Kolik lidí se nakazí i přes dokončené očkování? Kde se bude nákaza
na podzim šířit nejvíc? A vystačí na podzimní vlnu kapacita českých
nemocnic, aby už znovu nedošlo k omezení plánovaných operací?
Článek
V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje aktuální covidovou situaci i výhled
na podzim ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav
Dušek.
Než se dostaneme k výhledu na podzim, jaká je aktuálně přesná
covidová situace v Česku?
Jenom v kostce, týdenní počet nákaz je dlouhodobě mezi 10 až 13 na 100
tisíc obyvatel, což je velmi dobré. Víme přesně, kde se nákazy šíří.
Jde převážně o mladší ročníky, ve většině (70 až 80 %) neočkovaní
a s velmi mírným průběhem nemoci, a to i u nakažených seniorů, kteří
byli naočkovaní. Ale takové případy jsou diagnostikovány v jednotkách
denně. Relativní pozitivita testů se pohybuje kolem jednoho až dvou procent,
což je velmi bezpečná hodnota. Máme také velmi nízký počet
symptomatických jedinců. Jde ovšem o data popisná, samozřejmě se do nich
podstatně promítá efekt letního období. Proto je velmi pravděpodobné, že
na podzim k nárůstu pozitivních případů dojde. Zásadní otázky, které
od sebe odlišují různé scénáře, jsou, jaký to bude mít zdravotní dopad
na zranitelnou populaci a jaká bude skutečná nemocnost.
Předpokládáme tři potenciální scénáře vývoje, samozřejmě
založené na určitých předpokladech, nikdo nemá křišťálovou kouli.
Základním třídicím faktorem je dosažená proočkovanost populace.
Neoptimističtější scénář, podle kterého se zatím situace vyvíjí,
předpokládá trvalý ochranný efekt vakcinace u zranitelných lidí, kteří
již jsou očkováni, dále relativně slabý potenciál viru prolamovat ochranu
očkování. Tento scénář také předpokládá, že se na začátku září
ještě mnoho dalších mladých lidí nechá naočkovat. Já jsem v tomto
optimistou, myslím si, že v létě mají mladí lidé legitimně řadu aktivit
a jiných starostí a s nástupem do škol a do zaměstnání ještě naroste
počet naočkovaných lidí ve věku 35 let a méně.
Jak velký je pomyslný polštář lidí, kteří se ještě chtějí
naočkovat?
Já nemám přímo na starosti logistiku a plánování očkování, ale z
dat vidím, že zájem stále trvá. K 23. srpnu vidím v databází přes 230
000 registraci, 120 000 lidí s rezervací a tedy doufám, že zájem nekončí
a v září se ještě zvedne. Počítám-li i zadané registrace a rezervace,
jsme velmi blízko dosažení 70% proočkovanosti, a proto se v predikcích
spíše kloním k těm lepším scénářům.
Proč je důležité před podzimem naočkovat právě mladé lidi mezi
pětadvaceti a pětatřiceti lety?
To jsou lidé, kteří chodí pravidelně do práce, a tam dojde také k
šíření nákazy, protože v létě je režim v práci daný dovolenými,
lidé se střídají na dovolených, potom na začátku září kontakty velmi
zesílí. Mezi dospělými ve věku 25 až 35 let je hodně rodičů velmi
malých dětí, které budou chodit do školy, mateřské školy, a nebudou
očkovány. Zde opět hrozí potenciál převážně bezpříznakového
šíření nákazy a potom následně se může nakazit senior nebo zranitelný
člověk. Takže proočkování této populace mladších lidí středního
věku, když to takhle řeknu, je jeden z velmi důležitých zámků, které
ještě musíme zamknout. Velmi bych si tedy dovolil tyto lidi poprosit, aby se
na konci léta, na začátku září naočkovali, pokud jim v tom nebrání
zdravotní stav.
Jestli to chápeme správně, vy byste apeloval i na školáky a na studenty,
aby se, než nastoupí do školy, šli naočkovat?
Já bych poprosil, opravdu velmi silně, mladé lidi, nejenom školáky, aby
se opravdu šli naočkovat, pokud jim v tom nebrání nějaká vážná
zdravotní komplikace. Oni sami tím získají svobodu, protože to pravidelné
testování není žádný hezký zážitek a po dvou dávkách očkování se
toho zbavíte. Hlavně tím významným způsobem přispějí k tomu, aby se
zavřela pomyslná brána šíření nákazy. A já tím nemyslím jenom
školáky, tedy 12 až 15 let, jak jste řekl, ale prosím i lidi ve věku 25
až 35 let, kde proočkovanost populace je zatím relativně nízká. Tedy
zhruba 50 procent této věkové kategorie je po 1. dávce a cca 40 % má
očkování ukončené. Ani to není zanedbatelné, ale ideální by bylo i tady
dosáhnout hranici sedmdesáti a více procent.
Jak tedy bude vypadat epidemie koronaviru na podzim?
Nevyhnutelně na podzim dojde k nárůstu počtu nových případů
covidu-19. Nemáme stoprocentní naočkovanost populace, nejsme chráněni
natolik, abychom mohli předpokládat opak. Je to běžný trend respiračních
nákaz. Ostatně to vidíme i v zemích, které jsou s námi velmi dobře
srovnatelné, jako Rakousko nebo Německo. Je však dobré zdůraznit, že do
září vplouváme s velmi dobrými čísly, lepšími než minulý rok. A s
nástupem do škol a do zaměstnání ještě naroste počet naočkovaných
lidí ve věku 35 let a méně.
Říkal jste, že jsme velmi blízko dosažení 70% proočkovanosti, a proto
se v predikcích spíše kloníte k těm lepším scénářům. A co ten
nejhorší scénář, jak by mohl vypadat?
Ten nejrizikovější scénář předpokládá nejenom to, že dojde k
nějakému většímu nárůstu nových případů, ale také, že nová
varianta bude mít poměrně vysoký potenciál prolomit vakcinaci, až 20 až
30 procent, případně by došlo i k vyčerpání ochrany u lidí, kteří byli
očkovaní v lednu nebo únoru. Samozřejmě všechny testovací nebo trasovací
kapacity se chystají spíše na to velké riziko, to je jistě správné.
Nicméně všechna data, která teď máme, ukazují velmi optimisticky na ten
realističtější a optimističtější vývoj. Ostatně to všichni vidíme na
denních statistikách, že vývoj takový opravdu je. Velmi dobré také je,
že všechna data ukazují, že očkování opravdu funguje, i když už i v
naší populaci dominuje nakažlivá varianta viru delta, podle dat Státního
zdravotního ústavu až z 95 %. Právě díky očkování všechny modely
ukazují, že zásah na nemocnice bude na podzim mírnější, než tomu bylo
loni.
Jedinečná mapa obcí: Neveřejná data odhalují, jak postupuje
očkování
17. 8. 11:37
Vy jste už tak trochu nakousl kapacity testování a trasování. Jsou ale
připraveny nemocnice, technicky i personálně, na vlnu podobnou té z
jara?
Nemocnice jsou připraveny v tom smyslu, že jsme celou dobu udrželi a
držíme plně aktivní síť krajských koordinátorů intenzivní péče i
nastavení povinností pracovišť intenzivní péče při případném
zvednutí epidemie. Je udržen v chodu Národní dispečink intenzivní péče,
takže se denně reportují čísla o každé jednotlivé hospitalizaci, proto
máme dobrou představu o tom, jak vypadá vývoj těžkých případů. Celá
infrastruktura je připravena okamžitě naběhnout do režimu, který byl na
podzim nebo na jaře. Infrastruktura je aktivní, včetně sítě krajských
nemocnic, reporting dat nikdo nevypnul a stále je všechno připraveno a snad
máme svědomí čisté. Kapacita celého systému je velmi robustní, 4 až 5
tisíc lůžek intenzivní péče. To ale již doufám nebude třeba a nedojde k
omezení běžné a elektivní lékařské péče. Všechny současné trendy a
vývoj ukazatelů potvrzuje, že atak na nemocnice nebude na podzim v síle,
která byla minulý rok nebo na počátku roku 2021. Zejména díky očkování,
které brání těžkému průběhu nemoci.
Nyní máme obsazeno z důvodu covidu-19 pouze 0,4 % dostupné kapacity
intenzivní péče. Podle dat z minulých měsíců vidíme, že až obsazenost
vyšší než 20 až 30 % začíná v některých regionech omezovat provoz
nemocnic.
Když se podíváme na aktuální čísla, z poslední zprávy vyplývají
regionální rozdíly ve výskytu nákazy. Nákaza se také přesunula ze
západu Čech do Prahy a do jižních Čech. Naopak ve východních Čechách
nebo na Moravě se téměř nevyskytuje. Dá se z toho vyvodit, že například
tam, kde je teď méně případů, jich bude přibývat? Nebo to má více
důvodů? Například, že v jižních Čechách je více pendlerů, kteří se
testují a jsou třeba asymptomatičtí?
Těch faktorů je hodně, v podstatě jste je téměř všechny řekli.
Výjimečná pozice Prahy je vysvětlitelná nejlépe: velmi hustá populace,
městská hromadná doprava, metro, velké množství interakcí v populaci v
průběhu dne, během třeba běžné cesty do práce. Je tady i intenzivní
styl života a také do Prahy dojíždí mnoho lidí za prací, to vše
napomáhá šíření respirační nemoci. Plus v Praze je i velké riziko
importů, vliv turismu. Co se týče jiných krajů, jižní Čechy,
Karlovarský kraj a jiné, tam určitě svou roli hraje relativně velký podíl
pracovníků ze zahraničí. A teď jak je nálož viru relativně nízká, svou
roli hraje i to, když se objeví lokální klastr, epidemická událost, což
je běžné. Například dva nebo tři více nakažené tábory vám opticky
zvednou počty nakažených, ale jen dočasně.
Je zde velký rozdíl od jara, kde rozdíly mezi regiony byly opravdu
dramatické, řádové. Tehdy bylo i na mapě jasně vidět, že ze západu se
šíří varianta viru, která ještě na východní část země nedorazila,
zatímco západní regiony byly extrémně zasaženy. Současné rozdíly, když
odmyslíme Prahu, zas tak úplně dramatické nejsou. Pokud například
registrujeme v nějakém regionu 13,3 záchytu na sto tisíc za týden a v
jiném 10,5, tak to sice na mapě udělá trochu jinou barvičku, ale nejsou to
dramatické rozdíly. Děláme pravidelně mapy šíření, i vy je někdy
publikujete z otevřených dat, a na nich je vidět, že ve všech krajích se
nyní nákaza šíří zejména v populaci mladých lidí, typicky ve věku 16
až 30 let. Zatímco v přepočtu na celou populaci registrujeme zhruba 12
případů na 100 tisíc obyvatel za týden, v těchto věkových skupinách se
v regionech zátěž pohybuje v intervalu 30 až 100.
Asi čtvrtina dětí mezi 12 a 15 lety má aspoň jednu dávku očkování
proti covidu
24. 8. 13:52
A mohou za to třeba ty zmíněné tábory?
Také, ale ve spektru hlášených ohnisek je hodně rozdílných událostí
- jsou tam podniky, rodinné oslavy a podobně. Je to tak, jak to bylo minulé
léto. V té celkové velmi nízké zátěži stačí kumulace několika
takových událostí na region a ukazatele celého kraje to zvedne nahoru,
následně to ovšem zase klesne. Všimněte si, že v žádném z regionů, ani
v Praze, nákaza teď kontinuálně nekontrolovatelně neroste. Vždy hodnoty
narostou, oscilují na nové hladině a poté dojde k poklesu. Jde jistě mimo
jiné i o efekt úspěšného trasování a včasného podchycení ohnisek
nákazy. A opět zdůrazním očkování - v populaci ubývá citlivých
kontaktů pro snadné šíření viru. Nicméně hodnoty nám stále ukazují,
že koronavirus nezmizel, stále se v populaci podprahově šíří. Toto léto
se naštěstí nestalo žádné OKD a do září vstupujeme s velmi pozitivními
čísly.
A co ty okresy, které byly na jaře na tom nejhůře? Umíte už teď
říct, jestli jsou na tom lépe, nebo hůř?
Pokud jste překonali covid a jste zdraví, dá se očekávat, že budete
imunní. Podle toho bychom mohli říct, že ty regiony, které na tom byly toto
jaro nejhůře, jako Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, střed
Plzeňska a podobně, pokud si dobře uvědomuju mapu, tak budou nyní více
chráněny. Víceméně to platí, v těchto regionech jsou nyní zachytávány
jednotky případů.
Děláme dostatek testů?
Nesledují určitě všechny statistiky, ale dle dat ECDC jsme v počtu
testů v první desítce srovnávaných zemí, tady to není rozhodně špatné.
U testů nás nyní zajímá zejména jejich relativní pozitivita a ta letos v
létě nepřekročila dlouhodobě tříprocentní hodnotu, což v porovnání s
loňským létem je výrazný rozdíl, proto mne vede k optimismu. Zásadní
jsou zejména indikované testy, protože ty testy preventivní jsou náhodné
nebo pseudonáhodné, je to určitá selektovaná populace. Jsou samozřejmě
důležité, napomáhají odhalit asymptomatické případy, ale pro úvahy nad
riziky vývoje jsou důležité indikované testy. Jde většinou o PCR testy a
tyto jsou indikované z klinických, diagnostických nebo epidemiologických
důvodů.
Pokud by relativní pozitivita těchto testů začala významně růst, byl
by to silný varovný signál, zejména v populaci starších a zranitelných
lidí. Rovněž nárůst počtu nebo podílu symptomatických případů. To by
znamenalo, že se něco děje.
Jsou podle vás nastavená opatření, zejména testování lidí, od září
dobře?
Nejsem odpůrcem těch opatření. Třeba to pravidelné screeningové
testování dětí ve školách si myslím, že je faktor, který významným
způsobem napomůže, aby školy zůstaly otevřené.
V rizikových kategoriích je stále ještě přibližně 100 tisíc lidí,
kteří s termínem čekají na očkování. Přes léto se toto číslo témeř
nepohnulo. Čím to je?
Nechtěli jsme to měnit, ta čísla tam opravdu jsou celé léto. V drtivé
většině jsou to registrace nahlášené praktickými lékaři. Já neřídím
logistiku očkování a neřídím logistiku testování, pouze přebírám
data, která mi dávají kolegové, a tito se tomuto problému opravdu věnují.
Zřejmě řada ordinací nahrála k očkování celé kartotéky svých
seniorních klientů a ti lidé buďto neměli vůbec zájem o očkování, nebo
z nějakého důvodu očkovaní být nemohli, ale jsou tam nahraní.
Celé léto se to Centrální řídící tým snaží řešit, takže dokonce
obvolávají ordinace praktiků, komunikují s nimi. Víc o tom teď nevím.
Vím, že to číslo se snižuje, řada praktických lékařů to nějak
koriguje. Zřejmě se blíží chvíle, kdy bude potřeba to udělat nějak
hromadně, protože je to nesmyslné. V dnešní době lidé 65+ na kterémkoliv
očkovacím místě, v kterékoliv nemocnici, okamžitě dostanou očkování,
pokud projeví zájem. Nemluvě o člověku 70+. Ty dlouhodobé registrace bez
termínu nejsou reálné, vakcín je dostatek.
Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy
Ladislav Dušek.
Jak vám to komplikuje práci se statistikou očkování?
Vůbec. Protože vidíme, že ten člověk prostě není očkován, a to je
fakt. Že zůstává dva nebo tři měsíce v registraci, dává nulovou
pravděpodobnost, že vážně čeká ve frontě. V populačním hodnocení tedy
tento fakt nijak nenarušuje důležité odhady, například počtu
nenaočkovaných seniorů, u kterých nemáme záznam o prodělání nemoci.
Tito lidé mohou být primárně citliví k nákaze, mohou být zranitelní.
Aktuálně jich ve věkové kategorii 60+ registrujeme v celé ČR cca 400–440
tisíc.
Odhady počtu lidí, kteří už se s covidem setkali, se liší o celé
miliony. Vědci z centra Recetox při Masarykově univerzitě v Brně
například odhadují, že nemoc v Česku mělo čtyři až čtyři a půl
milionu lidí. Proč nemáme aktuální data o promořenosti obyvatelstva?
Jako ÚZIS jsme se na jaře v období, kdy všechno bylo ve stavu zrodu,
pokusili v maximální možné míře napomoci organizovat jednorázové
populační sledování. Nemyslím si, že to bylo všechno stoprocentní, bylo
to velmi narychlo. Poučení je velmi jednoduché: Není to otázka na ÚZIS.
ÚZIS by v této zemi neměl organizovat séroprevalenční studie a
séroprevalenční šetření. To je primárně v gesci Státního zdravotního
ústavu, tak to bylo rozhodnuto v pozdním jaře 2020 i vedením ministerstva.
My jsme analytici dat, kteří samozřejmě mohou napomoci analýze dat. Svou
pomoc nabízejí i profesionální statistici, vědci Karlovy univerzity.
Částečně jsme hodnocením napomohli i zmiňované observační studii z
Brna, nicméně i zde jde o průřezové šetření určité skupiny
respondentů, není to populační reprezentativní model. Skutečně
udržitelný a plně reprezentativní sentinel napříč populací, pravidelné
séroprevalenční šetření, musí garantovat Státní zdravotní ústav.
Covidem si prošlo až třikrát víc Čechů, než víme oficiálně,
říká studie
18. 8. 14:40
Vzniká něco aktuálního?
Nyní pod gescí řady expertů vznikají, a už byla i schválená,
jednorázová séroprevalenční šetření, která by měla proběhnout v
září. Je zapojen Státní zdravotní ústav a významná klinická
pracoviště, ale není to primární odborná zodpovědnost ÚZISu. Při
organizaci a vývoji celého obrovského informačního systému pro sledování
epidemie a očkování na to ani nemáme kapacity.
Na SZÚ by měla vzniknout i strategie séroprevalenčních šetření jako
takových, to znamená pravidelných, nikoliv ad hoc, plně reprezentativních
šetření zaměřených nejen na covid-19. Měl jsem k tomu i kritickou diskuzi
s kolegy statistiky z Karlovy univerzity a mají v tomto pravdu, že by se to
mělo reprezentativně nastavit a rutinně dělat.
Bylo by to potřebné? Stáli byste o to?
Ano, ano, ano. Je to potřeba. Patří to do Evropy, je to i v doporučení
WHO, ECDC, řady mezinárodních uskupení. Ta data by samozřejmě nebyla
samospásná a nenahradí běžný režim sběru dat a sledování epidemií,
ale jsou významným zpřesňujícím faktorem pro predikci. Něco hezkého na
závěr: Už se to i děje. Nová paní ředitelka SZÚ již v tomto směru
koná významné kroky a chystá se to opravdu nastartovat.
Všechny modely, které dobře sedly do predikcí, poměrně jasně
ukazovaly, že nákaza přešla přes dvakrát až třikrát více lidí, než
byli diagnostikováni. Nejsem schopen uvést přesné číslo, ale do modelů
zadáváme koeficient 2 až 2,5. Ale nejde z toho automaticky vyvozovat, že
jsou ti lidé chráněni. Byl jste, řekněme, nakažen v létě minulého roku,
jinou variantou viru, měl jste asymptomatický průběh, ani jste si toho
nevšiml, nízká virová nálož… Vůbec to nemuselo vést k tomu, že jste
dlouhodobě chráněn. Zvlášť jste-li třeba ve velmi pokročilém věku a
nemocný, tak to nemuselo mít ochranný efekt. Není rovnítko mezi jakýmkoli
proděláním nemoci a dlouhodobou ochranou, to by se muselo velmi zásadním
způsobem prověřovat. Je to složitá rovnice.
Bylo by tedy namístě dělat testy na protilátky? Stáli byste o informace,
kolik lidí má jaké množství protilátek v těle?
Já nejsem imunolog a nemohu se k tomu vyjadřovat, nicméně z hlediska
modelování vývoje nás to v tuto chvíli neposune. Nikde to v mezinárodních
statistikách není používáno jako nosná dimenze hodnocení vývoje, pokud
vím, určité testování nyní z okolních zemí provádí pouze Rakousko.
Také by trvalo nějaký čas, než by se taková data získala. A podzim je
již za dveřmi. Jak to sleduji jako laik, tak už jen o té hladině
protilátek se vedou zásadní debaty. Přítomnost protilátek neznamená
nutně ochranu, je tam ještě další složka imunity. A naopak nepřítomnost
nebo nízká hladina protilátek nemusí nutně znamenat, že nejste chráněn.
To je ale na jinou debatu s jinými experty. Mám pocit, že v tuto chvíli se
mezi sebou přou různé argumenty. Jakmile tato odborná diskuze dospěje k
nějakému konsenzu, jistě se objeví nová data a budeme s nimi pracovat. Ale
není to můj obor a nemohu se k tomu vyjadřovat.
Máte podobná data pro reinfekce? Například jakým způsobem přibývají
společně s tím, jak roste doba od první nákazy?
Ano, stále opakované nákazy registrujeme, vznikají. Týdně je takto
evidováno cca 50 reinfekcí. Ale reinfekce jsou velice obtížný ukazatel,
který se těžko interpretuje při běžném monitoringu populace. Abyste
zachytil reinfekci, musí se stát mnoho dílčích kroků. Musíte se nakazit,
musíte být testován, musíte se znovu nakazit, musíte být znovu pozitivně
testován i při druhé nákaze. Je tam několik pravděpodobností, které
mohou zachycení reinfekcí hodně narušit. Navíc teď máme populační
prevalenci aktivních nákaz ve zlomcích procenta, je velmi nízká virová
nálož. Tím také významným způsobem klesá pravděpodobnost reinfekcí.
Takže je to parametr, ze kterého při běžném provozu nelze vyvozovat
žádné bombastické závěry. Něco jiného jsou ovšem na reinfekce
zaměřené cílené vědecké studie.
Jaká data máte k dlouhodobým účinkům vakcín? Vidíte z nich, že
třeba lidé, kteří se naočkovali v lednu nebo v únoru, budou někdy
potřebovat třetí dávku?
Nemám právo se vyjadřovat k protilátkám, třetím dávkám a podobně,
to je úplně mimo můj obor. Co je podstatné: Zatím nevidíme žádnou
kumulaci nákaz u lidí, kteří byli očkováni jako první. Pouze cca 15–20%
z pacientů nově zachycených s nákazou po očkování za poslední 2 měsíce
bylo očkováno v lednu a únoru 2021. Zatím tedy nevidíme, že by třeba mezi
těžce nemocnými přibývali lidé očkovaní v lednu, to se neděje. Je to
ale důležité a sledujeme to, na podzim se to může změnit.
Třetí dávka očkování má být pro rizikové skupiny, vláda rozhodne do
září
19. 8. 17:41
Určitě ale sledujete, co se děje třeba v Izraeli. Tam očkovali dřív a
rychleji než jinde, a nakažených znovu přibývá.
Tady jsme ale ve státě, který má nyní velmi nízkou virovou nálož.
Nezbývá než vyslovit přání, aby se nám tento trend neobjevil na podzim.
Zatím ho opravdu nevidím. Raději mám srovnání se státy, kde vidím
podobný přístup v protiepidemických opatřeních i v testovací strategii.
To je Německo, Rakousko a tak dále. Izrael je přeci jenom jiná společnost,
takže si to netroufám soudit. Zatím u nás tento trend nevidíme, i když
pravda, máme letní období, nízkou virovou nálož.
Jaký model, faktor nebo ukazatel by ÚZIS ještě rád sledoval, aby lépe
předvídal situaci?
Z těch základních epidemických ukazatelů žádný, snad sledujeme
všechny již od jara či léta 2020. Určitě velice fandím SZÚ, aby byla na
podzim aktivizována plošná séroprevalenční šetření. Nejenom na covid,
ale na respirační nemoci obecně, třeba na chřipku.
Naším významným úkolem je nyní celý ten neskutečný informační
systém, který se kolem covidu ve spolupráci s Armádou ČR a NAKIT vybudoval,
udržet a také připravit k zachování pro případné aktivace a použití v
budoucnosti. Jde zejména o nástroje sledování v reálném čase, kdy od
testu přes trasování až po průběh nemoci máme téměř 100% pokrytí
systému. Nemluvě o očkování. Musíme vše řádně metodicky popsat a
připravit, aby to bylo, jak já někdy říkám, „zaparkované“ pro
případ nějaké další epidemie. Rovněž bude přínosem využít nové
funkční nástroje pro sledování jiných nemocí, to má svůj potenciál.
Třeba hlášení a centralizace výsledků z laboratoří v reálném čase
může být velmi prospěšné v řadě jiných oblastí.
Proč je důležité před podzimem naočkovat právě mladé lidi mezi
pětadvaceti a pětatřiceti lety?
To jsou lidé, kteří chodí pravidelně do práce, a tam dojde také k
šíření nákazy, protože v létě je režim v práci daný dovolenými,
lidé se střídají na dovolených, potom na začátku září kontakty velmi
zesílí. Mezi dospělými ve věku 25 až 35 let je hodně rodičů velmi
malých dětí, které budou chodit do školy, mateřské školy, a nebudou
očkovány. Zde opět hrozí potenciál převážně bezpříznakového
šíření nákazy a potom následně se může nakazit senior nebo zranitelný
člověk. Takže proočkování této populace mladších lidí středního
věku, když to takhle řeknu, je jeden z velmi důležitých zámků, které
ještě musíme zamknout. Velmi bych si tedy dovolil tyto lidi poprosit, aby se
na konci léta, na začátku září naočkovali, pokud jim v tom nebrání
zdravotní stav.
Jestli to chápeme správně, vy byste apeloval i na školáky a na studenty,
aby se, než nastoupí do školy, šli naočkovat?
Já bych poprosil, opravdu velmi silně, mladé lidi, nejenom školáky, aby
se opravdu šli naočkovat, pokud jim v tom nebrání nějaká vážná
zdravotní komplikace. Oni sami tím získají svobodu, protože to pravidelné
testování není žádný hezký zážitek a po dvou dávkách očkování se
toho zbavíte. Hlavně tím významným způsobem přispějí k tomu, aby se
zavřela pomyslná brána šíření nákazy. A já tím nemyslím jenom
školáky, tedy 12 až 15 let, jak jste řekl, ale prosím i lidi ve věku 25
až 35 let, kde proočkovanost populace je zatím relativně nízká. Tedy
zhruba 50 procent této věkové kategorie je po 1. dávce a cca 40 % má
očkování ukončené. Ani to není zanedbatelné, ale ideální by bylo i tady
dosáhnout hranici sedmdesáti a více procent.
Proč je důležité před podzimem naočkovat právě mladé lidi mezi
pětadvaceti a pětatřiceti lety?
To jsou lidé, kteří chodí pravidelně do práce, a tam dojde také k
šíření nákazy, protože v létě je režim v práci daný dovolenými,
lidé se střídají na dovolených, potom na začátku září kontakty velmi
zesílí. Mezi dospělými ve věku 25 až 35 let je hodně rodičů velmi
malých dětí, které budou chodit do školy, mateřské školy, a nebudou
očkovány. Zde opět hrozí potenciál převážně bezpříznakového
šíření nákazy a potom následně se může nakazit senior nebo zranitelný
člověk. Takže proočkování této populace mladších lidí středního
věku, když to takhle řeknu, je jeden z velmi důležitých zámků, které
ještě musíme zamknout. Velmi bych si tedy dovolil tyto lidi poprosit, aby se
na konci léta, na začátku září naočkovali, pokud jim v tom nebrání
zdravotní stav.
Jestli to chápeme správně, vy byste apeloval i na školáky a na studenty,
aby se, než nastoupí do školy, šli naočkovat?
Já bych poprosil, opravdu velmi silně, mladé lidi, nejenom školáky, aby
se opravdu šli naočkovat, pokud jim v tom nebrání nějaká vážná
zdravotní komplikace. Oni sami tím získají svobodu, protože to pravidelné
testování není žádný hezký zážitek a po dvou dávkách očkování se
toho zbavíte. Hlavně tím významným způsobem přispějí k tomu, aby se
zavřela pomyslná brána šíření nákazy. A já tím nemyslím jenom
školáky, tedy 12 až 15 let, jak jste řekl, ale prosím i lidi ve věku 25
až 35 let, kde proočkovanost populace je zatím relativně nízká. Tedy
zhruba 50 procent této věkové kategorie je po 1. dávce a cca 40 % má
očkování ukončené. Ani to není zanedbatelné, ale ideální by bylo i tady
dosáhnout hranici sedmdesáti a více procent.