Máte někdo osobní zkušenost s ionizerem in03?
Stlačení vodíku stojí hodně energie, takže stlačený vodík je dost
neekonomický.
Vyvažuje ho bezemisní pohon buď ve spalovacím motoru s účinností tak 30%
a nebo v palivovém článku s dvounásobnou účinností.
Stlačený vodík: Skladovaný při vysokém tlaku (obvykle 350 nebo 700 barů) při běžné teplotě. V tomto případě není nutné speciální chlazení, protože jde o plyn při pokojové teplotě, který je pouze stlačený.
Ve Windows
CTRL držet na natipovat 230 = µ
čísla 251, 252, 253 = ¹ ³ ²
někdy se hodí také 241 = ±
60Hz oproti 50Hz je navýšeni frekvence o 20%. Rotační stroje by musely
projít rekonstrukcí.
Transformátory by spotřebovaly méně mědi, jádra (plechy) by větší
ztráty nepřinesly. Za to by u přenosu energie narostly ztráty a
problémy.
Některé železnice (s trolejí) měly minulém století f = 16,5 případně 33Hz.
Znaky v Linuxu
Ω Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat 3a9 Enter
μ Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat 3bc Enter
² Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat oob2 Enter
³ Ctrl + Shift ťuknout na u a napsat oob3 Enter
Jasně, proč ne, syntetické tekuté palivo má ve výhodách prioritu, pakliže je cenově srovnatelný s palivy získanými z ropy.
Vývoj jak skladovat energii se nyní intenzivně ubírá všemi možnými i
nemožnými směry, ale má obrovské zpoždění. Ropu jen tak snadno jako
výchozí palivovou surovinu nebude snadné nahradit. Rabuje se neuvěřitelným
tempem, okamžitá těžba celosvětově odpovídá momentálně dvojnásobnému
průtoku Vltavy Prahou který je 90 m³/s .
Ale k věci, nevidím to s tím vodíkem jako správný směr, jelikož musí
být v kapalném stavu udržován při velmi nízkých teplotách s ohledem na
bod varu -250°C. Pro pohon mobilních systému asi velmi problematické. To už
raději tohle http://jdem.cz/fjzyg8 (odkaz byl dlouhý). 20
Kč / litr není špatná cena a mnoho stávajících pohonů by šlo asi
upravit.
Přidám osobní zkušenost (téměř trestuhodnou). Spoléhal jsem na to, že
dojedu na rezervu, už svítila delší dobu výstraha a přibližně 4 km před
cílem konec. Měl jsem sebou kanystr s methanolem, takže pokus a vyšlo to.
Motor měl vyšší volnoběh a přibližně od poloviny plynu ztrácel výkon
(to už je dávná minulost, Fiat 127 903 cm³).
Jasan.
A účinnost francisovy turbíny v čerpacím modu jakožto i účinnost motoru,
jsem též nezohlednil. Dejme tomu, že jsou stejné jako v produktivním modu.
Celková účinnost systému "nabíjení a vybíjení" je pak 0,65.To znamená
že z 1kWh přebytečné el. energie dostaneme 0,65kWh nazpět.
No a opět v rom není započítána účinnost el. vedení z energetické rozvodny (uzel sítě 220kV) k pumpám a nazpět.
Co soudíš o ukládání el. energie do vodíku? Ta celková účinnost el. <-> el. je ve srovnání s účinností gravitačního úložiště poloviční ... ale vodík lze použít i v automobilech. Jak ve spalovacích motorech (účinnost < 0,3), tak v palivovém článku s elektromotorem (účinnost kolem 0,5).
Asi někdo opomenul započítat ztráty v turbínovém režimu přestože v
tomto bude účinnost o něco vyšší než 0,81 (0,85 x 0,95). Tipuji celkovou
účinnost na 0,85 což je u takto velkých strojů dosažitelné. Samozřejmě
% tam nepatří, to muselo být 85% a 95%.
η je bezrozměrná veličina, ale to jistě víš. Asi jenom překlep.
Ano ty akumulatory by měly být normované, řekněme 400Vdc 10kWh, snadno vyměnitelné (i pro případ požáru snadno na odpojení a vytáhnutí)..
Gravitační úložiště Dlouhé stráně jsou mistrovským dílem. 2,58 Mt
vody na 510m spádu. Respekt, respekt.
I když musím korigovat údaj o množství uložené elektrické energie na
2,925GWh. 2,58 milionů m³ vody, pracovní spád 514m, účinnost francisovy
turbíny 0,85, účinnost Generátoru 0,95%.
To samovznícení Li-ion akumulátorů je problém. K tomu kdysi došlo i v letadle Boening Dreamliber, naštěstí ještě na zemi, při popojíždění.
Pokusil jsem se rozšifrovat toto tajemné zdělení ... je tím
naznačeno, že by Evropa měla přejít z 50 Hz na 60 Hz jako to mají v USA?
Taková změna by asi nebyla vůbec realizovatelná a nejde jenom o zvýšení
otáček asynchronních motorů, ale i větší tepelné ztráty
transformátorů přenosové a distribuční soustavy + celá řada dalších
vážných problémů. Např. stávající větrné elektrárny by se dostaly
mimo oblast provozních otáček, ...
Hlavní problém bude asi v kompatibilitě. Výrobců baterií je mnoho, typu aut také. Asi nebude možné používat pro určité typy aut jiné baterie, než doporučené výrobcem.