V této diskuzi se nacházejí odkazy a příspěvky s manipulativním obsahem, dezinformacemi a fakenews.
Kvokání je přirozený reprodukční proces organizmu nosnice, která má
na svět přivést další generaci, proto také slepice snáší vejce. To vše
je řízeno hormony a je ovlivněno mnoha faktory. Kvokající slepice ale
nesnáší a proběhlé kvokání (trvá i několik týdnů) znamená pro
chovatele ztrátu několika desítek vajec.
Produkční nosnice jsou šlechtěny na co nejvyšší snášku a kvokání je
nežádoucí. Po generace je u nich kvokavost výběrem eliminována a kvokání
je spíše výjimečné, ovšem hlavně méně obvyklé hybridní kombinace nebo
„barvy“ kvokají častěji.
Nekvokavost nebo naopak vyvinuté mateřské pudy jsou plemenným znakem – například u tradičních plemen zejména těžších nebo zakrslých jsou tyto přírodní reflexi zachovány a slepice kvokají častěji až velmi často. Po snesení určitého počtu vajec má slepice snahu zasednou – začne kvokat (změní se hlasový projev na charakteristické „kvok-kvok“, sedí na vejcích po dobu inkubace (21 dnů) a následně pečuje o vylíhlá kuřata cca měsíc.
Pokud je kvokání slepice nežádoucí (a to je skoro vždy – pokud zrovna nechceme líhnout vlastní kuřata), nesmíme slepici nechat příležitost sedět od samého počátku – zejména nesmí mít k dispozici hnízdo s vejci. Nejlépe ji oddělit od hejna, umístit do vzdušné klece (odkvokávací klec), doporučeno je zavěšení na „vzduch“, slepice pak nemá klid k sezení a ochlazuje se (kvočna má zvýšenou tělesnou teplotu), krmení omezíme po několik dní.
K zamezení kvokání je možné použít i hormonální přípravky – to ale v podmínkách drobných chovů zpravidla nechceme.
1
2