Ty Karole věříš ruským dezinformacím a konspiračním teoriím, já
věřím české bezpečnostní informační službě, bezpečnostním
analytikům, vědcům a profesionálním novinářům s dlouholetou praxí...Zde
je citace z článku Jaroslava Kmenty týkající se ruských vazeb a ruského
vlivu na českou politiku a české veřejné mínění..
Je to jako rozebírat ruské matrjošky. Jednu otevřete, v ní je další.
Radim Fiala, poslanec Okamurovy SPD, spolupracoval s mladým mužem s ruskými
kořeny, který psal na dezinformační weby. Tento mladík kdysi dával
dohromady lídra Věcí veřejných Víta Bártu s pirátskou stranou. Otec
onoho mladého muže je bývalý sovětský důstojník. Jaké jsou vazby
Okamurovy strany na Putinovo Rusko?
Vypněte si mobil a vyndejte baterku. Nedělejte si žádné poznámky.
Budeme si jen povídat.
Takhle začala schůzka s mým zdrojem, který pracoval v jedné z českých
zpravodajských služeb. V kavárně v centru Prahy jsme seděli loni v září:
mluvili jsme o tom, jak do místní politiky prorůstá ruská špionáž.
V té době mi to přišlo trochu jako téma z Marsu.
Právě jsem dokončoval knihu o Andreji Babišovi a v hlavě jsem měl
rozplétání případu padesátimilionové dotace pro farmu Čapí hnízdo.
Jenže bývalý zpravodajský důstojník měl na srdci jinou věc. „Zájmy
Ruska jsou tu hlavně politické. Oni nechtějí Česko obsadit tanky jako v
roce 1968. Jim dneska stačí, že budou mít své lidi v politice,“ řekl mi.
A – jak si to pamatuji – dodal: „Celkově jim jde o to, rozdrobit Evropu
migrační krizí a s pomocí nacionalistických stran destabilizovat politický
systém v zemích EU. A přes visegrádskou čtyřku narušovat jednotu
Evropy.“
Pak začal mluvit o konkrétních případech, jak se ruské tajné služby
snaží navazovat styky s lidmi napojenými na politiky – včetně jmen,
názvů firem i konkrétních částek a bank. „Pro hybridní válku platí:
Čím hůře v Evropě, tím lépe pro Putina.“
Namítl jsem, že Miloš Zeman a jeho proruští poradci nebudou na Pražském
hradě věčně, ale exdůstojník jen mávl rukou a řekl: „Nejde jen o Hrad.
Oni to tu hrají jako šachy a přemýšlejí na několik tahů – tedy let –
dopředu. Chtějí své lidi v exekutivě, v diplomacii, v parlamentu. Hodně
napoví výsledky říjnových voleb do sněmovny.“
Po říjnových volbách 2017 jsem si na debatu s bývalým zpravodajským
důstojníkem vzpomněl. Strana Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie se
stala čtvrtou nejsilnější partají v Česku. SPD je označována za
extremistické nebo národně populistické uskupení a její stanoviska mají
blízko k postojům šířeným ruskou propagandou. S podporou 10,64 procenta
hlasů voličů získala SPD ve sněmovně celkem 22 mandátů.
Následně se její poslanci dostali do klíčových výborů i do vedení
některých z nich. Takový podíl na parlamentní moci přitom předtím
neměla žádná jiná podobná strana, ať to byli začátkem devadesátých
let republikáni Miroslava Sládka, či nedávno první Okamurova formace
Úsvit.
•••
Pár dnů po sněmovních volbách, konkrétně 24. října 2017, zveřejnila
tajná služba BIS svou výroční zprávu. Detailně popisovala nejrůznější
metody „aktivních opatření“, které tajné služby Putinova Ruska
praktikují.
„Ruská špionáž přešla od studeno-válečného rozeštvávání Západu
na vyšší úroveň. Stejně jako ruští hackeři vytvářejí uvnitř
internetu sítě botnetů (kdy speciální software různým způsobem napadá
jiné počítače a sítě – pozn. red.), ruské zpravodajské služby v
podstatě usilují o vytvoření podobných sítí ze západních politiků, do
jejichž myslí ,proniknou, pochopí je a pak je ovládnou‘, což je
přístup, který vynikajícím způsobem zapadá do celého systému hybridní
války,“ napsala BIS. A dále zmínila slova někdejšího ruského špiona V.
I. Trubnikova, který je nyní prvním náměstkem ruského ministra
zahraničí.
„Získat utajovaný dokument obsahující přísně tajné informace dnes nic
neznamená. Základem je proniknutí do mozků těch, co vedou státy.
Zpravodajský důstojník musí dosáhnout úrovně Michelangela. Nejlepší
rozvědčík je renesanční člověk,“ řekl podle BIS Trubnikov v červnu
2016.
V další části zprávy BIS potvrdila to, co mi říkal v září 2017 kontakt
ze zpravodajské komunity. „Ruským zájmem bylo ovlivňovat českou
společenskou a politickou vnitřní integritu a tím potažmo oslabovat EU a
NATO. Pokud sečteme ruské aktivity v posledních letech v kyberprostoru,
propagandě, operace na Ukrajině, v Sýrii, únos estonského zpravodajského
důstojníka z Estonska do Ruska, ruské příhraniční operace v Evropě –
je zřejmé, že EU a NATO čelí ruské hybridní kampani,“ uvedla tajná
služba BIS.
•••
Krátce po volbách začala média zkoumat profily nově zvolených
zákonodárců. V případě poslanců SPD se ukázalo, že řada z nich
sdílela na sociálních sítích odkazy z webů šířících systematicky
dezinformace. Poslanec SPD Radek Koten byl na Facebooku členem skupin
podporujících referendum o vystoupení České republiky z EU, byl také
fanouškem stránky nazvané „Chceme pryč z NATO a EU – Rusko je náš
opravdový přítel“.
Koten v listopadu 2017 prohlásil, že není ruským agentem. „Nemám žádné
spojení na Rusko. Dokonce nejsem ani dezinformátor nebo ruský špion. Je
velice málo pravděpodobné, že bych jako jednatel firmy odněkud ze Ždírce
nad Doubravou přicházel do styku s ruskými občany, eventuálně s panem
Putinem,“ řekl Koten serveru Aktuálně.cz.
Koten byl navzdory svým aktivitám zvolen šéfem důležitého výboru pro
bezpečnost. A navíc se stal členem stálé komise pro kontrolu použití
odposlechů.
Není přitom, jak už jsem psal, jediným zástupcem SPD, který má v nové
sněmovně významný vliv. Tomio Okamura je místopředsedou sněmovny a jeho
pravá ruka a místopředseda strany Radim Fiala vede hospodářský výbor. Pak
jsou zde nejrůznější funkce v orgánech souvisejících s bezpečností
státu. Miloslav Rozner je předsedou komise pro kontrolu Národního
bezpečnostního úřadu. Radovan Vích je místopředsedou výboru pro obranu,
členem výboru pro bezpečnost a členem stálé komise pro kontrolu
Vojenského zpravodajství. Místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek
Rozvoral je členem stálého výboru pro kontrolu tajné služby BIS. A další
poslanci SPD jsou členy stálé komise pro kontrolu Finančně analytického
útvaru (Zdeněk Podal) a Generální inspekce bezpečnostních sborů (Lubomír
Španěl).
Začal jsem tedy SPD více zkoumat. Otázky, které jsem si položil, zněly: Je
možné, aby byla Okamurova strana pod ruským vlivem, a tedy aby byla i rizikem
pro stát? Nebo dostala prokremelský cejch neoprávněně?
Po pár týdnech pátrání jsem si připadal, jako kdybych držel v ruce ruské
duté dřevěné panenky matrjošky. Uvnitř jednoho příběhu jsem našel
další pozoruhodnou postavu, a pak se celý vzorec opakoval – příběhy do
sebe zapadaly jako malované bábušky.
Nejmenší matrjoškou se ukázalo být jméno známé ze začátku tohoto
desetiletí – Vít Bárta. Právě u tohoto někdejšího politika a
exmajitele bezpečnostní agentury ABL totiž příběh s SPD začal.