Dědeček má kebuli zalitou mozkovými opiáty, nevnímá nic než krásnou slečnu...bude trvat, než sejme růžové brýle a prozře... Ty jsi vypravěč
Dědeček má kebuli zalitou mozkovými opiáty, nevnímá nic než krásnou slečnu...bude trvat, než sejme růžové brýle a prozře... Ty jsi vypravěč
A přišlo chladné povavřincové ráno. Bába ztuhla na svém pařízku a
kdyby jí sluneční paprsek nenamaloval červené kolečko na jejím velkém
rozpláclém nose, už by se možná ani neprobudila.
Ještě jí noční sen otravoval její mysl a tak jí to hned nemyslelo.
Kde je dědek? Napadlo jí ve chvíli. A Lidka!
Když jí došlo, co se stalo, prudce vstala. To samozřejmě neměla dělat,
protože hned byla se svou zadnicí tam, kde před chvílí. A byla to
pořádná rána.
Auuuu! Zasténala.
Pak si začala masírovat nohy a cvičit rukama. Zhluboka dýchala. Od huby se
jí kouřilo.
Musím rychle domů. Vstala a snažila se poskakovat. Docela se jí to
dařilo.
Zajíc, který nedaleko v trávě ohlodával červený jetelíček, se prudce
zarazil a přikrčil, až mu vypadl z jeho malé tlamičky. Lekl se, že už je
období honů.
Jdeme domů!
Řekla rázně a pak jí napadlo, že musí znovu nasekat trávu. Ta včerejší
bude zapařená. Lidka by to nežrala a nebo by se nafoukla.
Snad jí ten dědek protivná nakrmil a podojil. Kdyby jí trápilo jen tohle,
ale měli také slepice, kachny, husy a dva urostlé vepře.
Slepice kdákaly, kráva bučela, vepři chrochtaly, husy kejhaly, kachny
kvákaly podobně jako žáby. Proč? Chyběla jim také voda.
Dědek tohle všechno neslyšel a kolem půlnoci obcházel protější stavení
a vrkal jako mladý holoubek pod nadevřeným okénkem, ve kterém se právě
jeho milovaná převlékala na spaní. Zapalovala se mu lýtka, tak moc, že
nevydržel stát na jednom místě, poskakoval, vyskakoval do výšky a pak od
samé radosti tancoval.
Dědečku dědečku, vy si něco uděláte. Usmívalo se to nádherné
stvoření přes okénko.
I kdepak panenko, i kdepak. Mám jen radost ze života. Juch!
Ani v hospodě na mysliveckém bále jsem vás neviděla tak poskakovat.
Dodala.
Nebyl jsem tam sám a teď jsem volný. Juch!!! Dodal si ještě více
kuráže.
Babička někam odešla? Zeptala se trochu hlasem zvědavým a jen tak maličko,
aby nebyly cítit v něm nějaké velké obavy.
Odešla, odešla, odešla... odešla a odešla! Juch! Dědek opsal parádní
kolečko.
Tak to budete sám, dědečku. To je mi líto. Posteskla si a z jejího hlasu
bylo cítit, že čeká na to, jak bude reagovat.
Však mám na koho se dívat, děvucho! Juch!
Ale s kým budete spávat a radovat se, dědečku? Tak něžně a opatrně ta
slova pronesla, až se večer naplnil sladkou vůní právě vyjádřeného
citu:-)
Dědek se z toho posadil a chvíli to vypadalo, že mu budou muset volat
doktora.
To už mladá, krásná a starostlivá dívka otvírala dveře své
světničky...
mmnt...Dveře jako opravdu dveře, nebo je to myšleno obrazně a jde o vchod
do ...jak se tak někdy slušně říkává - do "komůrky"?
Bych se zeptal přímo, ale čtou to zde i dámy a Oldřich Nový byl můj
sprostý prastrýc, za jehož chování a výrazivo se stydím:)
To tam dal vypravěč záměrně, aby rozvíjel představivost
čtenáře:-)
Jinak, kdo ví, kam se všude dědek dostal:-)
Tak zatím.
Na co? Na co? Aha, na shledanou:-))
Bába ještě nedošla ke splavu, musíš chvíli počkat:-)
Ach, ach! Mé staré zkostnatělé nohy! Bolí a bolí! Bába se posadila na
malý pařízek, který jakoby tam byl připravený pro ní. Bylo jisté, že
dnes se k dědkovi do chalupy nevrátí.
Chudák stračena Lidka, začala fňukat a lomila při tom svýma upracovanýma
rukama.
Co já nebohá budu dělat?
Neměla na výběr a tak tam seděla a zavírala při tom oči. Asi po dvou
hodinách naříkání ji přepadl tvrdý spánek.
Liška, která právě odnášela pěkně vypasenou slípku z vesnice do lesa,
si povšimla jejího chrápání a pomyslela si. Zase ti dřevaři. Musím to
vzít oklikou!
Tak je to jedna z hlavních postav, teď má hlad:-)
Dědek nevypadá na to, že by jí chtěl nakrmit:-)
Bába spí, nemůžu jí rušit:-)
Kráva čeká na dědka a ten čeká u okna protějšího domu:-)
Bylo nebylo. V jednom malém zapomenutém království žili pospolu děd se
svou družkou bábou. Léta se na nich čím dál tím víc podepisovala. Tuhle
na tváři, jindy pod kolenem a jindy ještě... ale to už je jiná
pohádka.
Jednoho dne, když ráno kohout zakokrhal. Podíval se děda na svou bábu a
velmi ho zamrzelo, že už není pohledná a k pohledání. Usoudil proto, že
bude lepší, když si zvolí jiný život, než ten po jejím boku. V
protějším domku přebývala velmi hezká a hodná holka, tak akorát na
vdávání a vždy se na dědka usmála, když se pohyboval pod jejími okny.
Dobrý den, dědečku, jaký máte den? Nezapomněla se pokaždé zeptat.
Inu moc pěkný, děvčátko, moc pěkný. Děkuju za optání. Culil se a
často klopýtl o kamínek nebo zakopl o větev při své pravidelné obchůzce
revíru.
Co vymyslet? Už mu to tolik nemyslelo a tak posílal bábu jednou zaplatit
daně zlému králi. Jindy pro jahody do lesa ve kterém přebývali zlí vlci
nebo podpálit královský hrad.
Ať dělal, co dělal, vždy se z toho nějak dostala a večer už stála na
zápraží s rozjasněnou tváří a splněným úkolem k tomu...
Babo, babo, co s tebou provedu? Chvíli přemýšlel. Už to mám! Zaradoval
se.
Nedaleko byl splav a tak se rozhodl, že jí nechá, aby se přebrodila na
druhou stranu.
Je tam přece to nejlepší tráva pro naší kravičku! To musíš pochopit i
ty! Oznámil jí jednoho rána, akorát po dešti.
Bába nelenila. Sebrala starou plachetku a šup se srpem za splav. Posekala
trávu, naplnila plachetku, slupla několik ostružinových plodů a pak se
vydala nazpět.
Inu, co bych vám povídal?
Bylo to tak i tak a jednou i jinak. Pak se to trochu vylepšilo, ale dopadlo to
tak jako tak, stejně:-)
Hele ty Bastardos, nadavas lidem sproste ,měniš si nick za nickem a pak tu pišes jako že jsi svatoušek)))) Hele ty svatošku ty nemužes být ok,,,,ale KO……….
Víte jak reagují lidé? Podle toho, jací jsou oni sami, někdo miluje a odpouští, jiný zase podezřívá ostatní ... dobrou noc
někteří lidé jsou divní, zrovna jsem dostal zprávu od nějakého GabrielMucha, že jsem nějakek šmírák pitomej, vůbec nevím o co jde a když se ho chci zeptat, je už smazaný, někteří lidé by měli vyhledat lékaře ... mějte pěkný večer
má tam fotku, ale píše mi to toto, to je divné ...
mějte se hezky, na nemocné lidi reagovat nebudu
je mi ještě šoufl po pijatice, tak se léčím zeleným čajem a polkl jsem čtyři celaskony ... dám vám radu, nepijte alkohol, nic to nevyřeší, také se stím budu snažit seknout, půjde to ztuha ale snad to dám
musel jsem se přemoci a vysát, už se na to nedalo koukat, ale už to tu vypadá k světu, ještě vytřu, ale až za chvilku, spocený jsem jako bych složil avii uhlí :-)
jdu vynést odpadky, tvl. těch flašek od chlastu, nechápu že mě to nezabilo pak ještě umyji nádobí a je to tu zase jako ze škatulky, už nikdy nechci vidět chlast
musím začít odzačátku, toto už stačilo, najdu si práci na HPP, vyhýbal jsem se zaplacení dluhu na soc. a zdra. pojištění, nedá se před tím uteci, mám nyní práci na DPP, tam na mě nemůžou, když mi nechají 4 tisíce nebo kolik to je dnes to minimum a pak ještě budu jezdit jako kurýr, tak s tím dokáži žít, musím to už vyřešit jednou provždy, musím změnit život ... mějte se hezky, ahoj
těch pár měsíců vydržím, abych ten dluh zaplatil, udělám si pak živnostňák na toho kurýra, ta práce mě baví a je i dobře placená, na živnost budu brát ještě více ... díky :-)
Nerozumím,ale věřím,že se dáš do kupy....přeji moc....každý neumí zabrat!!! Když jo,pochopís víc!!! No promiň...neznamená víc vydělat!!! Znamená žít,dle svých představ...
"No promiň...neznamená víc vydělat!!! " ano, když máš dluh, živnost ti nenechají udělat, až jsi bezdlužný, už jsem se rozhodl, to dám ... měj se fajn, čau