Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> Povídám, povídám pohádku...

vzbudil me, curak, ceska posta, dosel mi nosic na kolo, nechal jsem mu tricet kacek

není to tak, že by najednou chtěli mrdat, ona jo, on ne, připravoval to roky

mrdala s ním už od té doby, co nás vzal na oběd do Lednice

vždy se mi vrátila, vždy, až jí udělal dítě, ne

víte o co mi jde? pokud ho milovala, ať mi to řekne, pochopím to

pravda je nejvíc

asi byli, ale hovno na tom záleží

já to mrdám, to je vůl

musím se na něj vysrat, už chcípl, já ho vážně miloval, byl to můj vzor, miloval jsem ho jako otce, byl moc chytrý

víte o co jde? je to nenávist, chtěl mě zabít, to mu znemožnil Anděl, tak si vymyslel ještě něco horšího, že mi vezme ženu, oplodní ji

zničilo mě to, nechápal jsem to, nikdy jsem ji neopustil, nakonec mi to Bůh ukázal, už se nemohl dívat na to, jak trpím

počkal na dobu, kdy svině umírá, už ho nemohu zabít, o to mu šlo, neměl jsem být vrah, otcovrah, zabil bych ho, za svoji lásku ano

nic bych tím už nezměnil, jen bych se mstil stejně jako on

musel bych zabít to dítě, nyní i jeho dítě, to nedokáži, ne že bych to nemohl udělat, já nechci

můžu zabít sebe

je, byl moc chytrý, ví jak to skončí, je to pan šachista

nemohu vyhrát, uhraji to na remízu

možná

někdy jsou v šachu tahy, kdy se rozhodnete až jak protivník zareaguje, klidně prohraji, jí ublížit nedokáži

někdy musíte shodit krále

ona není můj protihráč, ona je má láska

nezměníš to, svině

nikdy nevěřte sviním, je to v prdeli, nedá se to zavčasu rozpoznat

musím začít mluvit o sobě, ne o svini

ji chci, ale pokud ona mě ne, s tím nic neudělám, musím jít dál

vždy se mi vrátila, když jí udělal dítě, pak už ne

někdy si říkám, že bych měl už jít, zabít tělo, ale hned mi zase dojde, že tím nic nevyřeším, jen oddálím