Epikúros ) je mi mnohem bližší
než Diogénes. I když oba mají něco do sebe. )
Náhodou jsem na něj narazila.
Jestli to někoho zajímá...
pro mě je to velice zajímavá filosofie, ke které
si kdekdo sám, ke kdečemu během života nejspíše
dojde.
Epikúros ze Samu (341–270 př. n. l.) byl helénistický filozof, který
založil epikureismus – učení postavené na tom, že nejvyšším životním
dobrem je slast, kterou však nedefinoval jako hýření, ale jako klid mysli a
nepřítomnost tělesné bolesti. Žil skromně v ústraní se svými přáteli
v komunitě zvané „Zahrada“, kde odmítal politický život a strach z
bohů či smrti.
Jak Epikúros žil?
Jeho životní styl byl v přímém rozporu s tím, jak slovo
„epikurejec“ chápeme dnes (jako označení pro labužníka či
požitkáře).
• Zahrada: V Athénách založil školu a komunitu zvanou Zahrada Epikúrova.
Na rozdíl od jiných tehdejších škol do ní měli přístup všichni –
včetně žen a otroků, což bylo na tehdejší dobu nevídané.
• Skromnost a přátelství: Žil velmi prostě. Jeho strava se skládala
hlavně z chleba, vody a občas kousku sýra. Za největší statek v životě
považoval přátelství a bezpečí komunity.
• „Žij skrytě“: To bylo jeho hlavní životní heslo. Doporučoval zcela
se vyhýbat veřejnému životu, politice a honbě za slávou, protože ty
člověku přinášejí jen úzkost a neklid.
• Klidná smrt: Zemřel ve věku 72 let na bolestivé ucpání močových cest
kameny. Podle dobových svědectví si však i v posledních chvílích plných
bolestí dokázal udržet naprosto klidnou mysl, protože vzpomínal na
radostné rozhovory, které v životě vedl.
Co byla jeho filozofie?
Epikúros rozdělil své učení do tří hlavních částí: kanoniky (nauka
o poznání), fyziky (příroda) a etiky (jak žít), přičemž první dvě
sloužily jako základ pro tu nejdůležitější – etiku.
1. Etika (Jak dosáhnout štěstí)
Štěstí podle něj spočívá v dosažení dvou stavů:
• Ataraxie: Úplný duševní klid, neochvějnost a osvobození od
strachu.
• Aponie: Nepřítomnost fyzické bolesti v těle.
Aby člověk tohoto stavu dosáhl, musí správně rozlišovat své touhy:
• Přirozené a nutné: Jídlo, pití, bezpečí, přátelství. Jejich
naplnění odstraní bolest a je snadno dostupné.
• Přirozené, ale neneutné: Luxusní jídlo, vybrané víno, sex. Můžeme
si je užít, ale nesmíme na nich být závislí.
• Marné (prázdné): Sláva, moc, obrovské bohatství. Tyto touhy nemají
strop, nikdy nás neuspokojí a plodí jen trvalý strach.
2. Fyzika (Svět bez strachu)
Epikúros převzal atomismus od Démokrita. Věřil, že celý svět
(včetně lidské duše) se skládá z neustále se pohybujících atomů a
prázdného prostoru. Zavedl však důležitý pojem clinamen (samovolná
odchylka atomů). Atomy se mohou v dráze samovolně vychýlit, což znamená,
že svět není stoprocentně předurčen osudem a člověk má svobodnou
vůli.
3. Tetrafarmakon (Čtverý lék)
Proti hlavním lidským úzkostem sestavil Epikúros geniální
psychologický návod, tzv. čtverý lék:
Problém Epikúrovo řešení (Lék)
Strach z bohů Bohové sice existují, ale žijí ve svém dokonalém světě,
lidé je nezajímají a nijak do našich životů nezasahují. Nemá smysl se
jich bát ani je prosit.
Strach ze smrti „Smrt se nás netýká. Dokud jsme tu my, není tu smrt; a
když přijde smrt, nejsme tu my.“ Duše se po smrti rozpadne na atomy a nic
už necití.
Strach z nedostatku Skutečné dobro a to, co k životu opravdu potřebujeme
(základní obživa), je snadné získat.
Strach z bolesti Silná bolest trvá krátce, dlouhodobá bolest bývá mírná
a dá se na ni zvyknout.
1
1
1
