaly. Dnes za nepoužívá jí ochr. pomůcek jsou tvrdé postihy, jsem 3 roky v penzi, končil jsem v německé fabrice, vím o čem píšu. Nemá cenu to rozepisovat podrobně, někdo to stejně nepochopí.

Tak pozor, já měla nějaký čas ochranné pomůcky pod palcem. Fasovaly se povinně, podle doby životnosti a podle předpisů. Vedla se na to přísná evidence. Že je třeba někdo nepoužíval, to už je jiná věc. Věc mistra a bezpečnostního technika.

Tak pohov,, to bylo v armádě? Tam byla ochranná pomůcka čaj s bromem

Patřili k nám i vojáci základní služby. Řidiči, opraváři, technici, uklízečky atd.

Ne, to bylo všude. Každý dostával ochranné pomůcky. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. A hlídali jejich používání bezpečnostní technici.

A ještě dodám, že než byl nový zaměstnanec vpuštěn na svoje pracoviště, musel nejdříve absolvovat bezpečnostní školení.

Ano, to musel, a musel podepsat, že byl proškolen.

A vedoucí, případně mistři.