A k čemu mu to bylo...??? No k
vyhozené peníze...
doufám, že se Babiš a spol z teho
poučí...!!! 
A k čemu mu to bylo...??? No k
vyhozené peníze...
doufám, že se Babiš a spol z teho
poučí...!!! 
pokryteckej Topolánek blafuje, jako dycky... 
mluvčí prezidenta Koláře, agent Pávek, by na Sumitu sklapl paty a lízal
(_|_) jako dycky... tím jeho vytříbeným stylem: ja wohl... rozkaz...
provedu...!!! 
politručka okouzlila Argentinu alespoň halenkou...!!!
Naštěstí ji nesundala a
nepromluvila...!!! 
https://www.prozeny.cz/clanek/krasa-a-moda-modni-hvezdy-eva-pavlova-v-argentine-okouzlila-elegantnim-kostymkem-a-halenkou-kterou-miluje-princezna-kate-103094?sznclid=oMnEnZOZlZKUkpSUlpaQl5WTlZmXkJLc1J2RlpeRlJSQlpWVjpmZkNzUxZ2Rl5eWkZaVlJCTjpKQlNzDneGYmJOYleWZmeLlmZmS5uHlk5nhluKW4eWUmJbh5eWX#dop_ab_variant=1645400&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=int1&dop_req_id=SWVkEfYkc1q-202604141149&dop_id=272883215&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Tak v tom kostýmku snad poprvé nevypadá ....divně. Asi jí radil někdo
jiný, než ten ,, Ruský záškodník ,, )))) 
Dám sem 2 ankety- je to jen pro představu, co si o tom lidi i já, myslí.

Anketa
Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028
jisté?
Souhlasím
2%
Nesouhlasím
96%
Nevím / Je mi to jedno
2%
hlasovalo: 3345 lidí
..............................................................................................................................................................................
Anketa
Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?
Má
2%
Nemá
97%
Nevím / Je mi to jedno
1%
hlasovalo: 20616 lidí
..............................................................................................................................................................................................
Ve vztahu k NATO aktuálně prezident Pavel ostře kritizoval amerického
prezidenta Trumpa, který prý alianci poškodil více než Vladimira
Putina…
Tohle už není chyba, ale diplomatický diletantismus. Pokud se Petr Pavel nepoučil z toho, když prohlásil, že je Donald Trump odpudivá lidská bytost a je schopen vypustit veřejně takový nesmysl, který poškozuje Českou republiku, tak na summitu NATO nemá co dělat. Vůbec nikdo by se tam s ním nebavil, protože kopat do Donalda Trumpa a potom za ním chtít jet na summit NATO, to může chtít jen naprostý šílenec.
Ministr zahraničí Petr Macinka už říkal, že by prezident neměl jezdit ani na Valné shromáždění OSN a mluvit tam jménem České republiky. To je v pořádku? Měl by na akce tohoto typu jezdit raději premiér?
Ano, jsem o tom přesvědčen, protože Petr Pavel odmítá prosazovat zahraniční politiku české vlády. Odmítá se chovat podle Ústavy, která mu jasně ukládá, že jakékoli veřejné vystoupení v zahraničí musí být v souladu se zahraniční politikou vlády. Jestliže tak nečiní, chová se fakticky protiústavně a poškozuje tím Českou republiku, protože ji činí v očích zahraničních partnerů nečitelnou, tak bude lepší, když zůstane sedět doma a nebude vůbec nikam jezdit.
NE! Ne ,srazu sudeťáků v Brně!
Varoval nás i prezident Beneš. Nejdeme si
zasahovat do státnosti a nedovolte prolomit tyto dekrety, které nás chrání!

12. dubna v 22:17
·
Profesor JUDr. Václav Pavlíček - Ve hře o dekrety však nejde pouze o
majetek
Prof. dr. V. Pavlíček, CSc. výslovně uvádí: „Dekrety prezidenta
republiky... vyjadřují diskontinuitu s nacistickým a od něho odvozeným
protektorátním právním řádem prosazeným ve válce na našem území.
Vyjadřují právo národa na odpor proti agresorovi. Upravovaly ve válce
způsob obrany proti Německu a jeho spojencům, po válce postavily základy
obnovy demokratického státu.... Německý právní řád naopak vychází z
kontinuity s právním řádem a státností Německé říše jako
celku....
Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality
a legitimity nacistického a protektorátního řádu, který byl dekrety
prohlášen za nicotný a uznat, že odpor proti Německu byl nelegální a
trestný. Něco takového by bylo v demokratické Evropě nemyslitelné...“
(Sborník Česko-německé vztahy: Česká stanoviska, vydal Kruh občanů ČR
vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Praha 1998. str. 27).
Již v roce 1940 vznikl Československý národní výbor jako představitel
protiněmeckého československého odboje. 9. července 1940 byly v Anglii
položeny základy k prozatímnímu státnímu zřízení ČSR, složenému z
prezidenta republiky a vlády. 21. 7. vydal prezident republiky ústavní dekret
č. 1/1940 Úředního věstníku československého, jímž zřídil Státní
radu „jako poradní sbor prezidenta republiky a jako pomocný orgán v rámci
prozatímního státního zřízení Československé republiky“. Týž den
uznala anglická vláda prozatímní československou vládu utvořenou
Československým národním výborem. Vzniklá soustava ústředních
odbojových orgánů a následná jejich činnost byly nejen jedním z výrazů
teorie právní kontinuity Československé republiky, nýbrž i jejím prvním
základním potvrzením. Dekrety prezidenta republiky byly tak od počátku
jedním z důležitých projevů skutečnosti, že Československá republika
právně existuje i nadále.
Ústavním dekretem č. 2/1940 Úředního věstníku československého z 15.
10. 1940 upravil prezident republiky výkon zákonodárné moci. Napříště
„...předpisy, jimiž se mění, ruší nebo vydávají zákony, budou
vydávány po dobu platnosti zatímního zřízení v nezbytných případech
prezidentem republiky k návrhu vlády ve formě dekretů, které
spolupodepíše předseda vlády, resp. členové vlády pověření jejich
výkony“. Zákonodárná moc měla být tedy, a to až do doby vytvoření
prozatímního zákonodárného sboru ČSR, vykonávána prezidentem republiky
ve spolupráci s dalšími subjekty.
Dne 11. prosince 1940 prezident Československé republiky na zasedání
Státní rady prohlásil: „...celé naše odbojové hnutí, od chvíle, kdy
dosáhlo mezinárodního uznání a utvořilo vládu, existuje znovu právně a
politicky jako pokračování První republiky, jako Československý stát a
podle toho postupuje…“.
Které subjekty se podílely na dekretální normotvorbě?
Rozhodující úlohu v dekretální normotvorbě hrála naše londýnská vláda
v čele s dr. J. Šrámkem, která dekrety projednávala, usnášela se o nich a
předkládala prezidentu dr. E. Benešovi k vyhlášení. Prezident své
eventuální připomínky dával vládě písemně na vědomí. I v takových
případech však postupoval v souladu s rozhodnutím vlády. Právní stránku
normotvorby od 4. 2. 1942 ovlivňovala Právní rada, jejímž předsedou byl
prof. JUDr. A. Procházka, známý lidovecký politik. Na činnosti rady se
významně podílel německý sociálnědemokratický emigrant, JUDr. E.
Schwelbe. Počínaje dnem 27. 10. téhož roku prezident republiky vydával
dekrety až po slyšení Státní rady. Pokud dekrety měly platit i na
Slovensku, byly od dubna 1945 vydávány až po dohodě se Slovenskou národní
radou. Po 4. 4. 1945 se těžiště dekretální normotvorby přesunulo na
první československou vládu vytvořenou na osvobozeném československém
území, která byla složena z nejvyšších představitelů všech českých a
slovenských politických stran, jež se podílely na národně osvobozeneckém
boji. Tato široká reprezentace čs. politického života se stala skutečným
zákonodárcem. Vypracovala desítky významných dekretů. Z uvedeného
vyplývá, že dekrety prezidenta republiky byly dílem celé řady subjektů,
které v době po osvobození naší republiky reprezentovaly již téměř
všechny Čechy a Slováky. Proto ani nemohou být pouze nějakými
„Benešovými dekrety“.
Ratihabice dekretů prezidenta republiky (tzv. Benešových dekretů) proběhla
28. března 1946, kdy je Prozatímní Národní shromáždění ústavním
zákonem č. 57/1946 Sb. dodatečně schválilo a prohlásilo za ústavní
zákony a zákony. Tento akt zpětně potvrdil platnost 143 dekretů vydaných v
exilu a na osvobozeném území, čímž jim dodal ústavní legitimitu.
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1398860908946680&set=a.635307235302055
Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí.
ℹ️ Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.
Kdo tomu uvěří? Minulá vláda- jeden zmetek vedle druhého. 