Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> Poustevnictví

Proč je tu pravý opak poustevnictví?

"Byl pozdní večer první máj večerní máj byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech, kvetoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křoví stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol."

Karel Hynek Mácha

**Drazí muži, co ještě stále můží, vezměte Vaše milující polovičky v rozkvetlý háj, přitiskněte je k sobě i dejte jim polibek, kde to pro vás nejsladší maj. )

Drahé ženy, jestli máte doma mrzouta, nezalezejte do kouta, vyběhněte v rozkvetlý háj, ano s Tebou muži co, co jí srdce na dlani daj. )

Jestli jste oba mrzutí, klidně dál seďte bez hnutí. Né každému je třeba, nové obutí. )**

Přehled od AI

Zajištění krásy a plodnosti:
Podle lidové víry má žena políbená pod rozkvetlým stromem (nejčastěji třešní) po celý další rok „kvést“ a neuschnout. Tradice má kořeny v pohanských rituálech oslavujících plodnost a jaro.
Posílení vztahu:
Psychologové vnímají tento rituál jako důležitý prvek, který pomáhá upevňovat vztahové vazby a ukotvit pozitivní emoce.
Hormonální koktejl:
Během líbání se v těle vyplavují hormony jako oxytocin, dopamin a serotonin, které navozují pocit štěstí, snižují stres a posilují sebevědomí.
Alternativy: Ačkoliv je třešeň symbolem, v některých regionech se tradice vztahuje i na jiné rozkvetlé stromy, například břízu nebo jabloň.

Čarodějnice- Filipojakubská noc
Přehled od AI

Pálení čarodějnic (filipojakubská noc) z 30. dubna na 1. máje je lidový zvyk s kořeny v pohanských dobách a keltském svátku Beltain. Ohně měly ochrannou a očistnou funkci, zaháněly zlé síly a čarodějnice. Dnes jde o společenskou akci s opékáním špekáčků, stavěním májek a pálením slaměných figurín.

Vznik a historie
Keltské kořeny:
Původ svátku sahá k pohanskému Beltainu (někdy Beltine), který oslavoval začátek jara a léta, plodnost a přechod do teplejší poloviny roku.
Ochranné ohně:
Lidé věřili, že noc před 1. májem je magická a zlé síly mají moc. Zapalovali ohně na kopcích, aby se chránili.
Spojení s čarodějnicemi:
Středověk přinesl víru, že se o této noci slétají čarodějnice na sabaty. Pálení figurín z hadrů a slámy mělo tyto zlé síly definitivně zničit.
Filipojakubská noc:
V lidové tradici se ustálil název podle svátku apoštolů Filipa a Jakuba, který v kalendáři dříve následoval.

O čem svátek je (tradice)
Očista:
Oheň symbolizuje očištění od zimy, nemocí a špatné energie.
Ochrana:
Zapalování ohňů a přeskakování plamenů mělo zajistit zdraví a ochranu.
Společenská zábava:
Dnes je to oblíbená akce s hudbou, opékáním a často se pálí figurína čarodějnice na hranici.
Stavění májek:
V mnoha obcích se staví nazdobený strom – májka, jako symbol jara.

Kdyby místo každého solárního panelu stál zelený strom tak by možná že nebylo až takové sucho.

Ninchursag „paní hory“ je sumerská bohyně země, matka bohů i lidstva a jedno z nejstarších a nejvýznamnějších božstev mezopotámského náboženství. Je manželkou Enkiho či Šulpaeho. https://cs.wikipedia.org/wiki/Ninchursag

Mýtus o Atrachasísovi
Mýtus o Atrachasísovi je známý v několika verzích, z nichž nejznámější je starobabylonská, která byla nalezena v Sipparu. Pravděpodobně jde o opis staršího textu. Zachovalý text pochází ze 17. stol. př. n. l., je na třech tabulkách a obsahuje 1245 veršů.
Mýtus začíná konfliktem mezi nižšími bohy (Igigi) a vyššími bohy (Anunna, Anunnaki), kteří nutí nižší bohy vykonávat všechnu těžkou práci. Vyšší bohové se rozhodnou, že stvoří člověka, aby nižší bohové nemuseli pracovat. https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BDtus_o_Atrachas%C3%ADsovi

Civilizace Caral (též pod názvem civilizace Norte Chico) patří mezi nejstarší kultury na americkém kontinentu – rozvíjela se ve stejném časovém období jako starověké kultury Mezopotámie, Indie, Číny, Egyptu či Řecka.

Apu Kon-Tiki Virakoča (kečuánsky Apu Qun Tiksi Wiraqucha či Wiraquĉa) je jedno z hlavních inckých božstev. Vystupuje často jako bůh-stvořitel, který stvořil svět, slunce i všechny ostatní bohy, lidi i zvířata, o další chod světa se ovšem pak již příliš nestaral. Jindy je chápán spíše jako mytický zakladatel, který během své pouti světem učil lidi základům civilizace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Virako%C4%8Da