Česko jako země příběhů. Když bezcharakternost a cynismus nahrazují
občanskou čest a sebeúctu
Pokud se podíváme na český příběh z let 1989–2025
realisticky, vidíme úspěšnou zemi, v níž se drtivé většině lidí žije
dobře, úměrně jejich vzdělání, pracovitosti a činorodosti. Proč si tedy
tolik Čechů libuje v negativismu, který hraničí se
sebenenávistí?
Rusko je země, která disponuje imperiální namyšleností a nerostným
bohatstvím. Obrovská ruská armáda opakovaně napadá různé okolní země a
Rusové se dojímají nad svou údajnou velikostí. Ve skutečnosti je to však
prostor zmaru, bídy a zaostalosti, v němž u stolu krvavého diktátora
mlaskají bezcharakterní spoluviníci ruské agresivity a jejich lokajové.
Česko je země, která vzkvétá. Tady nejde o nějaký „silný
názor“, nýbrž o konstatování faktu. Nejde samozřejmě jen o ekonomiku,
ale budiž. V roce 2023 dosáhla kupní síla v Česku 91 procent průměru EU,
takže v této kategorii a obecně v životní úrovni jsme předběhli
Portugalsko, Španělsko a Řecko, jsme srovnatelní s Itálií. A samozřejmě
jsme na tom lépe než Slovensko, Maďarsko i Polsko, máme se lépe než
baltské a balkánské země.
https://www.forum24.cz/cesko-jako-zeme-pribehu-kdyz-bezcharakternost-a-cynismus-nahrazuji-obcanskou-cest-a-sebeuctu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Pokud nyní v Česku, zejména kolem
hochštaplerů typu Babiše, Havlíčka, Okamury a Konečné, vrcholí orgie v
soutěžení, kdo zhodnotí stav republiky co nejhůře, aby zároveň
nasliboval co nejvíce, musíme si přiznat, že už nejde o politický či
ekonomický problém, nýbrž o mravní selhání. Proč tolik lidí, kteří
objektivně nepatří k chudým vrstvám, místo vlastní sebeúcty a
odpovědnosti raději vykřikují, jak se mají špatně, a ukazují infantilně
prstem, kdo za to všechno může? Proč si tak libují v líčení příběhů
běd a hrůz, které však vůbec neodpovídají realitě? Kam se poděla
občanská čest a uměřenost? 