Připomnělo mi to obraz městečka či vesnice z divokého západu.
Jako by se po všech zem slehla.
Zvonkohry hlazené větrem cinkajíc zavěšené na prázdných verandách s
právě se dohoupávajícími proutěnými křesly.
Skrz ulici se bezcílně prohání chuchvalce suché trávy.
Bylo by famózní opravdu spatřit i zaslechnout vesmír v jeho celé kráse.
