Chudnutí obyvatel a přesun energeticky náročné
výroby
Ovšem důsledkem tohoto tažení je zatím ale spíše chudnutí obyvatel a
přesun energeticky náročné výroby na jiné kontinenty, protože energie se
Evropě nedostává. „Ta je již z poloviny závislá na dovozu energií ze
zahraničí a snaha o rozvoj využívání sluneční energie trpí několika
vadami. Ta největší tkví v tom, že 9 z 10 solárních panelů, které se v
Evropě instalují, je dovezeno z Číny. Mezinárodní energetická agentura k
tomu uvádí, že kolem 90 procent výrobních kapacit u klíčových
technologií veškeré čisté energetiky je soustředěno v Číně a dalších
zemích jihovýchodní Asie a ve fotovoltaice Čína kontroluje téměř celý
výrobní řetězec od křemíkových destiček až po hotové panely a
baterie,“ upozorňuje jeden z nejbohatších Čechů.
Jen u komponent pro větrné elektrárny si zatím Evropa drží
významnější podíl na globální produkci, byť i v tomto případě Čína
dominuje. „Evropská unie je podobně závislá i na dovozu surovin a
polotovarů z nich, které se používají v bateriích, jako je lithium či
kobalt. Pozoruhodné a vyloženě pokrytecké navíc je, že výroba
technologií pro uhlíkově neutrální energetiku a dopravu je energeticky
velmi náročná a v Číně je zatím hlavním zdrojem elektřiny spalování
uhlí a celých 70 % elektřiny vyrábějí spalováním fosilních paliv.
Přitom jejich životnost ale rozhodně není neomezená a lze se obávat, co
bude dál s těmito velmi jedovatými výrobky až jednou doslouží. To nastane
u baterií jen do patnácti let a u solárních panelů snad až po třiceti
letech, ale to vše ukáže až čas,“ poukazuje Marek Španěl.
Dotace umí zkreslit skutečný stav firem i sektorů
Ale už nyní dosahují ceny energií v Evropské unii výšin, které staví
místní podniky do situace, kdy nemohou konkurovat asijským a americkým
rivalům. „Celý náš hospodářský prostor proto zažívá nezvykle prudký
propad výkonnosti, který se zatím daří zakrýt zrychlením tvorby peněz
(tedy dluhů) a prodejem předraženého zboží a služeb sobě navzájem. A
když ani to nestačí, nastupují dotace. Ty sice nepředstavují žádnou
novou hodnotu, ale umí zkreslit skutečný stav jednotlivých firem i celých
sektorů hospodářství a rovněž umí dovedně skrýt skutečné
environmentální náklady některých výrobků. Ono totiž stále platí, že
nejenom čas, ale i energie jsou peníze,“ připomíná podnikatel ve svém
blogu.
A tak zatímco zelené hnutí v Německu a Rakousku sní svůj sen o čistém
světě, jsou přitom závislí na dovozu elektřiny od jejich méně
uvědomělých sousedů, jako je třeba Česko nebo Polsko. „Jenže i Češi
si už stanovili cíle, které budou znamenat, že na konci této dekády
nebudou elektřinu vyvážet, ale budou ji naopak potřebovat dovážet. Jen
nikdo neví odkud. A tak se pokrytectví, nečinnost, hloupost a vychytralost
staly hlavními hesly této doby. Mezitím roky běží, a zatímco vlády a s
nimi propojené korporace a aktivistické organizace opakují líbivá hesla o
tom, jak na světě bude krásně, udržitelně, zeleně, všichni budou
šťastní a všichni si budou rovni, srážka s realitou se neodvratně
blíží. Přitom ještě před půl stoletím vše vypadalo úplně jinak,“
poukazuje Marek Španěl.