Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> S Lukáškem na zahrádce

Neke :))) jen v mládí? já to dělám pořád :)) ale že se vůbec divím, že jo? :)))
vydlabu střídku, sním ji jako první a tu kůrku si nechám na konec a rohlík taky suchej i :))
a u chleba to samé, sním tu střídku, i když je to namazaný a okraje až potom. :))) ale záleží na druhu chlebíku, musí to mít mňam kůrku. Jinak to jím v celku, když je to všecko stejný. :)
Nej vždycky bylo, když jsem domů jako malá, z města vozila chleba, čerstvý, z pekárny,
jsem měla pravidelně jako úkol ho koupit, když jsem jela ze školy autobusem, nebo vlakem.
A vždycky jsem ho nosila v takové plátěné tašce a jak byl ten bochník dlouhý a koukal mi trochu patkou ven, tak jsem někdy začala uždibovat kůrku, jak jsem na ní měla neskutečnou chuť, když ještě křupala a domů jsem přivezla bochník s oloupanou patkou. :)))
Naši vždycky měli radost, ale nezlobili se. :))) nedělala jsem to pořád, jen občas.

Týjo, tak s tím Janem Husem to čtu poprvé, to nemá chybu. To někdy musím vyzkoušet. :))) to je fakt dobrý.
Pěkná zajímavost. Baví