Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Neziju abych jedl, ale jim, abych zil...

Jsme to co jíme

No právě, a já si radši žiju po celý rok.
Kdybych po zahraniční dovolené až tak toužila, mladí by mi určitě přispěli. Teď se mě snaží nalákat na nějakou cestu k nadcházejícím sedmdesátinám, ale mě už dávno cestování nebaví. Dokud byli kluci doma, jezdívali jsme i na tři čtyři dovolené ročně.

Chapu te, ale asi jsi podlehla nejake propagande, protoze ja sam nevim o nikom v okoli , kdo by skudlil nejak na jidle jen proto, aby mohl na dovolenou. Koluji tady kecy, jak jsou nemci chudobni a je pouze na tobe, jestli tomu veris, nebo ne...

Já to zažila. Jeden čas jsem dělala pečovatelku v Pasově a v Linci. Ty rodiny se řadily k bohatým, ale škudlily přímo nekřesťansky. Proto pořád tvrdím, že my si proti Němcům nebo Rakušákům žijeme jak prasátka v žitě. Totéž, když jsme pracovali v Jižních Tyrolích.

Zijete si jak prasata v zite a porad mektate a porad a porad...

Protože za komoušů bylo líp.

Jasne ze bylo. Ted si podle tebe zijete jak prasata v zite a za komousu jak prasata v kaviaru...

Za komoušů jsme nevěděli, co s penězi.
Dnes je to jiná. I když u mě je to hlavně tím, že jsem sama a platím třípokojový byt.

Jak kdo! Obecně ale platilo,že nic moc nebylo ,většina se musela shánět a tak nebylo zač utrácet.
Na třípokojový byt si buď musíš najít sponzora,nebo se přestěhovat do menšího.

Držím si ho kvůli dětem, aby měli kde spát, když přijedou. Oba mají rodiny až na Moravě, starší vlastně ve Slezsku, abych byla přesná.

Mimo jine, poznala jsi par nemeckych skudlilu a podle tebe jsou vsichni nemci skudlilove. Kdyz prijizdim do CR, pokazde vidim hned kurvy u silnice a taky si nerikam, ze vsechny cesky slapou...

Šlapeme jak hodinky, všechny. Dokud z nás nejsou ležáci.

Učinit si z jídla středobod svého vesmíru je nezdravé především mentálně. Absolutně nejde o nějaké škudlení,protože ženská obvykle vaří pro ostatní.

Já, kdybych musela šetřit na jídle, bych si připadala jak chudák. My jsme v původní rodině chudí byli, co se příjmu týče, ale na jídle se nikdy nešetřilo. Proto jsem si ani naši chudobu neuvědomovala. Až když jsem si začala sama vydělávat a měla jsem vyšší plat než mamka, která z něho živila čtyři krky.

To si nerozumíme.Já nemám na mysli šetření,ale životní priority.

Jo, jasně. Moje priority jsou kromě rodiny počítač, televize, knížky.

Mojí je odjakživa klid v duši ,což přináší jedině láska.Ke svým lidem,zvířatům a přírodě.Teprve pak může člověka bavit vše ostatní. (Samozřejmě se neobejdeme bez zdraví,což s tím předchozím souvisí.)

Ano, také se hlavně snažím o klid v duši. K tomu nějak docházím věkem. Za mlada jsem bývala dost pruďas, mírnost by nebyla zrovna vlastní.