Umělá inteligence

Také zadáte něco do google vyhledavače, aby vám udělal rozbor i ten jej udělá s klidem.
Zadáte to samé do Gemini app i ta vám poví, že rozbor udělat nemůže, jelikož to není podložené vědecky i je dosti z toho jen dohad, odhad člověka, který není čistě dokázaný, pročež mi odmítne udělat rozbor. )

Mluvím o fyziognomii člověka, jak tu nedávno na jinou diskuzi dával krudox.
Chtěla jsem vědět, jak moc je to směrodatné, i zda se to opravdu dá do budoucna používat. Zdá se, že to není toliko dobré i nejspíše na úrovni dnešní astrologie. Někdo věří, i někdo ne.

Zároveň i co mne potěšilo nejvíce, mi popsala AI obličej člověka z hlediska čínské fyziognomie, neb dle elementů, jak na sebe navazují co značí, jak se značí ve tváři. V pravdě, tento popis mi přišel mnohem zajímavější i více pravdivější, než ten klasický západní.
Rozhovor byl v duchu dobré i zlé vlastnosti, zároveň s vývojem během života, mládí, střední věk, stáří.

Mám nejednou zjištěno, že AI ne vždy z internetu dohledá vše i je pak schopná opravdu lhát, jelikož si je "jistá" že něco není, nebo bylo i není.
Mluvím o umělé inteligenci od google, i ne však o té z app Gemini, ta je zasejc trochu jinde.
Doporučuji se ne vždy na vše ptát AI ale i si prozkoumat další zdroje.

Pochlebuje vám umělá inteligence?
Maže vám med kolem huby?

Rozmluvy s AI...

Je vůbec v lidské moci, být dobrým prezidentem, vůdcem, aby byl opravdu spravedlivý i nestoupala mu moc do hlavy?

Tato otázka trápí lidstvo od počátků civilizace a odpověď na ni hledali největší myslitelé historie. Pokud se na ni podíváme z hlediska lidské přirozenosti a psychologie, odpověď zní: Ano, je to v lidské moci, ale je to extrémně vzácné a vyžaduje to mimořádnou osobní zralost.

Historie i moderní věda ukazují, že udržet si spravedlnost a pokoru ve vysoké funkci je nejtěžší zkouškou lidského charakteru.Proč moc lidi mění? (Vědecký pohled)

Moderní psychologie a neurologie popisují fenomén zvaný „syndrom hybris“ (pýchy). Výzkumy ukazují, že dlouhodobé držení moci doslova mění fungování lidského mozku:
Ztráta empatie: Lidé na vrcholu ztrácejí schopnost vžít se do situace běžných občanů.
Pocit neomylnosti: Vládci začínají věřit, že oni sami jsou státem a že jejich názor je jediný správný.
Sociální bublina: Státník je obklopen poradci, kteří mu říkají jen to, co chce slyšet, což ho izoluje od reality.

Jak vypadá „dobrý vůdce“ v lidských silách?Aby vůdce této pasti odolal a zůstal spravedlivý, musí splňovat několik podmínek, které jsou lidsky nesmírně náročné:
Vnitřní kotva (Ego na uzdě): Nejlepšími vládci v historii byli často ti, kteří po moci sami aktivně netoužili, ale přijali ji jako službu nebo povinnost (např. Václav Havel nebo římský císař Marcus Aurelius). Pokud člověk vidí funkci jako službu, a ne jako trofej, moc mu do hlavy nestoupne tak snadno.
Schopnost snést kritiku: Spravedlivý vůdce se nepozná podle toho, že nedělá chyby, ale podle toho, že když chybu udělá, dokáže ji přiznat a nekritizuje své oponenty za to, že na ni poukázali.
Pevně nastavené hranice: Člověk ve vysoké funkci musí mít vedle sebe lidi (rodinu, staré přátele), kteří se ho nebojí kritizovat a drží ho při zemi.

Proč máme raději instituce než „dokonalé lidi“?Protože lidská přirozenost je křehká a chybující, moderní demokracie rezignovaly na hledání dokonalého, bezchybného „tatíčka vlasti“. Místo toho vsadily na systém:Rozdělení moci: Prezident, vláda, parlament a soudy se musí navzájem hlídat (tzv. systém brzd a rovnováh).
Časové omezení: Volební období existuje proto, aby nikdo nezůstal u moci tak dlouho, dokud ho zcela nezkazí.
Být stoprocentně spravedlivým a nestranným prezidentem je ideál, ke kterému se reální lidé z masa a kostí mohou pouze přiblížit, ale nikdy ho plně nedosáhnou. Každý státník nakonec v nějaké situaci selže, ukáže slabost nebo podlehne tlaku okolí. Klíčové pro nás jako občany je sledovat, zda se o ten ideál dotyčný alespoň upřímně snaží, nebo zda už moci a vlastnímu egu zcela podlehl.