Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

U této šlechty jsem ochoten akceptovat ještě určité světlé vyjiímky. A to je panovnice Marie Terezie a její syn Jozef,kteří byli osvícení panovníci. Ale to je světlá vyjímka. Špindíry jako je Heraklit v rámci svého boje o narovnání křivd komunismu ale šli v PS dokonce ale ještě před reformy Jozefa II ,aby nacpali majetek Římskokatolické církvi. A používali k tomu úplně stejné prolhané argumenty. S tím že co bylo uktadeno,má být vráceno. Nechápu co mají zákony za Jozefa II co společné z bolševistickými křivdami

Lžeš bolševiku...S kým vy jste právem zametli?...Vy lůza jste právo nikdy nerespektovali, jen jste kradli...

Můj tábor je naše republika,odkaz roku 1918 a když už,tak naše Česká šlechta,když už. Tvůj tábor je naopak cizácká Rakouská šlechta,zdege­nerovanej Brusel a kolaboranti. A Masaryka si bereš do své držky jen jak se ti to hodí

Rakouská cizácká šlechza,kolaboranti a zdegenerovaný Brusel,to je tvůj tábor Heraklite. Můj tábor je odkaz roku 1918 a naše republika. Ano,z Rakouskou šlechtou jsme zametli a po právu a správně a samozřejmě za Masaryka která s nimi správně zametl že ani nestačili koukat. Masaryk nebyl lůza a nakradl,jen zametl z těmi co náš národ dusili po 300 let a ukradli majetky naší šlechtě. Ona vůbec tato historická křivda by se měla napravit,co bylo ukradeno má být i vráceno. Měli by vrátit majetky co ukradla Rakouská šlechta potomkům České šlechty, Ty lidi jdou dohledat,jsou to stovky lidi kteří by měli dostat majetky Rakouské šlechty,která jim je ukradla. Jseš doufám pro napravení křivd a že co bylo ukradeno má být i vráceno,že ?

Podpora Beneše i obětí gestapa
Lichtenštejnové patřili v roce 1918 mezi největší pozemkové vlastníky v Československu. Většinu pozemků pronajímali. Za první pozemkové reformy jim byly přibližně dvě třetiny pozemků vyvlastněny za úřední cenu. Ta jim nebyla nikdy vyplacena; Státní pozemkový fond Lichtenštejnům dlužil cca 98 milionů korun. Zbylo jim okolo 60 tisíc hektarů většinou lesů, dále hrady, zámky, domy, továrny a akcie.

Za 1. i 2. světové války bylo Lichtenštejnsko neutrální, v letech 1939 – 1943 čelilo několika pokusům o anexi ze strany hitlerovského Německa, kterým se dokázalo ubránit. Diplomatické styky navázaly Československo a Lichtenštejnsko teprve v srpnu 1938 poté, co byla dokončena první pozemková reforma na majetku knížecího rodu. Prezident dr. Edvard Beneš byl ochoten část vyvlastněných pozemků Lichtenštejnům vrátit, pokud budou v republice investovat.

Po Benešově abdikaci v říjnu 1938 mu vládnoucí kníže František Josef II. poslal do exilu peníze, aby ho podpořil. Knížectví neuznalo okupaci Československa z března 1939, ani vznik protektorátu a nepřerušilo s Československem diplomatické styky.
Za okupace Lichtenštejny zastupoval na území protektorátu princ Karel Alfréd (1910 – 1985), otec dnešní velvyslankyně Lichtenštejnska v České republice paní Marie-Pii Kothbauer. On a úředníci lichtenštejnské správy sídlící v Olomouci, pomohli mnoha zaměstnancům vězněným nebo perzekuovaným gestapem a okupačními úřady.