Rozcestník >> Věda a technika >> Rizika očkování

Já jako pečovatelka u seniorů mám očkování proti žloutence typu ,,B,, toto očkování by mělo ochránit po zbytek života.Klasický postup- po první aplikaci je druhá za měsíc a třetí za půl roku.Toto očkování jsem snesla lépe než očkování proti tetanu.Můj syn vždy po jakémkoliv očkování trpěl zvýšenou teplotou, zanícením vpichu i okolo něj, což vyvolalo nechutenství, nespavost, podrážděnost.Před každým očkováním jsem se stresovala já a přesto jsem ho očkovat nechala- jako dítě .Nyní mu je 24 let a je jen na něm, zda se nechá očkovat dejme tomu právě na žloutenku ,,A,, nebo,,B,,

Žádné očkování nechrání po zbytek života, proto se doporučuje u každé choroby přeočkování. Potom je samozřejmě otázka, jestli má význam se podrobit ohromnému množství přeočkování jen proto, abych byl chráněný před nějakou nemocí, kterou prodělal bez následků kde kdo.

Pokud byla vynalezena nějaká nová vakcína, která dříve neměla obdobu,
jenž poskytuje dříve nevídanou doživotní ochranu, tak by výrobce této vakcíny měl o tom první předložit důkazy, že tomu tak opravdu je.

Jenže jako vždy to funguje stylem /výrobce něco tvrdí, pojdme tomu všichni věřit/ .
Je zakázané o čemkoliv pochybovat a každé tvrzení výrobce vždy sežrat.

A co se týče syna:
po 18. roce života o sobě rozhoduje sám.
Před 18. rokem života o sobě sám nerozhoduje, ale nerozhodují o něm ani rodině, ale rozhoduje o něm stát, přičemž o státu zase rozhoduje farmaceutická lobby. To je hodně smutné!