Šíří se další video, ve kterém v dezinformačním projektu Stew Peters
Show vystupuje Jane Rubyová a opět přináší údajné důkazy, že vakcíny
proti COVID-19 obsahují grafen. Mají to dokazovat kovové částečky, které
prý byly objeveny ve vakcínách. Faktem je, že byly objeveny jen v jedné
šarži v Japonsku.
Jisté je jedno. Údajné kovové částečky nemohou dokazovat přítomnost
grafenu ani oxidu grafenu. Grafen totiž není kov, není ani magnetický a
není ani polovodič. Grafen je polokov. Vyrobit grafen a jeho deriváty je
přitom velmi nákladné. Grafen navíc není rozpustný a proto se tedy
nemůže podávat v roztoku. Rozpustnější forma než grafen je oxid grafenu,
který je derivátem grafenu. Dr. Matthew Didasio publikoval na Twitteru rychlý
experiment ve kterém ukázal, že kapaliny obsahující oxid grafenu mají
tmavohnědou nebo černou barvu, zatímco lahvičky s vakcínami jsou obvykle
bezbarvé nebo světle žluté.
Oxid grafenu neboli tzv. grafenoxid je sloučeninou kyslíku, vodíku a
uhlíku. Tato sloučenina se stala v poslední době cílem několika
vědeckých projektů, které se snaží nalézt benefity této částice a jak
je využít pro naše dobro. Grafenoxidem se v České republice zajímá
kupříkladu Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů
(RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, které v
odborném časopise Carbon zveřejnilo výsledky studie o grafenoxidu. Sám
autor práce Tomáš Malina říká: „Na rozdíl od samotného grafenu se
oxidovaný grafen (grafen oxid) ve vodě velmi dobře rozptyluje a nabízí tak
velký aplikační potenciál například v biomedicíně při cíleném
transportu léčiv, v nových technologiích ukládání energie a řadě
environmentálních technologií. Bylo prokázáno jeho využití například
při odsolování mořské vody nebo odstraňování radionuklidů a dalších
znečišťujících látek z vod. V této souvislosti si vědecká komunita již
dlouhou dobu klade otázku, zda oxidovaný grafen může negativně ovlivnit
mikroorganismy přítomné v povrchových vodách. Cílem našeho výzkumu bylo
právě nalezení mechanismu interakce těchto uhlíkových 2D materiálů s
řasami a sinicemi, které jsou základní složkou v potravinovém řetězci ve
vodním ekosystému.“
Jak vidíme, jedná se o látku, jež má spoustu potenciálních benefitů.
Smutným příkladem dezinformací je situace, kdy bývalá zaměstnankyně
společnosti Pfizer uvedla, že se tato látka nachází i ve vakcínách proti
COVID-19. Pokud se podíváme na ověřená fakta, zjistíme, že tato paní
pracovala ve společnosti Pfizer v devadesátých letech, kde již od té doby
nepůsobila, můžeme se tedy domnívat, že zřejmě o chodu výroby vakcín
nemá dostatečné informace a není denně v kontaktu s postupy společnosti.
Další pravdou je, že složení vakcín je dohledatelné a sami výrobci
vakcín jej musí povinně uveřejnit, ve složení očkovací látky se oxid
grafenu nepodařilo nalézt. Jelikož s oxidem grafenu ještě nejsme příliš
obeznámeni, práce s grafenoxidem probíhá opatrně a svůj plný potenciál
zřejmě ukáže až časem, je tedy vysoce nepravděpodobné, že by se již
nyní masově používal při výrobě vakcín, kterými se dennodenně očkují
tisíce lidi na celé planetě.
Jakýkoliv kov samozřejmě sám o sobě nemůže nic dělat. Potřeboval by
k tomu zdroj energie. Využít nanomateriálu k přenosu informací zatím
funguje jen na teoretické rovině. Rozhodně je vyloučeno, že by jakýkoliv
kov dokázal přenést jakoukoliv informaci do lidského organismu.