Antivakcinační hnutí je vzpoura lidí bez znalostí proti expertům
Stále častěji zaznívá otázka, jak je možné, že třicet procent
populace odmítá v roce 2021 očkování proti nemoci, která již jen u nás
zabila nejméně 30 000 lidí. Jakoby lidé ztráceli pud sebezáchovy. Nový
sociologický výzkum antivaxery představuje. Domnívám se, že pro celou masu
nespokojených a málo vzdělaných lidí se očkování stalo symbolem světa,
ve kterém nejspíš někteří neuspěli.
Pro tuto vrstvu lidí (i bez ohledu na vzdělání a místo pobytu, je mezi
nimi i dost vysokoškolsky vzdělaných Pražáků) se vakcinace stala symbolem
světa těch, kteří uspěli – JICH. A proto se tito lidé nenechají
naočkovat, i kdyby na covid měli umřít. Oni sami samozřejmě umřít
nemůžou, protože pandemie je vymyšlená a virus mediální.
Server Život během pandemie zveřejnil průzkum, jehož výsledky jsem
víceméně předvídal, ale které přesto zamrazí. Data jsou shromážděna
kompetentně – na projektu se podílí výzkumné společnosti PAQ Research,
iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS.
Suchá data
První objektivně potvrzená skutečnost uvádí, že když dojde na lámání
chleba, i antiočkovací aktivista rád vyhledá lékaře s vakcínou.
„Očkování má větší ohlas mezi respondenty, kteří se znají s někým,
kdo prošel nákazou koronavirem (ať už přišli do kontaktu, či nikoli).
Větší zájem o očkování mají lidé, u nichž se někdy v minulosti
potvrdila nákaza koronavirem pomocí testu.“ Popálené dítě se ohně
bojí, i když se ten oheň nyní jmenuje covid. Elementární pud sebezáchovy
u lidí s osobní zkušeností nevymizel. Další data zjištěná výzkumníky
už jsou méně potěšující.
„Problematická je skupina lidí do 55 let bez maturity. Mezi nimi je
ochota na 55 %, ačkoli s postupujícím očkováním i zde roste. Mezi lidmi
nad 55 let je v našich datech 25 %, kteří nemají ani jednu dávku. Jsou
přitom napůl rozděleni mezi ty, kteří očkování odmítají a
neodmítají. Velmi nízká proočkovanost je mezi lidmi, kteří jsou pod
hranicí příjmové chudoby (alespoň jednu dávku má méně než 40 % z
nich).
U respondentů od 55 let se zájem od září o deset procentních bodů
zvýšil, naopak mezi mladými dospělými do 34 let došlo do února k
významnému poklesu (z 56 na 42 %), který nevyrovnalo ani posílení zájmu na
počátku března.
Na začátku března 74 % lidí s vysokou školou rozhodně či spíše
souhlasilo, že by se nechali očkovat zdarma. U středoškoláků je zájem
nadpoloviční (62 %), naproti tomu mezi lidmi bez maturity ho má přibližně
polovina (50 %). Zatímco mezi respondenty s maturitou je míra ochoty v čase
podobná, u vysokoškoláků od září stoupla, ale u lidí bez maturity naopak
poklesla.
Zatímco očkovat by se na počátku března nechalo více než 65 % lidí z
vysokopříjmových domácností, v domácnostech žijících pod hranicí
chudoby je to kolem 40 %. U respondentů žijících v chudobě došlo také od
září k poměrně dramatickému poklesu ochoty nechat se zdarma
naočkovat.
V Praze by se nechalo počátkem března naočkovat přes 80 % lidí ve věku
55 let a vyšším a 66 % dospělých mladších 55 let. Naproti tomu v obcích
do 20 tisíc obyvatel má zájem 66 % lidí nad 55 let a přibližně polovina z
mladších ročníků.“
Stručně řečeno – masa občanů s antivakcinačními postoji je málo
vzdělaná a chudá. „Koncem července by se více než dvě třetiny
dospělých (70 %) nechaly naočkovat proti koronaviru či již alespoň jednu
dávku dostaly,“ říká zpráva. Když se na cifru podíváme z opačného
konce, je výsledek děsivý: V roce 2021, v centru Evropy, třicet procent
občanů odmítá jedinou známou účinnou ochranu před úmrtím či těžkým
průběhem nemoci covid-19. Odmítá očkování proti nemoci, která již na
planetě zabila víc než čtyři miliony lidí.
Exteriorizace viny a magičtí ONI
Člověk si strašně nerad přiznává vlastní selhání, neúspěch či
nedostatečnost. A podle Dunning-Krugerova efektu – čím má jedinec nižší
kognitivní potenciál, tím méně pochybuje o tom, že má pravdu. Velmi
dobrou ukázku tohoto efektu nám v průběhu pandemie podaly armády laických
virologů a epidemiologů bez jakéhokoliv odborného vzdělání v oboru,
kteří se domnívali, že rozhodně lépe než vědci vědí, co s covidem.
Lidé se základním vzděláním často žijí v bídě, a intelektuální
elity se stěhují do měst, protože na venkově pro ně je jen minimum
pracovních příležitostí. Takže se dostáváme k ďábelské trojkombinaci
zaznamenatelné u antivaxerů: Nevzdělanost – bída – venkov.
Pokud někdo méně kognitivně potencovaný uvažuje nad tím, že neměl
talent ani píli ke studiu, je celý život na dávkách a bydlí kdesi v
sociálně vyloučené lokalitě v nejchudším kraji, musí zákonitě dojít k
tomu, že za jeho bídu a beznaděj můžou vysokoškolsky vzdělaní a
„bohatí Pražáci“. Prostě – ONI. Antivaxer bez vzdělání a náhledu
na sebe sama neumí započítat, že on sám není tak inteligentní a
svědomitý, aby vystudoval a byl podle toho placen, či nemá dost kuráže,
talentu a pracovitosti, aby si vydělal jako podnikatel či umělec. Je tak
málo kognitivně potencovaný, že ho to nenapadne – ale vidí, že jiní, v
Praze a v drahém autě, mají něco, co on nemá a mít nebude. Takže za to
samozřejmě nemůžou jeho nedostatky, které si neuvědomuje. Můžou za to
„ONI“.
ONI se očkují!
Pandemie koronaviru pak tuto polaritu zásadně prohloubila. Problematika
pandemie v sobě sdružuje minimálně osm vědeckých disciplín, od znalce
evoluce virů přes imunologa až po experta na počítačové modelování.
Nikdo kromě expertů v podstatě nemá šanci k epidemii říct něco nového,
a novináři nezbývá než citovat impaktované studie. Takže všichni,
kteří v této oblasti zastupují „oficiální svět“, jsou otitulovaní
vpředu i vzadu jména, jako primáři a univerzitní profesoři nežijí v
bídě, a ani jeden z nich nepůsobí na venkovském zdravotním středisku.
Všichni, ale opravdu všichni, kteří v médiích k pandemii věcně mluví,
jsou z vážených vědeckých institucí ve velkých městech. Koncentrovaní
„ONI“.
Mám čtyřicet let biologické koníčky, vystudoval jsem psychologii, což
je přírodovědný obor, a jako invalida mám i dost času číst Lancet,
Nature, pnas.org a další desítky zdrojů k tématu. Přesto vzhledem k tomu,
jak je virologie, imunologie a epidemiologie nesmírně složitá, mám díky
stovkám vědeckých článků, co jsem o tématu přečetl, jen jistý náhled
na obrysy celého problému. V detailech nechápu téměř nic. Absolvent
základní školy, který, než by pracoval, bere dávky v hmotné nouzi, čte
Parlamentní listy a nemá nic na práci, takže tráví čas na facebooku,
nemá informace, nemá dovednost rozeznat hodnověrnost informace, nechápe
vztahy mezi informacemi, a neví, jak funguje věda. Ví o virech ještě
desetkrát méně než já – ale zato díky nevalnému kognitivnímu vybavení
neumí nahlížet své (nulové) kompetence a neumí poznat věrohodnou
informaci, takže je skálopevně přesvědčen, že o (nejen) pandemii ví
vše. K tomu mu pomáhá několik jedinců s lékařským titulem, kteří (z
mně neznámých důvodů) zradili své akademické vzdělání a stali se z
nich protirouškoví léčitelé – šarlatáni. Takže ten nevzdělaný laik
na dávkách ví, že virus je mediální, a kdybychom náhodou onemocněli,
vyléčí nás poslanec Volný vysokými dávkami ivermectinu. Léčba bude
účinná, neboť je tělocvikář, pere se ve sněmovně a na twitter si dává
fotky s rumem.
Epidemie je vysoce expertní problém – ale zároveň je to problém,
který se dotýká úplně všech. A pro ty nevzdělané a chudé je bolestivé,
že do tak složité problematiky mluví jen a výhradně ONI, experti, a ne ti
nevzdělaní či jejich reprezentanti. O pandemii a pandemické hygieně mluví
jen bohatí profesoři z Prahy. A všichni – kromě oněch několika
celonárodně známých protirouškových lékařů – propagují očkování.
Takže samozřejmě NEMŮŽOU MÍT PRAVDU!!!
Odpor plebejců proti očkování není ztráta pudu sebezáchovy. Je to ve
skutečnosti velmi zdravotně riziková vzpoura proti „oficiálnímu
světu“, ve kterém antivaxeři často neuspěli. Když jsem dopsal tento
text, činil počet zemřelých již 4 502 297 lidí. I když píšu rychle, v
průběhu psaní článku zemřelo 226 našich bližních na covid. Přesto je u
nás třicet procent populace proti očkování
COVID-19
,
1
a že oni tam jsou
normální lidi
