Spolu s epidemií koronaviru se objevilo několik „disidentů“ s
lékařským titulem, kteří vedou válku proti rouškám. Ale jak narůstají
počty mrtvých na covid, jsou jejich pozice vratší a vratší, a jejich
argumenty hloupější a vyfantazírovanější. Přesto jim dezinformační
média dávají dostatek prostoru, a na jejich nesmyslech si rádi vydělají.
Nejde jen o Lukáše Pollerta, mnohem výše než on v žebříčcích
lékařských titulů je profesor Jan Žaloudík. A všechny spojuje až
dojemně chabá a dětinská pseudoargumentace, se kterou popírají
realitu.
Dne 26. ledna přední protirouškový disident a lékař prof. MUDr. Jan
Žaloudík napsal řadě významných vědců a lékařů e-mail: „Vážení,
vrhat se z onkologického klidu do neklidu doby je spíše nerozumné, ale nedá
mi to a spíše jen plaše reaguji na zaslanou informaci stran vývoje v
Minnesotě. Proč jen Minnesota? Analýzu Listů o prohlídce mrtvého v ČR
požaduji/jeme od jara 2020.“
Dovoluji si pana doktora upozornit, že srovnávat data o jakékoliv nemoci a
její smrtnosti z USA s daty z Evropy je zásadní metodický problém. V USA
totiž značná část zemřelých – ti, co nemají zdravotní pojištění,
či mají jen nějaké základní – umřela bez toho, aby se dostala do péče
lékařů vybavených nejmodernějšími technologiemi. A v České republice
taková úmrtí téměř nejsou. I bezdomovce bez zdravotního pojištění u
nás totiž ošetří – a jemu je úplně jedno, jestli po něm budou exekucí
vymáhat platbu, protože už má exekucí celkem 137. Takže, když už pan
profesor studuje data z Minnesoty, měl by vysvětlit, jak se s tím
srovnáváním nesrovnatelného metodicky vypořádal. Nevysvětlil to.
Nevysvětlil ani, kým má na mysli ono „my“ – které užívá i Václav
Klaus.
Píše pan profesor…
Pan profesor pokračuje: „Zprvu na ÚZIS – prof. Dušek slíbil, že se
právě rozborem hlavních a vedlejších diagnóz a bezprostředních příčin
úmrtí budou intenzivně zabývat, tuším, že na to byla vyčleněna i
analytička přímo na ÚZIS, dílčí informace byla, že asi u 60 %
zemřelých jde pouze o SARS Cov2 pozitivitu při jiných závažných a
nesouvisejících onemocněních, sám jsem si takto kontroloval příčiny
úmrtí 15 zemřelých v březnu a dubnu v Jmk , když ještě do nemocnic
docházely pravidelné měsíční zprávy z Krajské hygienické stanice jako
léta předtím, květnem skončily, proč, nevím – prý není čas, je
covid. Prof. Dušek slíbil souhrnnou zprávu o příčinách úmrtí do 31. 7.
2020, tu jsem už neviděl, na další výzvy k analýzám zemřelých prof.
Dušek už neslyší – prý není čas – je covid. 23. 9. 2020 jsem s
přechodem do ‚klidového režimu‘ čili vnitřní emigrace poslal ještě
dopis ministru Prymulovi a panu premiérovi s výzvou či doporučením uvádět
klasifikačně řádně diagnózy vážně nemocných a zemřelých s
podezřením na covid, nikoli toliko diagnózou covid… odpovězeno už nebylo
a celá patálie si dále žije svým životem s ‚covidí monodiagnózou‘…
debatovat není kde a s kým, není čas – je covid.
Nepřímo reagoval ministr Blatný nedávno mediálním vyjádřením, že
všichni zemřelí, i po autonehodě, jsou-li SARS Cov2 pozitivní, jsou vedeni
v každodenním hlášení jako mrtví na covid, pitvy jako dříve při nových
a nejasných diagnózách se už provádějí jen výjimečně (% tzv.
propitvanosti covidně mrtvých neznám), možná i proto také neumíme
ověřit literární zprávy o časté diseminované intravaskulární koagulaci
a dalších specifických projevech fatální covidí infekce… je třeba
tázat se patologů, asi není čas, je covid.“
Tučně jsem zvýraznil větu pana profesora, která stojí za rozbor.
Najednou říká dvě informace: Jednak sděluje, že pitvy při nejasných
diagnózách se provádějí výjimečně, a zároveň sděluje, že
propitvanost „covidně mrtvých“ nezná. Což dohromady nedává příliš
smyslu. Nezná-li procento pitev provedených u „covidně mrtvých“, odkud
ví, že se mrtví s nejasnou diagnózou téměř nepitvají? Či naopak –
když měl zdroj informací, že mrtví s nejasnou diagnózou jsou pitvaní
výjimečně, proč se také nezeptal, jak často se provádějí pitvy
„covidně mrtvých“? Nápadně to připomíná Václava Klause, který v
jednom rozhovoru zároveň sdělil, že sice ví, že roušky neúčinkují, ale
neví nic o respirátorech.
Ale pan profesor Žaloudík pokračuje:
„Pokud nám teď ve vlasti vychází 25–30% covidích pozitivit z denně
testovaných, budeme-li tedy testovat všechny každodenně nejméně 300
zemřelé, bude automaticky pozitivních až stovka a vztahována k covidu…
ale co s tím? Můžeme si o tom povídat takto společensky na internetu… z
Vědecké rady ČLK jsem odešel v červnu, vnímaje neochotu také o tomto
racionálně jednat, neochota o tom jednat byla ostatně i na červnové a
zářijové VR ministerstva zdravotnictví, pak se nejednalo nějaký čas
vůbec, nedávno byla VR ministrem rozpuštěna, zda je jmenována VR nová,
nevím…..odborná jednání jaksi vyšuměla , je covid :) Nesporně velmi
informovaný a vědecky kvalifikovaný I. náměstek ministra prof. Aleksi
Šedo, emeritní děkan I. LF UK, dnes k mému překvapení rezignoval… :)
asi, že je covid. Náměstkyně ministra pro komunikaci s veřejností dr.
Šteflová rezignovala před týdnem, nechala se neoprávněně očkovat, asi
že je covid. Ředitel Státního zdravotního ústavu dr. Březovský,
instituce i v těchto dobách stran problematiky epidemií velmi klíčové,
rezignoval krátce předtím, že se neoprávněně očkoval, i jiné, asi že
je covid. Státní koordinátor očkování , který má úmrtím kauzálně
zabránit, dr. Blahuta rezignoval včera, asi, že je covid.“
Pan profesor zjevně nezohlednil, že onen výčet odstoupivších
úředníků Andreje Babiše neodstoupil „asi že je covid“, ale spíše
proto, že je Babiš. Po dlouhých letech jeho moci a jeho agrofertí
personální politiky ve vládních úřadech a institucích vytvořil množinu
osob, která má tak trochu agrofertí mrav. To jsou ti, co odstoupili po
skandálech s předbíháním při očkování. A pak ti, kteří odstoupili bez
skandálu, odstoupili proto, že s Babišovými lidmi to prostě nešlo.
Profesor Šedo médiím konkrétně sdělil, že s ministrem Blatným se nedalo
spolupracovat. Takže nikoliv „protože covid“, ale „protože
Babiš“.
Ale to panu profesoru Žaloudíkovi asi nedošlo. Pokračuje ve svém dopise
vědcům: „Děsit se mrtvými je jedna věc, analyzovat příčiny úmrtí v
zájmu lepšího medicínského konání a ochrany živých (byť jen
mentální) je věc druhá a podstatná – ano, a má to silné rezervy… ale
není čas, je covid. Je jistě alarmující, že počty zemřelých v populaci
se vracejí nebezpečně k necovidím předrevolučním hodnotám z
osmdesátých let (viz data ČSÚ) a je klíčová otázka, na čem se nyní
podílí přímo covidí infekce a na čem změny v dostupnosti a dynamice
lékařské péče o vše necovidí ostatní v roce 2020. Neradno totiž vrhat
vcelku vyspělé zdravotnictví třicet let zpět zbytně a necovidně.“
A velmi výmluvně pak působí závěr Žaloudíkova dopisu vědcům:
„Jsem rád, že se tedy analyzují příčiny úmrtí aspoň v Minnesotě (tam
lze teď v zimě zahynout i na napadení vlkem). A psovité šelmy bývají
často pozitivní na koronaviry obecně. Uzavřu to ve stylu minnesotských
prérijních indiánů howgh! Žaloudík, důchodce a senátor, a furt ještě i
doktor.“
Takže je pan profesor – kromě doktorem důchodcem – ještě také
Siouxem. Tak říkali kolonisté původním obyvatelům Minnesoty. Ale oni sami
si říkali Dakotové či Lakotové.
Hovoří lékař…
Dopis působil tak nevěrohodně, že jsem napsal panu profesorovi
Žaloudíkovi e-mail, zda je pravý, zda to skutečně poslal on. Odpověď mě
přinutila k hlubokému zamyšlení:
„Jsem v klidovém, zcela neveřejném režimu a jen velmi občas se
účastním webové diskuze v odborných neveřejných fórech s přáteli,
zejména když téma kulminuje, jako třeba onen zářný příklad z Minnesoty,
když už nelze zamést před prahem vlastním. Minul jste sice poněkud kontext
a vytrhal z polosoukromého textu, co se Vám asi hodí. Budiž. Uvykl jsem
lecčemu. Snažím se vžít do stresu novinářské profese, psát a jíst se
musí. Samozřejmě, že vím i z vlastní letité zkušenosti, že podmínky
organizace a vybavení zdravotnictví v letech osmdesátých a současných jsou
velmi odlišné. Právě proto bych byl smutný, kdybychom se do těch minulých
vraceli zbytným zvyšováním chaosu, odkládáním jiné než covidí
závažné léčby a jakýmikoli zbytnými bariérami v dostupnosti zdravotní
péče nebo naopak rizikovou hospitalizační koncentrací. Žádné
onemocnění nás neopravňuje k zanedbávání péče o choré s vážnými
onemocněními ostatními. Primum noc nocere – to máme takové dávné
lékařské pravidlo. Jsem rád, že jste si jist, že k tomu nedochází. Také
v našem ústavu, kde pracuji 41 let, pro to děláme vše i neverbálně.
Jde-li podle Vašich zkušeností z praxe a datových analýz o nárůst úmrtí
pouze na vrub covidu, netěší mě to sice, ale historicky uklidňuje. Stejně
tak mě uklidňuje, že nám skoro vymizela ostatní ARI (akutní virová
respirační onemocnění) a SARS CoV2 má tedy tento paralelní pozitivní
účinek. Odepisuji z plné činnosti jak nejrychleji možno, abyste včas
splnil svůj úkol a nezdržoval se ve Vaší nesnadné investigativní práci.
Protože jste mě uklidnil, pokládám toto za naši poslední korespondenci.
Nebráním se nicméně odposlechům ani sledování, pokud je budete ve Vaší
činnosti jakkoli potřebovat. Jan Žaloudík“
Zvýrazněný text ukazuje, že pan profesor Žaloudík nechápe základní
mechanismy přenosu respiračních onemocnění. Pokles jejich výskytu na
podzim 2020 je výsledkem nošení roušek, ne toho, že by před nimi covid
chránil. Ale byla tam ještě jedna věc, co mne zarazila – to sledování.
Mladého Babiše unášejí, profesor Žaloudík je připraven být
odposloucháván agenty Fóra24 či jiných nepřátelských velmocí. Tak jsem
se pro jistotu zeptal: „Jen pro upřesnění – Vy, prosím, máte pocit, že
Vás já či kdokoliv jiný odposlouchává či sleduje, nebo to má v
úmyslu?“
Pan profesor Žaloudík odpověděl: „Dosud nikoli nebo nevím, ale tuto
možnost Vám otevírám, třeba-li .. ..jz“ Velmi vtipné!
Dopis vyvolal ostrou kritiku adresátů, ale žádný z oslovených nechtěl
pana profesora Žaloudíka – jako kolegu, lékaře – nijak veřejně
napadat. Tak mi sdělili jen připomínky k jeho argumentům.
Nejen z dat statistiků, i dle informací z pohřebnictví či z notářství
je loni na podzim zjevný silný nárůst úmrtnosti, až o čtyřicet procent.
Když dostanete zápal plic a lékaři budou čtrnáct dnů bojovat o váš
život, tak za těch čtrnáct dnů již nebudou PCR testy pozitivní, ale
covidem vyvolaný zápal plic budete mít pořád. Když za další týden na
ten zápal plic zemřete, tak jste nesporně zemřel následkem onemocnění
covid, co zápal plic vyvolal – ale už máte PCR test negativní.
Podobně i pacienti stonající se srdcem před sebou mohou mít třeba deset
let života. Ale když dostanou covid, tak z té zátěže – kvůli covidu –
jim srdce selže a zemřou. Opět nesporně následkem covidu, byť
bezprostřední příčina úmrtí bude srdeční selhání. Jediný
„tvrdý“ ukazatel je celková úmrtnost, která byla loni na podzim
nejvyšší za posledních dvacet let. V některých dnes až dvojnásobná
proti normálu.
Denně u nás průměrně umírá kolem 310 lidí, v létě cca 300, v zimě
cca 320. Každý den. V říjnu 2020 začalo umírat 400, 500, na konci října
až přes 600 lidí denně, následoval pokles k 400 mrtvým denně, a na konci
roku přišla třetí vlna, která úmrtnost zase zvedla. Vlny zvýšené
úmrtnosti přesně kopírují počty zjištěných covid-pozitivních lidí v
populaci. Nadúmrtí proti normálu činí (zatím bez posledního týdne roku
2020) asi 17 000 lidí. Takže epidemie tu nesporně je, a už na ni vymřelo
celé menší město. Poprvé od druhé světové války poklesl v naší zemi
průměrný očekávaný věk dožití. To jest – byl to z hlediska trendu
vývoje dožití hlediska nejhorší rok za posledních 75 let. Pan profesor
Žaloudík ze svého „klidového stavu“ obeslal českou vědeckou a
lékařskou elitu dopisem plným hloupostí, a prošpikovaným pubertálními
žerty.
Velký lékařský slovník
Je to pár dnů, kdy jsem zde analyzoval vystoupení pana prezidenta Václava
Klause, předního protirouškového disidenta ČR. Jeho vystoupení v DVTV v
některých okamžicích velmi silně připomínalo příznaky, které měla
moje maminka. Které měla, když onemocněla demencí – Binswangerovou
chorobou. Nyní – poté, co jsem se opakovaně vesele zasmál některým
žertům pana profesora Žaloudíka, jsem si vzpomněl zase na svá
vysokoškolská léta. Pan profesor se – v korespondenci s novinářem, v
e-mailu, o kterém ví, že půjde do tisku – „nebrání sledování a
odposlouchávání“. (HA HA HA). Uklidnil jsem ho tím, když jsem se ptal na
autenticitu e-mailu odeslaného z jeho účtu (HA HA HA v Minnesotě, jak píše
oněm skutečně respektovaným vědcům, jsou covid pozitivní vlci (HA HA HA).
A žerou lidi (HA HA HA). ). Dopis rozesílaný váženým vědcům končí
„ve stylu minnesotských prérijních indiánů howgh!“ (HA HA HA). A já si
vzpomněl, že jsme v klinické psychologii probírali pojem moria. Tak jsem se
pro oživení podíval do Velkého lékařského slovníku: http://lekarske.slovniky.cz
„Moria – nepřiměřeně veselá nálada s nemístným a vulgárním
žertováním. Může být příznakem frontálního syndromu řec. moria
hloupost, moros hloupý.“ A dokonce i WikiSkripta píšou: „Prefrontální
syndrom – Značí postižení před gyrus praecentralis, dříve byl
označován jako organický psychosyndrom. Mezi klinické příznaky
prefrontálního syndromu patří moria (nejapné žerty a vulgarismy)“.
A k tomu se dá říct jen: Vašti vašti, Tašunko sapa! Howgh!
COVID-19
,
