Evropa pod náporem dezinformací
Více než 70 procent Evropanů se pravidelně setkává s falešnými zprávami. Podle průzkumu Evropské komise ze srpna 2022, který zkoumal dopad dezinformací ve všech 27 členských státech Evropy, se s nimi nejvíce lidí setkalo na Maltě, a to až 90 procent. Podobně jsou na tom v Lucembursku, Španělsku nebo Francii, kde se s dezinformacemi setkává kolem 85 procent lidí. V Německu byl podíl výrazně nižší, pouhých 57 procent. Pro evropskou veřejnost jsou dezinformace navíc zdrojem obav, ukazuje průzkum Evropské komise, podle kterého si 83 procent Evropanů myslí, že dezinformace ohrožují demokracii.
Náchylnost věřit dezinformacím není samostatným problémem, souvisí s dalšími trendy ve společnosti. Například s takzvaným pocitem bezmocnosti vůči systému, který přispívá k nespokojenosti s demokratickým zřízením.
V zemích, kde lidé na dezinformace slyší více, se objevují i větší sympatie k autokratické vládě, jak ukazuje příklad Slovenska. Pro představu: více než polovina Slováků si myslí, že nezáleží na tom, kdo je u moci, protože se stejně nic nezmění. V některých státech, zejména na východě Evropy, mají silný vliv falešná tvrzení o válce na Ukrajině. Například v Bulharsku a na Slovensku si přes 30 procent lidí myslí, že za válku může Západ, který Rusko provokoval. Proruské postoje se pak promítají v pohledu na Spojené státy. Z osmi zemí v regionu se výrazně vymyká Slovensko, kde polovina populace považuje USA za bezpečnostní hrozbu. V Česku je to 16 procent. Celkem 66 procent Slováků navíc věří, že “USA zatahují jejich zemi do války s Ruskem, protože z toho těží.” V Česku si to myslí 33 procent lidí.
Ve střední a východní Evropě jsou lidé náchylní také třeba ke konspiracím týkajícím se zdravotnictví. Více než půlka lidí v regionu se domnívá, že farmaceutické firmy skrývají účinnou léčbu na nemoci. Česko je jedinou zemí střední a východní Evropy, kde většina respondentů důvěřuje farmaceutickým společnostem, že poskytují účinnou a skutečnou léčbu nemocí.










