Cervenou knihovnu jsi nenasla?
Já jo!
Děsně mě v ní otravovaly popisy přírody, vánku, chvění listů a tak, a
pak jsem při čtení další knížky z toho ranku přišla na dva odstavce,
které se do písmenka shodovaly se stejným otravným popisem z knížky
minulé, od úplně jiného autora.

A tak jsem červenou knihovnu číst přestala. 
Teta měla obrovskou knihovnu plnou skvělých,hodnotných knih,která
vlastně přispěla mojí lásce k literatuře a celoživotně mi zvedla laťku
poměrně vysoko.Měla jsem období,kdy mě museli vyhánět ven,protože bych
jinak celé prázdniny strávila s knihami.Kdo by tehdy odolal Scarlett O Hara s
Rethem Buttlerem,Madam Bovary,Juliánu Sorelovi a mnoha dalším?! 
Před pár lety mi 2 měsíce nešel internet, tak jsem se dala do čtení
kdysi v mládí přečtených knih. Trpěla jsem u toho! Vždyť ti spisovatelé
psali jen o samých životních katastrofách, o nepravděpodobných
příbězích. Ať už se jednalo o Raise nebo Balzaca, Jiráska nebo
Hemingwaye. 
Moje děti se rozbrečely u Andersenovy pohádky o vánočním stromku, který nakonec skončil na smetišti. Víc jsem jim Andersena nečetla.
V mládí jsem s gustem četla Tolstého,Remarqua,S de
Beauvoir,pochopitelně i Ernesta H,ale dnes už nejraději dobrou severskou
krimi.. 
Ačkoliv Jo Nesbo napsal i skvělý román Království. Taky jsem objevila bezvadného jihoafrického autora Deona Meyera.
Jo, to byla klasika.
Vždy mi v knihovnách nandali kopec knih, všechny se mi líbily, všechny jsem
dočetla do konce.
To se mi dnes už málokdy stane. 
Musíš si vybírat sama,anebo objednávat za mírný jednorázový poplatek.

Když na nějakou knihu najdu dobrou recenzi, tak si ji přečtu - tedy,
pokud ji dočtu. 
Recenze skutečně mohou sloužit jako dobrá inspirace.Prvotní je samozřejmě obliba konkrétních autorů a očekávání,kdy od nich opět něco vyjde.Mám taky moc ráda Terezu Boučkovou(dceru spisovatele P.Kohouta) a docela mě mrzí,že píše tak málo.
To jsi si měla vzít pro tebe hodnotnější knihu,jestli chceš mám tu
knihu Stalinův termidor a k tomu ti pošlu i belik zdarma až budeš blít 