Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> Psaní knih

Knihy?

Není jich už napsáno víc, než je zdrávo!?

Asi nemusím nikomu říkat, že když je kniha (tak jako cokoli) dobrá, že se bude prodávat sama, ale není to tak úplně pravda. Prvoautor má před sebou po dopsání právě tuto cestu, které třeba ani nerozumí.

Základem všeho je Image(imič), a to nejen knihy, ale i prezentace autora samotného.
Málo kdo zvládá obojí, někomu jde jedno a někomu druhé, ale popořádku...

Je třeba si ujasnit, co knihu vlastně prodává. Zkuse si zajít do knihkupectví a sami sebe se zeptejte, co tam vlastně děláte... někdo vám něco doporučil, či hledáte něco konkrétního, nebo jen tak koukáte po tom co zrovna nově vyšlo? První dva případy jsou tak konkrétní, že na ně můžeme zapomenout je změnit u někoho, i když, když už jste v knihkupectví, či knihovně, tak většinou procházíte regály a díváte se i kolem sebe... málo kdo jde někam na jisto... každý tou cestou sleduje i okolí (podobné žánry, očima hledá atd.)
Takže co je tedy pro knihu nejvíce důležité?
Ano, jsou to oči... tedy obálka a chytlavý název.
Tohle je vždy první co zaujme, co může být právě tím, že si někdo vaši knihu koupí.
A jak jsem zjistil, tak peníze vynaložené do obálky (může to být i několik tisíc, pokud máte nějaké složitější představy), se vždy vyplatí dát. Protože na tomhle je vaše propagace vlastně postavena. Název, byť nemusí být nikterak silný, který doplní úžasná obálka, má daleko větší šanci na úspěch, než když obálka bude "obyčejná".

V zásadě platí, že obálka by měla dotvářet název a prohlubovat v potenciálním čitateli představy a touhu vzít knihu do ruky. Vyplatí se tohle zadat někomu, kdo už s tím má zkušenosti, kdo dělá grafiku už několik let a není až tak neznámý, protože i on pak bude propagovat svoji práci (obálku) a tím vlastně i vaši knihu, takže opět získáte další lidi a daleko větší záběr, o který byste přišli... samo, taková práce grafika se nepohybuje ve stovkách, ale o něco více, ale vyplatí se, právě proto, že na tom prvním pohledu vždy záleží a to vždy a všude.

Je to to samé, jako když se dáváte na objekt své touhy (člověka), se kterým byste chtěli chodit... zamyslete se, co hodnotíte jako první? První je vždy přibližování, takže se vám postupně jeví barva oblečení, co má na sobě, pak obrysy postavy, a teprve pak detaily. Stejné je to i s knihou, kterou si čtenář vybírá.

Druhá věc je název, jakmile to novinka už nebude, tak získá místo kedesi mezi knihami v regálu a tam už na nápisu záleží. Takže hledejte neotřelé slovní spojení, zkuste použít taková, která nejsou běžná, ale přitom už sama o sobě o knize říkají podstatu toho o čem kniha bude. Když vezmu třebas svoji novelu - S koňským srdcem - tak jak už název napovídá, že se bude jednat o koně, možná o lásku ke koním, ale pokud bude dobře zařazena v knihovně (jako sci-fi), tak už bude jasnější, co se pod názvem odehrává a pokud ne, tak ji stačí povytáhnout a kouknout se na obálku (tam je kentaur se sapíkem), takže už víceméně bude jasné o čem to bude - celý děj jsme tedy řekli během asi 2-3 sekund... A TADY POZOR!!! 2-3sec. je rozhodovací doba, kdy buď zaujmeme nebo ne, každý markeťák to ví a každý vám řekne totéž co já, pokud v této době nezaujmeme, tak veškerá práce je k ničemu.

Takže... Je váš název tak chytlavý, aby jsi ho čtenář vytáhl z regálu a podíval se na obálku a je obálka tak dobrá, aby zaujala k dalšímu též důležitému bodu a tím je anotace, případně prolistování knihy? Tuhle otázku si vždy položte a klidně si dejte několik měsíců s tím, že budete ladit detaily k dokonalosti.

Co se pak anotace týče, tak je třeba navnadit. Je to jako říkat děj v hádankách a obrazně jej popisovat, kdy sice mluvíte o něčem, ale čtenář se skoro nic nedozví, ale to neznamená, že ho to nemůže navnadit. Pokud je poutavý popis, tak si knihu prolistuje a pak už záleží už jen na daném textu, který takto náhodně uvidí.

Důležité jsou i informace o autorovi, prology a doslovy, ty čtou zase drobet jiní čtenáři při výběru, zkrátka, je třeba vše sladit... A to je ta nejtěžší práce ze všeho. Protože knihu klidně napíšete za pár měsíců, ale tohle vám může zabrat půl roku i déle a když to odfláknete, tak se to objeví i na prodeji a taktéž částečně i recenzích.

Je třeba si uvědomit, že cokoli, co neuděláte, se vám vrátí jako bumerang.

Propagace jako taková pak má také dost věcí o kterých je se třeba zmínit.
Především je třeba propagaci cílit, všeobecná propagace nikam nevede, ale také neříkám, že je možná a účinná, naopak poukázání na něco v úzké skupině lidí může klidně způsobit to, že klidně i celá tato skupina na to zareaguje.

Rozdíl v propagaci je asi takový, jako byste měli kulomet a odstřelovací pušku - obojí má váhu a obojí cílí na něco jiné a má i jiné priority... Kulomet můžeme přirovnat k autorovi, který se nějak na netu a ve veřejném světě propaguje - jde tedy převážně o rozhovory, postoje, názory, co kde řekne atd. Druhá varianta se týká konkrétního díla, takže když vezmu tu výše zmíněnou knihu, tak ji asi nebudu nabízet maminkám na mateřský dovolený, ale především se zasadím o to, aby se dostala mezi čtenáře sci-fi a když už toho dosáhnu a propagace běží a jde to dobře, tak to pak těm maminám nabídnu, jako takovou oddechovku, tak trochu o lásce a sblížení dvou "lidí" - nebudu nic říkat o válce ani ničemu podobnému, to sice budou vědět, když uvidí obálku, ale je důležité to první semínko správně zasadit... tedy zacílit na určitý podnět, onu touhu proč zrovna tohle budou chtít číst... každý člověk i skupina lidí reaguje na různé podněty a vypsat je všechny a všechny je použít, tak to bude hodně dobré, ale také to spolkne nemalé finance....

Jako prvoautor povětšinou nemáte žádné finance, takže se jde buď cestou přes nakladatelství (zajištění vše potřebného), samonáklad (v malém se to dá ještě utáhnout), nebo předprodej (a to může ta kniha teprve i vznikat)... každé má svoje a je třeba se rozhodnout, jak se k tomu postavit...

Každopádně, pokud knihu už vydáte, tak už nic nemůžete změnit!!! Proto pozor na chyby (jakékoli, nejen v textu), každá může být osudná, i špatná reakce na něco, co jste řekli, udělali...

Dále tu máme první představení knihy, tedy křest... než nějaký budetě dělat, tak se na nějaký raději zajděte podívat. Pozorujte jej pečlivě, zkoumejte každičký detail, oblečení moderátora, pokládané otázky, vybraný ukázkový text (povětšinou jej čte sám autor), kdo křtil, je známý? co s tím má společného, jaké bylo pohoštění, jaká panovala nálada u přihlížejících atd. Každý detail je důležitý. A podle toho, co chce a co ne, si sestavte vlastní křest... Podotýkám, že je dobré se s moderátorem domluvit na otázkách i na textu, který se bude číst, nedělejte to náhodně, i když já do toho šel, důvod je ten, že když vás moderátor zaskočí a vy blekotáte, tak to není hezké, ale na druhou stranu se s tím musíte rychle vypořádat, sem tam to lidi uvítají a když to zvládnete, tak to zase posunete o stupínek výš, ale více méně záleží na složení obecenstva.

Autorská čtení - někomu sedí a někomu ne... já to třeba nedělám - mám špatnou intonaci, když něco čtu, ale je to dobrý způsob, jak propagovat knihu. Kde? Kdekoli, buďte kreativní. Klidně i v nemocnici ;-)

Rozhovory a recenze - dejte si na to veliký pozor... sem tam vám může redaktor říct: uděláte se mnou rozhovor? Vy odpovíte: Ano. A už se jede, nečeká se na nic.. a pak se divíte co vyšlo, že jste nečekali, že to bude bez úprav, že jste se chtěli na publikovaný text podívat atd. nebo si prvně promluvit a vybrat něco z toho... Proto si hned na začátku udělejte jasno v tom co bude publikováno - že chcete vidět text před publikováním! Je to opravdu důležité, protože vám to může zkazit reputaci, nebo vytvořit nechtěné domněnky, či publikování zavádějících informací, jako třeba u tohoto rozhovoru, který se mnou byl dělán už kdysi dávno, ještě v době existence lide.cz: http://www.zenyprozeny.cz/art/1001-o-cem-se-vam-dneska-zdalo/ jsou tam drobné nepřesnosti, což mě dodnes mrzí...

Jak jej řešíte? Jdete na sílu, nebo prostě čekáte až bude vhodná chvíle (múza) pokračovat dál?

Na Dvojce četba na pokračování vždy večer ve 22 hodin.

Mám prosbu. Pokud objevíte někde dobrou četbu na pokračování, bez poplatku, pošlete mi prosím link. Nejlépe do vzkazníku. Děkuji.

Znáte tuto knihu?

Jsem tu správně?

Píši vám z pošty, před kterou ležím:)