do francouzské armády. Masaryk sám řídil organizování legií. Po
říjnové revoluci a separátním míru Ruska s Německem se vydal z Moskvy
přes Sibiř do Japonska, aby připravil přepravu legií do Francie. 7. března
1918 se vydal lodí do Spojených států amerických, protože věděl, že
prezident Woodrow Wilson bude mít v poválečném uspořádání světa a
zejména střední Evropy velmi významné slovo. V dubnu 1918 do USA dorazil.
Přednášel, psal a agitoval zejména mezi krajany a dosavadní velké
úspěchy legionářů byly pádným argumentem. Masarykova kniha „Nová
Evropa“ přispěla k tomu, že prezident Wilson odmítl rakouské návrhy na
federalizaci monarchie a postavil se za sebeurčení slovanských i jiných
národů.[7]
Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa dne 28. října 1918
zastihla Masaryka ještě v Americe, stejně jako zpráva o jeho zvolení
prezidentem. Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a
Itálii i české legionáře a 21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v
Praze. Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, i když získal jen asi 65 %
hlasů, a podobně i v dalších volbách roku 1927. Teprve při třetí volbě,
v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli dovolovala a která
proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů. Komunisté a
slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.[8] Koncem roku 1935
Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel. Jeho
pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
V této diskuzi se nacházejí odkazy a příspěvky s manipulativním obsahem, dezinformacemi a fakenews.
