Rozcestník >> Věda a technika >> COVID-19

1. Po tom čísle jsem nijak zvlášť nepátral, pamatuji si z různých článků ze začátku pandemie, které se pokoušely srovnávat smrtnost obou nemocí, že na chřipku (s chřipkou) u nás ročně zemře 500–1500 lidí. Jestli je to mylné číslo, prosím o opravu. Že zpočátku zabíjela účinněji? To jako kdy? Nemyslíš si, doufám, že ta „španělská“ epidemie byla tak smrtící, protože to byl první výskyt chřipky? To totiž zdaleka nebyl, chřipka je s námi tisíce let…
2. Na to jsem se neptal. Moje otázka zněla, jak z případné umělosti „logicky“ plyne ta vyšší rychlost replikace.
3. Ale i bez té souvislosti mezi umělostí viru a rychlostí jeho replikace: Vyšší rychlost replikace prostě znamená vyšší rychlost množení viru. Neznamená to vyšší rychlost samotného procesu syntézy virové RNA, ta je totiž syntetizována přímo transkripčním aparátem buňky, jehož rychlost neovlivníš tím, jakou RNA ho necháš syntetizovat. Čili to není tak, že by syntéza virové RNA probíhala „ve spěchu“ a tudíž s více chybami. Virus se jen rychle množí, procento mutací je zhruba stejné jako u jiných virů, ale při větším množství vzniklých jedinců máme samozřejmě i vyšší množství „zmetků“, tedy mutací. Ale pořád vzniká více identických kopií než těch mutovaných. Přitom i kdyby jen každá desátá kopie byla identická s tou původní, pořád by to neznamenalo zánik viru. Nikdy se prostě nemůže stát, že by se najednou všechny kopie viru rozhodly (a nějak záhadně to sdělily transkripčnímu aparátu všech napadených buněk všech nakažených jedinců) nechat se zkopírovat blbě a nefunkčně.
4. Každý cizorodý protein, tedy antigen, (jako třeba S-protein koronaviru) obsahuje celou řadu míst (epitopů), proti nimž se vytvářejí protilátky. Tudíž těch protilátek vznikne celá řada a každá z nich se váže na určité místo antigenu. Běžná mutace změní strukturu nejvýš pár epitopů, ty ostatní zůstanou nezměněny, a protilátky, vytvořené proti nim, tedy nadále fungují. Zásadnější mutace, která by drasticky změnila strukturu celého S-proteinu, by taky s největší pravděpodobností znemožnila jeho funkci a virus by se stal neškodným, protože by se neměl jak dostat do buněk (k tomu totiž ten S-protein má). A zásadní mutace, která změní všechny epitopy daného antigenu, a přitom zachová jeho funkci potřebnou pro šíření viru, nastane jednou za uherák.
5. Obrázek je sice hezký, ale o příbuznosti obou virů moc nevypovídá. Nazýváš koronavirus chřipkovým virem, protože ten je taky bodlinatá koule? Nazval bys čápa vrabcem, protože ten má taky křídla a zobák? Oba viry jsou od sebe v příbuzenském stromu virů velmi daleko. Liší se i v principu přepisu své genetické informace. A také se liší ve způsobu, jak se dostávají do buněk hostitele. Tomu odpovídá přítomnost naprosto jiných proteinů (těch bodlin) na povrchu virové částice (protože mají úplně jiné funkce díky zcela odlišnému mechanismu interakce s buňkou), a tudíž protilátky proti nim jsou také úplně jiné. Příznaky a způsob šíření závisí jen na tom, které typy buněk je virus schopen napadat, to nemá s příbuzností s jiným virem nic společného.

Už je to nějaká doba, co jsem se ptal, co si myslíš, že znamená termín mutace. A pořád nic, jen se tu s ním pořád dokola oháníš.