Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> Anagramy

Sodomkova nástup je toho tady moc naluštění.

Já ti dám Scullyovou

H. Sarvin elito /5-4!/

seno i játra (3 8)

ideál Roden (6 5)

karta i Kátin líc (9 4)

(Kniha o mytologii, tajných technikách a rituálech)

chrást v Mali (5 5)

epitaf:
Zde leží J. Váchal pod drnem. Devět znal řemesel úhrnem.
Knihař a malíř. Také psal. (Však ducha doby prozaspal.
Hubené proto míval střevo…) Nejraději zpracovával dřevo
a že ryl také do lidí dnes obdiv světa nesklidí.
Šťoural se v magii a katolické víře, pohrdal vlastí a miloval zvíře.
Vždy rituálem smířil Satanáše, Kněžím když sloužil, (ctil též Koniáše!)
jim ke cti maloval a leptal. Co nevěděl, to nevybreptal.
Extremní mystik, čisté prvky ruše, byl blázen, chlípník a zas mrskač duše.
Nadšený milovník šwabachových tisků tůze rád kouřil; dýmku nedal z pysků.
Proti proudu ploval k nezvyklému cíli morálně jsa posléz mezi lidmi shnilý.
Však choroby své velmi lehce nesl, pod první státní podporou on ve hrob klesl,
kde červi na něm primitiv svůj ryjí a čerti ohněm duši v pekle myjí!

dopis:

• Duch můj, vybavený, šel se podívat za stavení do malin, kam večer odložil jsem velikánskou kůži z makrely, zda myšky na ní si pochutnávají. Bílý pes kovářův, letos v létě psem boxerem zakousnutý, běhal po zahradě sem a tam, slídě po stopách ve sněhu lišky, která nedávno slepici odpravila, ale neodnesla, naříkal, že nemá na sobě hmotný trup a chrup který míval, aby za liškou se pustil. V baráku u Filomenky (69letá) naproti nám strašilo, neboť Filomenku odvezl si na svátky bratr a stavení prázdné bylo. Chodil tam v baráku fantom chlapa, strašlivě chlupy zarostlého, jsa vytvořen dlouholetými představami Filomenky, která za mladých let, majíc se vdávat, uviděla svého nastávajícího koupat se v dřevěnickém rybníku a zjistila, že má hrozně zarostlé prsa, i přišly na ní křeče a dala se do křiku, že medvěda nechce - a zůstala svobodnou. - Potom chodili zahradou všichni psi, které jsem znával a dvě kozy a jeden kozel, obojpohlavník, vyčítaje mi, že jsem je snědl. (Kozy, a ne psy.) Od mrchoviště zaznívalo sem truchlivé prozpěvování gestapákovo: „Štyle macht, hajlige nacht! Ó, wó ist unzr, frýhr macht?“ Bohabojní mrtví sousedé studeňanští obcí se plandajíce, vyhnuli se mému astrálu, řkouce, že smrdím čertovinou. A tak jsem šel raději do svého fysic-kého těla, spát.

:-)

Tep žen bije z věnce (5 10)

z knihy:

Víra je teoretická.
Důvěra je existencionální.
Víru můžete bez problémů změnit; je to stejné, jako když měníte oblečení. Z hinduisty se můžete stát křesťanem, z křesťana se můžete stát muslimem, z muslima se můžete stát komunistou. Není to žádný problém, protože víra je jen záležitost mysli. Pokud jste něčemu věřili a teď vám připadá přesvědčivější, logičtější něco jiného, můžete svou víru změnit. Víra nemá kořeny ve vašem srdci.
Víra je jako umělá květina, která z dálky vypadá jako pravá. Tyto květiny však nemají žádné kořeny, nepotřebují žádnou péči - žádné hnojení, postřik, zalévání, okopávání, nic.
Takoví permanentní lidé s vámi mohou zůstat po celý váš život - protože se nikdy nenarodili, a tudíž nikdy nezemřou. Byli vyrobeni uměle. Pokud je nezničíte, zůstanou navěky stejní.
Důvěra je skutečná růže. Má kořeny a tyto kořeny vedou hluboko do srdce a do vašeho bytí.
Víra sídlí jen ve hlavě.
Důvěra sídlí v srdci, žije v hlubokém, niterném světě vašeho bytí. Změnit ji je téměř nemožné - ještě nikdy se to nestalo, v celé historii lidstva není o něčem takovém zmínka. Pokud důvěřujete, důvěřujete, nelze to změnit, není to jak změnit.
A vaše důvěra stále roste, protože má kořeny. Není statická, je dynamická, je to životní síla, stále jí raší nové listy, nové květy, nové větve.

slepost a skon stáda (8 9)

hněv a morky (5 5)

z knihy:

Je to jako scénář pro sci-fi film z padesátých let minulého století.
Lidskost převzal satanský kult. Každý, kdo chce mít výhody, musí
sloužit tomuto kultu vědomě nebo nevědomky. Naši političtí lídři
jsou sexuálně vydíráni, aby zajistili loajalitu.
Ačkoli tyto kultovní falické památníky a pyramidy jsou všude,
nikdo si netroufá zmiňovat jejich jméno nebo označit jejich
dominanci.
Trpíme poznávací disharmonií. Jsme pod neustálým fyzickým
útokem ze strany masových sdělovacích prostředků, které to
nikdy neuznají. Společnost je obrovsky slepá a hluchá, když je
vedena démony.
Murphyho zákony jsou pravdivé. Když to může jít špatně, tak to
tak půjde. Pro lidstvo to platí. Západní společnost byla zkorumpována
kultem.
Úzká klika kabalistických bankéřů, Iluminátů nahradila Boha
(tj. přírodní a morální zákony vesmíru) speciálními jmény
"humanizmus", "důvod", "pokrok".
Od nynějška převrátí pravdu na faleš, boha na ďábla a uzákoní,
že homosexualita, promiskuita, pedofilie, bestialita a incest jsou
zdravé a přirozené.

Tyto dny lidé - zvláště mladí - dávají větší důraz na vnější existenci
než dříve. Potřebují, abyste je ocenili. Jestliže nikdo nereaguje na jejich
poštu na Face-booku, cítí se být opovrhování. Každý chce být celebritou.
Náš problém se scvrnknul na špatně pochopenou identitu. Myslíme si,
že jsme hlasem v naší hlavě. Tento hlas neustále vykřikuje na jiné lidi,
abychom se cítili dobře.
Ve skutečnosti je toto mluva mysli. Naše nitro nebo "podvědomí"
nebo "vědomí" - entita, která slyší naše myšlenky.
Myšlenka, "Rád bych měl sex s touto osobou," není vaše. Je to mysl,
která je naprogramovaná společností a našimi zvířecími instinkty.
Nejste zvíře. Jste vědomí, které je napojené na Boha.
Lidská evoluce, ať osobní nebo kolektivní, záleží na vrácení naší
energie zpět světu a pohlížení dovnitř, abychom objevili naši pravou identitu.

ukázka z knihy:

Co bych si tak přál?
Druhého dne měsíce v den patnáctý
abych pod kvetoucí třešní jednou umíral.
Na tom však nemám dosti -
měsíc nade mnou aby stál ve své úplnosti!

mystik nudistou (7 6)

Jas i go! (6)

stoka z bitvy