Čarodějnice- Filipojakubská noc
Přehled od AI
Pálení čarodějnic (filipojakubská noc) z 30. dubna na 1. máje je lidový zvyk s kořeny v pohanských dobách a keltském svátku Beltain. Ohně měly ochrannou a očistnou funkci, zaháněly zlé síly a čarodějnice. Dnes jde o společenskou akci s opékáním špekáčků, stavěním májek a pálením slaměných figurín.
Vznik a historie
Keltské kořeny:
Původ svátku sahá k pohanskému Beltainu (někdy Beltine), který oslavoval
začátek jara a léta, plodnost a přechod do teplejší poloviny roku.
Ochranné ohně:
Lidé věřili, že noc před 1. májem je magická a zlé síly mají moc.
Zapalovali ohně na kopcích, aby se chránili.
Spojení s čarodějnicemi:
Středověk přinesl víru, že se o této noci slétají čarodějnice na
sabaty. Pálení figurín z hadrů a slámy mělo tyto zlé síly definitivně
zničit.
Filipojakubská noc:
V lidové tradici se ustálil název podle svátku apoštolů Filipa a Jakuba,
který v kalendáři dříve následoval.
O čem svátek je (tradice)
Očista:
Oheň symbolizuje očištění od zimy, nemocí a špatné energie.
Ochrana:
Zapalování ohňů a přeskakování plamenů mělo zajistit zdraví a
ochranu.
Společenská zábava:
Dnes je to oblíbená akce s hudbou, opékáním a často se pálí figurína
čarodějnice na hranici.
Stavění májek:
V mnoha obcích se staví nazdobený strom – májka, jako symbol jara.
1
