Jmenuje se Verltas, nevím jestli to je L nebo I
Jo Veritas, je to správně. Nabízejí se v bazaru za tisícovku. člověk
musí mít místo aby si to doma nechal.
Něco takového?
https://stroje.bazos.cz/inzerat/198600094/sici-stroj-veritas.php
my měli Ladu, taky ve skříni, ty skříně jsou podobné. šil na tom boty a maminka se zlobila že ji to rozvrzal. Nakonec jsme na tom stroji nešili vůbec. Já mám takový šikovný, elektrický který schovám do pouzdra a mohu ho přenášet z míst na místo. Velký šicí stroj je spíše na oštaru.
já si nechala jako vzpomínku šuplík z toho krásného ořechového sekretáře a šitíčko v takové rozkládací krabičce. To mi stačí.
Asi jo se v tom nevyznám mamka se vyučila švadlenou toto dostala od otce než zemřel ráda na něm šila,pak už né,je to dřina šlapeš nohama v té skříni je deska dole tam nohama šlapeš,jako pedál. Po vyučení pracovala v triole v Praze před rokem 1970.
taky jsem šila na šlapacím stroji. Na tý LADE, co jsme teď vyhodili. Když člověk musí něco dělat rychle, pak to fakt nejde se s tím někde párat.
Máme doma 15 plných beden od banánů po dětech. Nejdřív to bylo, jakože než si najdou bydlení, pak si ho našly ale ty bedny jsou furt u nás. Jsou to videokazety, učebnice, sešity, staré hry, oblečení, knihy, a nikdo to nechce. Proč to mají schraňovat jejich rodiče... a jak dlouho? Teď už přibývají hrnce, pánve, naposledy peřiny... prý zatím než si najdou něco jiného. A tak je u nás skladiště.
Taky jsem vylévala alkohol do záchodu. Smrdělo to jak v palírně. Nabízela jsem stěhovákům ať si to vemou. že prý ne, ať to vyleju, tak jsem z každé flašky ochutnala a pak ji vylila do hajzlu.
