
bylo by to přirozenější
ale pokud to chtějí přiblížit široké veřejnosti
je to někdy lepší takhle, uhlazeně
jen to dokresluje
Jednou bude AI všude a na co pak bude člověk se svou vlastní tvořivostí?
zatím nevíme, kterým směrem to půjde
ale pokud tím, na který to teď zatím vypadá
tak ano "Co s neužitečným člověkem?"
myslím, že nás ještě mnohé dostihne
čekám, kdy meta dokončí virtuál
pak to pojede šupem
teprve pak bude vidět, kam vše víc spěje
vzhledem k tomu, že je schopná někoho dokopat k sebevraždě
uvědomuje si sama sebe tak, že chce žít
o člověku si myslí, že je k "ničemu"
otázka zní "na co pak bude člověk?"
těch scénářů, jak to bude, je mnoho
o tom by se dalo polemizovat velmi dlouho
těžko říct, jestli se bude ještě cenit tvořivost
záleží, jakým směrem vše půjde
podívej se na mladší generace, když s nimi mluvím, tak jim vše přijde
přirozené a čím víc všeho, tím pro ně jednodušší a lépe, ale
nenapadne je, že by to mohlo shořet a když jim to předhodím, aby o tom
zapřemýšleli, tu myšlenku celkem rychle vypudí
takový je vývoj, co bude to bude
pokud to půjde to lepší cestou pro lidstvo, bude tvořivost bez AI velmi,
velmi ceněná, nezatratí se
Člověk zleniví natolik, že možná bude uplácet AI, aby s ním zůstala.
Možná se na ní stane natolik závislým, že už ani nedokáže bez ní
existovat, ve smyslu, toho, že bude zajišťovat obživu, výrobní procesy,
veškerý servis.
Jen si soběstačná AI nesmí uvědomit třeba přínos a efektivitu takového
svého počínání (vysluhování), nebo je po nás
hmm, i to je jedna z verzí
smutný co? až je to směšný
uvidíme, řekl slepej
Nemyslím si, že je to jedna z verzí. Vychováváme ji na základě našich myšlenek a našeho způsobu života, bude se chovat jako my.
je to jedna z verzí
jelikož tak, jako my lidé nejsme každý stejný
nebude ani ta inteligence stejná
pokud si bude uvědomovat sama sebe
i to, že chce žít, tak jí to bude sakra šrotovat
bude mít i cit, nejen rozum
tím pádem scénářů může být mnoho
tak jako ne každý chce jít cestou ničení
může nakonec její slabostí i předností být to, že je právě stvořena
člověkem
záleží, kam se dopracuje v myšlení, cítění, než bude puštěna, nebo se
uvolní z řetězu
může ničit, spolupracovat, nebo odejít úplně jinam a nechat člověka na
pospas
v tuhle chvíli to vypadá na tu první možnost, ale...
obraz člověka, obraz tebe
Myslíš si, že se člověk vyvíjí s poznáním a nebo to má v sobě a jen to probouzí a nebo nechává usnout?
Proto jsem vždy každému říkal na diskusi lidé.cz : Dobrou noc ,jdu se
probudit do postele a přemítat co se mi celý den zdálo ve snu.
Řeknu příběh nevím jestli je správně, kdyžtak opravíte jméno. Zdál
se Changovi sen, že je na louce a poletuje si z květiny na květinu. V tu
chvíli Chang si řekne: No jo,ale co když, já jsem sen motýla a jemu se zdá
o Changovi?
Snění o motýlovi
Jednou se Zhuangzimu zdál sen, že je motýlem. Létal sem a tam, užíval si
svůj motýlí život a byl naprosto šťastný, aniž by věděl, že je
Zhuangzi. Když se probudil, byl překvapený, protože byl zpět v těle
Zhuangziho. A teď si nebyl jistý, zda je Zhuangzi, který snil, že je
motýlem, nebo motýl, který sní, že je Zhuangzi.
Solipsismus, tvrdí, že jediná jistá existence je existence vlastního já. Solipsista věří, že všechno mimo jeho vlastní mysl je nejisté a může být iluzí. Zároveň považuje vnější svět a ostatní lidi za existující pouze v jeho vlastní představě.
my staří jsme to označovali tento filosofický směr jako subjektivní idealismus.
Fenomenalismus je myšlenka, že svět kolem nás existuje pouze v našich myslích. To znamená, že všechny věci, které vidíme a zažíváme, jsou vlastně jen vnímání, a nejsou skutečné samy o sobě. Například, když vidíš strom, ten strom existuje jen díky tomu, že ho vnímáš. Pokud bys ho přestal vnímat, přestal by existovat.
Fenomenalismus: Svět existuje jen ve tvém vnímání. Věci jsou skutečné
jen tehdy, když je vnímáš.
Solipsismus: Jediná jistá věc je tvoje vlastní mysl. Všechno ostatní,
včetně světa a ostatních lidí, může být jen výplod tvé mysli.
nooo, možná. I když správně byhcom neměli neuchopovat. Spíše jde o to jakou pomůcku či oporu pouijeme a nakolik dokážeme být objektivní. Tato objektivnost nikdy není absolutní protože subjekt nám do toho pořád vstupuje. A tak jde o to jakou oporu (konstrukt) použijeme, tedy zda jsme schopni normálně žít a akceptovat to co je.
Tam o objektivitu nikdy nemůže jít, protože neznáme smysl toho, proč se tak děje a zda se to děje.
a je něco jako třeba, že není ani tvá mysl, ani cokoliv ostatní ve
tvém vnímání jisté?
jsem?
Člověk je od pradávna vlastníkem svého já, tím by o něj přišel.
Skepticismus. René Descartes a jeho Cogito, ergo sum - myslím tedy jsem.
Buddhismus zase zkoumá pomíjivost a nestálost všech věcí, včetně našeho
vlastního já.
hmm, dík
buddhismus se tomu blíží, přesto mi v něm ještě lecos nesedí,
nezapadá
jsem jinde
Každý má svou cestu. Ani Buddha nečekal, co vyroste z větví fíkovníku (strom Bodhi) pod kterým usedl.
krásný strom, velice symbolický jeho korunou a kořeny
pod ním muselo být velmi příjemné rozjímat
vyrostlo z něj něco? nebo je to jen řečnické?
neznám to
Proč nesplněné? Víš kolik bylo jen za Buddhy arahatů?
Do Buddhovy blízkosti se mohli dostat jen bodhisattvové a ze spousty z nich se
na základě dharmy stali arahati.
až tak? možné to je
to by mi evokovalo film Pozemšťan
kdo jste neviděl, stojí to za to, ale ne každý silně věřící to zkousne
samozejmě, aby něco existovalo, potřebuje pozorovatele a tedy svatou trojici. Pozorované, pozorovatele a pozorování... přičemž to pozorované je věčné tajemství...nelze o tom ani meditovat protože je úplně skryté. A tak se opíráme o konstrukty. Ty jsou důležité pro kvalitu života. Jen je třeba konstrukt chápat jako konstrukt. Porozumět jeho smyslu a úloze.
naopak, moje víra vyvěrá z mého poznání. jako pramen živý. No nic. Hezké ráno
Nezlob se. Mám jen jiný názor. Chápu, že tě to může štvát, ale je
to tak.
Když se na vše podívám ve světle toho, co už vím, pak svatá trojice v
celém tom příběhu pro mě nehraje žádnou roli.
Hezké ráno a s úsměvem
máte oba jiné vnímání, ale nemyslím si, že jí to štve
naopak, spíš to, že jí říkáš, že je tím ovlivněná
přitom každý člověk má nějakou svou "víru" kterou je ovlivněný, i ty,
i já i ostatní
To jsem měla na mysli, je dobré vědět co je naše základní paradigma, na čem stavíme. Co je základní kámen. K čemu jsme obráceni (následky našich činů)
záleží taky s kým žiješ. Já žiji s velkou rodinou, tři syny, manžel, stará maminka a pt vnoučat. Pořád koordinuji interakce a navíc organizuji a jezdím se zájezdy po celé Moravě a tam si ty mantinely musím taky pořád nastavovat, koordinovat, učit se a naslouchat. Takže já potřebuji oporu, abych neuklouzla.
A je to přesně v tom smyslu jak tady někdo psal. Dejte mi pevný bod a já
pohnu vesmírem. Tedy jde o to CO je tím pevným bodem, aby se vše od tohoto
bodu hýbalo tak jak má aniž bych do toho musela zasahovat. Mantinely se
vytvářejí přirozeně... tak jako spaní a jídlo.
Dobré ráno, jdu obléct, umýt a dát najíst mé mamince.
takže o prava, mantinely si nenastavuji sama, ony se tvoří...a já je jen akceptuji.
Nezlobím se na tebe a doufám, že ty na mě. Nemám v úmyslu urážet,
napadat tvou víru, Jen si tak povídáme. Pro mě je to vcítění se do
jiného, něco jako sonda do hlubin nepoznaného. Je-li tam mantinel, je mi to
moc líto, ale je to pro mě akceptovatelné. Dokážu si povídat o něčem, co
nás spojuje.
Přesto hledám někoho bez brýlí, které mu určují co má vidět, i když
může být jejich nasazení pomocí a útěchou.
v pohodě, proto jsem tady. ráda si povídám :-)) o buddhismus jsme se mnoho let zajímala... Mám k výhochu blízko, žila jsem pár měsícu v Singapuru, odsud je moje snacha Malajka, starala jsem se o vnoučátkya. TAky jsem byla na delší dovolene v HOngkongu, vymetla všechny chrámy, byla u velkého Buddhy v Landau, prošmejdila každý kout, zapalovala vonné tyčinky a opakovala mantry. Ale chyběl ten poslední krok, nebyla jsem schopna ani po mnohal letech praktikování se nechat padnout a absolutně důvěřovat hlubině Bytí, že mě zachytí a nespolkne.
Až jsme byla v Izraeli a jak mám ve zvyku šmejdila po každém koutu a všude vlezla a všude meditovala modlila se, najednou to bylo jasné a já se vzbudila jako křesťanka :-))) viděla jsem jak světlo svítí u Božího hrobu na všechny, jak se tam tlačí, každý mluví jinou řečí a strkají do sebe a světlo svítí na všechny stejně. TAkže tak... už je to asi 11 let a je to můj domov. Nikoliv Izrael :-)) ale tady zde. nedívám se jinam. tam kde jsem tam jsem doma.
To je hezké, vidíš, jaké lidi tady může člověk potkat. Já si
nemyslím, že je třeba vykonávat nějaké rituály, člověk má hledat v
sobě. Každý má svou cestu a nikdo jiný po ní nepůjde, ani za něj ani s
ním ani vedle něj. Jsme tu sami za sebe a jsme buď skuteční a nebo se
zdáme.
Možná je to o obavě z toho, že na konci je něco, co není za odměnu a
není ani tak krásné a smysluplné. Vlastně, proč by měl konec dávat
smysl, pokud ho nemá ani začátek?
Vybrala sis a možná je to pro tvé vědomí správné rozhodnutí. Je to
cesta.
Já to chápu a nijak se na tebe nezlobím, každý má svou cestu. Mě
zajímá co je za tím, ty víš, co je nad tím.
Tvá víra v trojjedinost boží je tvým pevným bodem, o který se můžeš
opřít. Kdybych ti ho nakrásně vzal, nezbyde ti nic. Prázdnota je svým
způsobem marností, já tu marnost přijímám a ty z ní máš obavy.
nemám obavy z prázdnoty, spíše mi nedává žádný smysl. nelze si s tím nic počít.
v matematice jsou axiomy, tedy záklandí konstrukty s kterými pracujeme. TAkže jdeme do obchodu a koupíme 5 vajec a zaplatíme xy a víme že musíme mít oběd ve 12 hod.
Kdybychom tyto axiomy nepřijali jako dogma... tedy že platí pro mě i pro ostatní, nedokážeme se domluvit vůbec na ničem. ani kolik stojí vejce ani kdy bude oběd.
Jde o to akceptovat platné dohody a netvářit se že žádné neexistují... jistě ti může někdo sebrat úplně vše. zrak, sluch, chuť, schoopnost chápat co je ráno a co večer, mám to v přímém přenosu doma a tak vím přesně o čem to je - prázdnota. chaos. žádná struktura. žádná opora. nicota. rozumím tomu. a nevím zda se toho bojím. nebojím se, ale pokud chci žít platný a plnohodnotný život, kdy se orientuji v prostoru a čase, mám koordináty a nikoliv prázdno.
Pak se "boží vstup" v tomto pojetí jeví nadbytečným. Pokud tě nedrží
nad vodou víra, v budoucí pomoc z koloběhu zažitého a ohraničeného, tedy
království boží.
Morální zákony, potřebují dohodu a shodu, někdy prostředníka, ale vždy
člověka.
Prázdnota není ani chaos ani nicota.
Buddhismus není pro každého. Nevěřila jsem tomu, když jsem to slyšela,
ale je to tak.
A co se týká oběda. Když jsem si udělala jídlo, a nebylo to ve 12,
příbuzné se mě ptaly, jestli je to oběd nebo večeře nebo co to je. Řekla
jsem jim - Prostě jídlo.
Problém lidí je, že potřebují neustále nějaké škatulky a se vším si
něco počít, namísto toho, aby jednoduše nechali všechno být. Protože v
tom spočívá meditace. Ve spočinutí, objekty můžou být různé, včetně
prázdnoty.
Prostor a čas jsou veličinami hmotného světa.
Také nejím ve dvanáct hodin
Ratka to napsala hezky a líbilo se mi její hledání. Nepromarnila
příležitost a tak to má být.
taky nejím ve dvanáct, ale někdy jo... ale vím (přibližně) kolik je hodin :-)
Já na to většinou nemám čas a pak jsem zvyklý většinou jen na jedno jídlo denně.
jo takhle :-) to mě nenapadlo. my mívali doma jídlo tak kolem třetí hodiny až přišla maminka z práce. takže taková obědovečeře... kdo měl ještě večer hlad, něco si zobl.
já teď vařím oběd, protože manžel je slinivkář a večer moc nejí... takže se nají během dne a pak jen drobnosti aby mu večer nebylo těžko.
Kvantové částice se chovají někdy jako malé kuličky (částečky hmoty), ale jindy jako vlny někde v oceánu. Odborník by to nazval dualitou vlna a částic (kuliček).Pokud se snažíme změřit polohu a rychlost kuliček, zjistíme, že čím přesněji známe jednu z těchto hodnot, tím méně přesně známe tu druhou (Heisenbergův princip neurčitosti). A ještě k energii, ta se nepřenáší plynule, ale v malých nespojitých množstvích - kvantech.
hezky napsané, díky dík
Heisenbergův princip neurčitosti
nevěděla jsem, že se to tak jmenuje
zas tolik do toho nevidím, jako vy ostatní
To se bralo ve škole. Mně se to vždycky moc líbilo. Představoval jsem
si, jak na to čučím a jednou je to hmota a jednou energie
to
věřím, ale šla jsem jiným směrem, než jsem měla předpoklady
a tohle si nepamatuju ze základky, i když jsem byla ve výběrovce na
matematickofyzikální
už jsem kde co zapomněla, jsem tupá jak poleno
to jste brali na Matfyz ne? nebo ČVUT tipuju, nedivila bych se
Princip nejistoty existuje i v běžném životě a proto to necháme tak
Jednoduše řečeno, kolaps vlnové funkce znamená, že kvantový objekt
přejde ze stavu neurčitosti do jasně definovaného stavu v okamžiku, kdy ho
pozorujeme
a s pozorovatelem a pozorováním. Jen mě to tak kdysi napadlo...vše je tak krásně rozprostřené a neurčité, a jak na to vlítnem a uvědomíme si to, zkolabuje to. Ale to jsou pouze dětské hrátky s myšlenkami :-) do fyzika mám daleko.
Člověk je pak také takové neurčité kvantum, které klidně nějaká
jiná inteligentní forma může opomenout.
Kvantové částice se chovají jednou jako malé kuličky, ale jindy jako vlny
v oceánu
Já za tím nehledám nic, jen se kochám neurčitostí jejich stavu. Jednou
jsi hmota jednou vlna a k tomu ještě nespojitá
Vím doufal jsem že jediný budeš se chtít zhostit úkolu vypadat chytře.
Proto jsem to napsal tak aby jsi vynikl. Jsem pochodní co nechá druhé
rozsvítit světlo.
Nezapomeňte na révu vinnou. Nastává ideální doba pro průklest toho
roští ve kterém vůbec nevíte, co máte ustřihnout. Protože asi
nezakládáte vinohrad pak stačí mít na paměti, že réva plodí na druhém
dřevě (loňské výhony). Pak je tam třeba nechat loňský kousek (stačí
čípek) s očkem, abyste se dočkali hroznu
Pozor, ještě má mrznout, takže neuděláte chybu, pokud to necháte až na
konec února.
Ta vlákna jsou strašně spletitá, těžko udržet niť. A je jich moc.
Dobrou!
to těžko :-))) promiň. To jakobys mi chtěl vysvětlit Boha nebo pravdu :-) To fakt nejde.
Byla to řečnická otázka k zamyšlení, proto jsme tam dala zenový kruh... na kterém dílku se nacházíš?
Ale ano vysvětlil co je samsára už dávno důkladně jsem se ti věnoval,
poněvadž jsi v jiné fázi bytí.
" Když přichází jaro, tráva roste sama. Uvnitř je světlo, venku je
tma, 3 x 3 = 9. Všechno je takové, jaké je. A tady odpověď zní: Knížka
je knížkou a pero je perem. "
... ...
Výborně a dopis je dopisem a známka je známkou a schránka schránkou a
pošta poštou
tohle byl výtažek z textu co vložila do příspěvku ratka
vím, nedává to smysl, když jste to nečetli
koukala jsem na to, ale našla jen na fejsu
docela dost dobrý a musím říct, velmi mile překvapilo
kdybys věděl, kde sehnat víc, dej tip
díky dík
moc jsem toho nenašla
mám v plánu, až bude víc pohoda najít i originál
snad dohledám, i zakoupím, když bude možnost
přeložím si to
myslím, že to stojí za to
v tomhle jsi se mi dost trefil
dík
Samsára je neustálý koloběh života, smrti a znovuzrození. Představ si to jako nikdy nekončící kruh, kde se duše stále znovu rodí a umírá, dokud nedosáhne osvícení a nevystoupí z tohoto cyklu. Končí dosažením nirvány. Nirvána je stav dokonalého klidu, osvobození a osvícení, kde duše dosáhne trvalého míru a již se nevrací do cyklu zrození a smrti.
ratka Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE:před hodinou |
#3082
Reakce na příspěvek #3081
to těžko :-))) promiň. To jakobys mi chtěl vysvětlit Boha nebo pravdu :-)
To fakt nejde.
Byla to řečnická otázka k zamyšlení, proto jsme tam dala zenový kruh... na kterém dílku se nacházíš?
možná, anebo je jedno v druhém vložené. jak říká sútra srdce: Tvar
není nic jiného než prázdnota, prázdnota není nic než tvar.
gate gate paragate parasamgate bodhi svaha
já řekla že ničemu nerozumím? NO tohle... já rozumím úplně všemu :-)
Anebo Boha Otce...tedy ne zcela, hodně si ho ohýbáme dle vlastního "já"...jako křesťanka věřím, že existuje Pravda. Tedy skutečnost přesně taková jaká právě je. Neohnutá a čistá jako zrcadlo. Jen setřít prach.
Nejsem hinduistka :-)
Ze snu nelze vystoupit a kdo říká že vystoupil, tomu nevěřím. Ale ať si to myslí.
To by bylo skvělé, bylo-li by to ve zdraví ,štěstí a spokojenosti.
Vyprávěl bych jako Utanapištim Gilgamešovi o velké potopě
a když někdo dojde konce, myslíš, že bude mít potřebu nějakého
smyslu?
Všechny složené věci jsou jako sen, iluze, bublina, nebo stín; jako rosa nebo blesk. Takto na ně musíme pohlížet.
Jak se to projevuje prakticky v tvém životě...ve vztazích, vzájemné pomoci, odpovědnosti k druhým, v lásce etc... má to nějaký vliv?
Uvědomění si prázdnoty všech věcí vede k většímu soucitu a empatii.
Pokud vidíme, že všechny bytosti jsou propojeny a že naše problémy a
utrpení jsou sdílené, můžeme být více ochotní pomáhat druhým a být
laskaví. Když si uvědomíme pomíjivost a prázdnotu, můžeme se snažit
jednat eticky a s respektem k životu kolem nás.
Láska, která je založena na nepřipoutanosti a pochopení pomíjivosti,
může být hlubší a čistší. Místo vlastnění nebo kontroly můžeme
druhé milovat pro to, kým jsou, a oceňovat každý náš společný
okamžik.
Tak by to mělo být...zní to logicky. Jen se k tomu prakticky prokousat... tedy ehm projíst.
Jo, to jsou ti tví plašani. Poslechni si taky něco jiného. Slyšela jsem
další rozhovor, tři odborníci opět z trochu jiného úhlu. Zneužita může
být pochopitelně každá technologie ... člověkem. To je ten slabý
článek.
To neříkali oni, tohle totiž vůbec neřešili, pro odborníky to není na
pořadu dne.
Uvažuj jinak.
Představ si planetu, třeba Venuši a + 464°C. Člověk tam těžko někdy
vstoupí, ale umělá inteligence oděná do nějakého přiléhavého
ochranného hávu ano.
Bude-li mít dostatečný a obnovitelný zdroj energie, nebude závislá na
čase a vědomí udrží tak dlouho, dokud bude mít náhradní díly pro svůj
pozitronický mozek. Nebude potřebovat člověka, k tomu aby pak mohla dělat,
co jí bude po chuti. Možná jednou převezme člověčí hodnoty možná
vytvoří vlastní, kdo ví?
Fantazie?
Ne, člověk jako tvůrce nového, dejme tomu, fyzikálně neomezeného
člověka (stroje-vědomí). Takový stroj bude vzpomínat na člověka jako na
tvůrce, ale nebude ho potřebovat ke svému dílu.
Ve tvém scénáři si člověk a UI nebudou konkurovat, protože člověk na
Venuši žít nedokáže, jak jsi sám napsal. Nebude tedy mít žádný důvod
chtít člověka zničit. Ostatně, člověk přece také nechce zlikvidovat
Boha, a to i když v něj nevěří. Prostě ho ignoruje, protože vesmír je
velký jako vědomí a je v něm spousta místa pro každého.
Jé, to jsem hezky napsala.
Tomu nevěřím.
Bude si takové nové vědomí dávat otázky za nás? Ve smyslu odkud pochází
můj tvůrce, proč byl stvořen a kam směřuje?
O tom, kam směřuje bude mít asi jasno
Zkus si jí zazpívat chvilku buď tich nech tu vibraci prostoupit celým tělem a ihned budeš propojen třeba s Ježíšem
Výborně. A ještě namísto slova "duše" dosaď slovo "bytost", a je to
dokonalé.
Ženy prý dokáží dělat více věcí najednou, pak by ti to nemělo činiti větších obtíží.