překrásné, srdce jen plesá

Je to animace, možná by měla zkusit skutečný déšť.

bylo by to přirozenější
ale pokud to chtějí přiblížit široké veřejnosti
je to někdy lepší takhle, uhlazeně
jen to dokresluje

Jednou bude AI všude a na co pak bude člověk se svou vlastní tvořivostí?

pro vlastní radost. lidé tvoří protože je to těší.

Stroj učíme, aby byl užitečný. Co s neužitečným člověkem?

zatím nevíme, kterým směrem to půjde
ale pokud tím, na který to teď zatím vypadá
tak ano "Co s neužitečným člověkem?"

Já přesně vím co...až...ale to už já na tomto světě nejspíš nebudu

myslím, že nás ještě mnohé dostihne
čekám, kdy meta dokončí virtuál
pak to pojede šupem
teprve pak bude vidět, kam vše víc spěje

Jak to můžeš vědět?

jak můžeš vědět ty, co tím básník chtěl říct?

Je to jednoduché.

vzhledem k tomu, že je schopná někoho dokopat k sebevraždě
uvědomuje si sama sebe tak, že chce žít
o člověku si myslí, že je k "ničemu"
otázka zní "na co pak bude člověk?"
těch scénářů, jak to bude, je mnoho
o tom by se dalo polemizovat velmi dlouho
těžko říct, jestli se bude ještě cenit tvořivost
záleží, jakým směrem vše půjde
podívej se na mladší generace, když s nimi mluvím, tak jim vše přijde přirozené a čím víc všeho, tím pro ně jednodušší a lépe, ale nenapadne je, že by to mohlo shořet a když jim to předhodím, aby o tom zapřemýšleli, tu myšlenku celkem rychle vypudí
takový je vývoj, co bude to bude
pokud to půjde to lepší cestou pro lidstvo, bude tvořivost bez AI velmi, velmi ceněná, nezatratí se

Člověk zleniví natolik, že možná bude uplácet AI, aby s ním zůstala. Možná se na ní stane natolik závislým, že už ani nedokáže bez ní existovat, ve smyslu, toho, že bude zajišťovat obživu, výrobní procesy, veškerý servis.
Jen si soběstačná AI nesmí uvědomit třeba přínos a efektivitu takového svého počínání (vysluhování), nebo je po nás

hmm, i to je jedna z verzí
smutný co? až je to směšný
uvidíme, řekl slepej

Nemyslím si, že je to jedna z verzí. Vychováváme ji na základě našich myšlenek a našeho způsobu života, bude se chovat jako my.

je to jedna z verzí
jelikož tak, jako my lidé nejsme každý stejný
nebude ani ta inteligence stejná
pokud si bude uvědomovat sama sebe
i to, že chce žít, tak jí to bude sakra šrotovat
bude mít i cit, nejen rozum
tím pádem scénářů může být mnoho
tak jako ne každý chce jít cestou ničení
může nakonec její slabostí i předností být to, že je právě stvořena člověkem
záleží, kam se dopracuje v myšlení, cítění, než bude puštěna, nebo se uvolní z řetězu
může ničit, spolupracovat, nebo odejít úplně jinam a nechat člověka na pospas
v tuhle chvíli to vypadá na tu první možnost, ale...
obraz člověka, obraz tebe

Myslíš si, že se člověk vyvíjí s poznáním a nebo to má v sobě a jen to probouzí a nebo nechává usnout?

Máš rád cizokrajné ženy. koukám s nevšední přitažlivostí

Spíše krásu východu

Proč ne, mně se líbí ty Korejky, tedy jedna z nich

No jo ty zase píšeš o korejských značkách aut

Kdyby měli taková auta, pak bych si jedno nechal darovat

ty bys chtěl všecko zadara

jasný, jak jinak
kvalita, je kvalita

spíš by se mně zdálo o nějakém japonci
na korejce mě neužije

To by byla pevně daná role v obou realitách

Snění o motýlovi
Jednou se Zhuangzimu zdál sen, že je motýlem. Létal sem a tam, užíval si svůj motýlí život a byl naprosto šťastný, aniž by věděl, že je Zhuangzi. Když se probudil, byl překvapený, protože byl zpět v těle Zhuangziho. A teď si nebyl jistý, zda je Zhuangzi, který snil, že je motýlem, nebo motýl, který sní, že je Zhuangzi.

Solipsismus, tvrdí, že jediná jistá existence je existence vlastního já. Solipsista věří, že všechno mimo jeho vlastní mysl je nejisté a může být iluzí. Zároveň považuje vnější svět a ostatní lidi za existující pouze v jeho vlastní představě.

my staří jsme to označovali tento filosofický směr jako subjektivní idealismus.

Fenomenalismus je myšlenka, že svět kolem nás existuje pouze v našich myslích. To znamená, že všechny věci, které vidíme a zažíváme, jsou vlastně jen vnímání, a nejsou skutečné samy o sobě. Například, když vidíš strom, ten strom existuje jen díky tomu, že ho vnímáš. Pokud bys ho přestal vnímat, přestal by existovat.

Fenomenalismus: Svět existuje jen ve tvém vnímání. Věci jsou skutečné jen tehdy, když je vnímáš.
Solipsismus: Jediná jistá věc je tvoje vlastní mysl. Všechno ostatní, včetně světa a ostatních lidí, může být jen výplod tvé mysli.

Jde tedy o způsob uchopení.

nooo, možná. I když správně byhcom neměli neuchopovat. Spíše jde o to jakou pomůcku či oporu pouijeme a nakolik dokážeme být objektivní. Tato objektivnost nikdy není absolutní protože subjekt nám do toho pořád vstupuje. A tak jde o to jakou oporu (konstrukt) použijeme, tedy zda jsme schopni normálně žít a akceptovat to co je.

Tam o objektivitu nikdy nemůže jít, protože neznáme smysl toho, proč se tak děje a zda se to děje.

a je něco jako třeba, že není ani tvá mysl, ani cokoliv ostatní ve tvém vnímání jisté?
jsem?

Člověk je od pradávna vlastníkem svého já, tím by o něj přišel.
Skepticismus. René Descartes a jeho Cogito, ergo sum - myslím tedy jsem.
Buddhismus zase zkoumá pomíjivost a nestálost všech věcí, včetně našeho vlastního já.

hmm, dík
buddhismus se tomu blíží, přesto mi v něm ještě lecos nesedí, nezapadá
jsem jinde

Každý má svou cestu. Ani Buddha nečekal, co vyroste z větví fíkovníku (strom Bodhi) pod kterým usedl.

krásný strom, velice symbolický jeho korunou a kořeny
pod ním muselo být velmi příjemné rozjímat
vyrostlo z něj něco? nebo je to jen řečnické?
neznám to

Vyrostly z něj nesplněné sny celého lidstva a touha po nich.

Proč nesplněné? Víš kolik bylo jen za Buddhy arahatů?
Do Buddhovy blízkosti se mohli dostat jen bodhisattvové a ze spousty z nich se na základě dharmy stali arahati.

Já tomu nevěřím, podle mě už je to nástavba.
Nesplněné sny.

až tak? možné to je
to by mi evokovalo film Pozemšťan
kdo jste neviděl, stojí to za to, ale ne každý silně věřící to zkousne

samozejmě, aby něco existovalo, potřebuje pozorovatele a tedy svatou trojici. Pozorované, pozorovatele a pozorování... přičemž to pozorované je věčné tajemství...nelze o tom ani meditovat protože je úplně skryté. A tak se opíráme o konstrukty. Ty jsou důležité pro kvalitu života. Jen je třeba konstrukt chápat jako konstrukt. Porozumět jeho smyslu a úloze.

Tedy umět se zařadit.

Jsi ovlivněná svou vírou a ona do toho zjevně nepasuje.

naopak, moje víra vyvěrá z mého poznání. jako pramen živý. No nic. Hezké ráno

Nezlob se. Mám jen jiný názor. Chápu, že tě to může štvát, ale je to tak.
Když se na vše podívám ve světle toho, co už vím, pak svatá trojice v celém tom příběhu pro mě nehraje žádnou roli.
Hezké ráno a s úsměvem

máte oba jiné vnímání, ale nemyslím si, že jí to štve
naopak, spíš to, že jí říkáš, že je tím ovlivněná
přitom každý člověk má nějakou svou "víru" kterou je ovlivněný, i ty, i já i ostatní

To jsem měla na mysli, je dobré vědět co je naše základní paradigma, na čem stavíme. Co je základní kámen. K čemu jsme obráceni (následky našich činů)

Jenže já nemám mantinely, nepotřebuji je.

záleží taky s kým žiješ. Já žiji s velkou rodinou, tři syny, manžel, stará maminka a pt vnoučat. Pořád koordinuji interakce a navíc organizuji a jezdím se zájezdy po celé Moravě a tam si ty mantinely musím taky pořád nastavovat, koordinovat, učit se a naslouchat. Takže já potřebuji oporu, abych neuklouzla.

A je to přesně v tom smyslu jak tady někdo psal. Dejte mi pevný bod a já pohnu vesmírem. Tedy jde o to CO je tím pevným bodem, aby se vše od tohoto bodu hýbalo tak jak má aniž bych do toho musela zasahovat. Mantinely se vytvářejí přirozeně... tak jako spaní a jídlo.
Dobré ráno, jdu obléct, umýt a dát najíst mé mamince.

takže o prava, mantinely si nenastavuji sama, ony se tvoří...a já je jen akceptuji.

Nezlobím se na tebe a doufám, že ty na mě. Nemám v úmyslu urážet, napadat tvou víru, Jen si tak povídáme. Pro mě je to vcítění se do jiného, něco jako sonda do hlubin nepoznaného. Je-li tam mantinel, je mi to moc líto, ale je to pro mě akceptovatelné. Dokážu si povídat o něčem, co nás spojuje.
Přesto hledám někoho bez brýlí, které mu určují co má vidět, i když může být jejich nasazení pomocí a útěchou.

v pohodě, proto jsem tady. ráda si povídám :-)) o buddhismus jsme se mnoho let zajímala... Mám k výhochu blízko, žila jsem pár měsícu v Singapuru, odsud je moje snacha Malajka, starala jsem se o vnoučátkya. TAky jsem byla na delší dovolene v HOngkongu, vymetla všechny chrámy, byla u velkého Buddhy v Landau, prošmejdila každý kout, zapalovala vonné tyčinky a opakovala mantry. Ale chyběl ten poslední krok, nebyla jsem schopna ani po mnohal letech praktikování se nechat padnout a absolutně důvěřovat hlubině Bytí, že mě zachytí a nespolkne.

Až jsme byla v Izraeli a jak mám ve zvyku šmejdila po každém koutu a všude vlezla a všude meditovala modlila se, najednou to bylo jasné a já se vzbudila jako křesťanka :-))) viděla jsem jak světlo svítí u Božího hrobu na všechny, jak se tam tlačí, každý mluví jinou řečí a strkají do sebe a světlo svítí na všechny stejně. TAkže tak... už je to asi 11 let a je to můj domov. Nikoliv Izrael :-)) ale tady zde. nedívám se jinam. tam kde jsem tam jsem doma.

To je hezké, vidíš, jaké lidi tady může člověk potkat. Já si nemyslím, že je třeba vykonávat nějaké rituály, člověk má hledat v sobě. Každý má svou cestu a nikdo jiný po ní nepůjde, ani za něj ani s ním ani vedle něj. Jsme tu sami za sebe a jsme buď skuteční a nebo se zdáme.
Možná je to o obavě z toho, že na konci je něco, co není za odměnu a není ani tak krásné a smysluplné. Vlastně, proč by měl konec dávat smysl, pokud ho nemá ani začátek?
Vybrala sis a možná je to pro tvé vědomí správné rozhodnutí. Je to cesta.

P.S. také si zatočím mlýnkem a nebo zapálím svíčku

jooo, rituály :-)) uklidňují.

Já to chápu a nijak se na tebe nezlobím, každý má svou cestu. Mě zajímá co je za tím, ty víš, co je nad tím.
Tvá víra v trojjedinost boží je tvým pevným bodem, o který se můžeš opřít. Kdybych ti ho nakrásně vzal, nezbyde ti nic. Prázdnota je svým způsobem marností, já tu marnost přijímám a ty z ní máš obavy.

nemám obavy z prázdnoty, spíše mi nedává žádný smysl. nelze si s tím nic počít.

v matematice jsou axiomy, tedy záklandí konstrukty s kterými pracujeme. TAkže jdeme do obchodu a koupíme 5 vajec a zaplatíme xy a víme že musíme mít oběd ve 12 hod.

Kdybychom tyto axiomy nepřijali jako dogma... tedy že platí pro mě i pro ostatní, nedokážeme se domluvit vůbec na ničem. ani kolik stojí vejce ani kdy bude oběd.

Jde o to akceptovat platné dohody a netvářit se že žádné neexistují... jistě ti může někdo sebrat úplně vše. zrak, sluch, chuť, schoopnost chápat co je ráno a co večer, mám to v přímém přenosu doma a tak vím přesně o čem to je - prázdnota. chaos. žádná struktura. žádná opora. nicota. rozumím tomu. a nevím zda se toho bojím. nebojím se, ale pokud chci žít platný a plnohodnotný život, kdy se orientuji v prostoru a čase, mám koordináty a nikoliv prázdno.

Pak se "boží vstup" v tomto pojetí jeví nadbytečným. Pokud tě nedrží nad vodou víra, v budoucí pomoc z koloběhu zažitého a ohraničeného, tedy království boží.
Morální zákony, potřebují dohodu a shodu, někdy prostředníka, ale vždy člověka.

Prázdnota není ani chaos ani nicota.
Buddhismus není pro každého. Nevěřila jsem tomu, když jsem to slyšela, ale je to tak.

A co se týká oběda. Když jsem si udělala jídlo, a nebylo to ve 12, příbuzné se mě ptaly, jestli je to oběd nebo večeře nebo co to je. Řekla jsem jim - Prostě jídlo.
Problém lidí je, že potřebují neustále nějaké škatulky a se vším si něco počít, namísto toho, aby jednoduše nechali všechno být. Protože v tom spočívá meditace. Ve spočinutí, objekty můžou být různé, včetně prázdnoty.
Prostor a čas jsou veličinami hmotného světa.

Také nejím ve dvanáct hodin
Ratka to napsala hezky a líbilo se mi její hledání. Nepromarnila příležitost a tak to má být.

taky nejím ve dvanáct, ale někdy jo... ale vím (přibližně) kolik je hodin :-)

Já na to většinou nemám čas a pak jsem zvyklý většinou jen na jedno jídlo denně.

a co jíš jednou denně?

Co se mi vejde od hu - úst

taky tak a někdy ani to ne

Pointa byla v tom, že ty nejíš, ale obědváš.

jo takhle :-) to mě nenapadlo. my mívali doma jídlo tak kolem třetí hodiny až přišla maminka z práce. takže taková obědovečeře... kdo měl ještě večer hlad, něco si zobl.

já teď vařím oběd, protože manžel je slinivkář a večer moc nejí... takže se nají během dne a pak jen drobnosti aby mu večer nebylo těžko.

jo, snažila jsem se :-))

Kvantová mechanika

Mám definovat?

Tak ne, teda

jestli je to tvými slovy, tak bych to chtěla číst

Kvantové částice se chovají někdy jako malé kuličky (částečky hmoty), ale jindy jako vlny někde v oceánu. Odborník by to nazval dualitou vlna a částic (kuliček).Pokud se snažíme změřit polohu a rychlost kuliček, zjistíme, že čím přesněji známe jednu z těchto hodnot, tím méně přesně známe tu druhou (Heisenbergův princip neurčitosti). A ještě k energii, ta se nepřenáší plynule, ale v malých nespojitých množstvích - kvantech.

hezky napsané, díky dík
Heisenbergův princip neurčitosti
nevěděla jsem, že se to tak jmenuje
zas tolik do toho nevidím, jako vy ostatní

To se bralo ve škole. Mně se to vždycky moc líbilo. Představoval jsem si, jak na to čučím a jednou je to hmota a jednou energie

to věřím, ale šla jsem jiným směrem, než jsem měla předpoklady
a tohle si nepamatuju ze základky, i když jsem byla ve výběrovce na matematickofy­zikální
už jsem kde co zapomněla, jsem tupá jak poleno
to jste brali na Matfyz ne? nebo ČVUT tipuju, nedivila bych se

Princip nejistoty existuje i v běžném životě a proto to necháme tak

Kvantové vakuum.
Dík, že nás necháváš zářit.

KOlaps vlnové funkce :-)) to je taky supr.

Ano teď jsem to sledoval někdo tam o tom mluvil

Jednoduše řečeno, kolaps vlnové funkce znamená, že kvantový objekt přejde ze stavu neurčitosti do jasně definovaného stavu v okamžiku, kdy ho pozorujeme

A souvisí to s korpuskulárně-vlnovým dualismem.

a s pozorovatelem a pozorováním. Jen mě to tak kdysi napadlo...vše je tak krásně rozprostřené a neurčité, a jak na to vlítnem a uvědomíme si to, zkolabuje to. Ale to jsou pouze dětské hrátky s myšlenkami :-) do fyzika mám daleko.

A víš, že mě taky?
Ve smyslu, dělají to, když se na ně někdo dívá

Člověk je pak také takové neurčité kvantum, které klidně nějaká jiná inteligentní forma může opomenout.
Kvantové částice se chovají jednou jako malé kuličky, ale jindy jako vlny v oceánu

jen když je pozoruješ... proto jsme mluvila o trojici.

Já za tím nehledám nic, jen se kochám neurčitostí jejich stavu. Jednou jsi hmota jednou vlna a k tomu ještě nespojitá

myslím že jsme oboje... neboli vše co můžeme být.

Kdo ví, co je za tím.

Kdo ví :-))

Já hledám

vtipálku

Ano to je ono dík věděl jsem že to někdo opraví.

Víš, jaký jsem

Vím doufal jsem že jediný budeš se chtít zhostit úkolu vypadat chytře. Proto jsem to napsal tak aby jsi vynikl. Jsem pochodní co nechá druhé rozsvítit světlo.

Ještě nevíš, jakou mám uhlíkovou stopu a už mě rozsvěcuješ

je od tebe hezké
taky jsem ráda, když mě necháváš svítit

A já mu to přeju

Tady jak se mi někdo zamoce, tak už se z teho nevymoce.

To je láska

Ne, to je samsára.

co je samsára?

znám zenový kruh mistra zeung sahna

https://morio.wbs.cz/Zenovy-kruh.html

To už jsem ti kdysi vysvětlil

to těžko :-))) promiň. To jakobys mi chtěl vysvětlit Boha nebo pravdu :-) To fakt nejde.

Byla to řečnická otázka k zamyšlení, proto jsme tam dala zenový kruh... na kterém dílku se nacházíš?

Ale ano vysvětlil co je samsára už dávno důkladně jsem se ti věnoval, poněvadž jsi v jiné fázi bytí.

Michale, Michale, Michale
Hynku, Viléme, Jarmilo.

Malý, Zajíc, Vyskočil, Tvrdý, Bobek, Vytlačil

Ano Lukáši

" Když přichází jaro, tráva roste sama. Uvnitř je světlo, venku je tma, 3 x 3 = 9. Všechno je takové, jaké je. A tady odpověď zní: Knížka je knížkou a pero je perem. "
... ...

A ryba ,rybou...a prostě 2 šálky jsou pro dva a to je nej...

Výborně a dopis je dopisem a známka je známkou a schránka schránkou a pošta poštou

tohle byl výtažek z textu co vložila do příspěvku ratka
vím, nedává to smysl, když jste to nečetli

Co třeba Básně šíleného farmáře?

koukala jsem na to, ale našla jen na fejsu
docela dost dobrý a musím říct, velmi mile překvapilo
kdybys věděl, kde sehnat víc, dej tip
díky dík

Ani nevím, kolik těch sbírek bylo přeloženo do češtiny.

moc jsem toho nenašla
mám v plánu, až bude víc pohoda najít i originál
snad dohledám, i zakoupím, když bude možnost
přeložím si to
myslím, že to stojí za to
v tomhle jsi se mi dost trefil
dík

Samsára je neustálý koloběh života, smrti a znovuzrození. Představ si to jako nikdy nekončící kruh, kde se duše stále znovu rodí a umírá, dokud nedosáhne osvícení a nevystoupí z tohoto cyklu. Končí dosažením nirvány. Nirvána je stav dokonalého klidu, osvobození a osvícení, kde duše dosáhne trvalého míru a již se nevrací do cyklu zrození a smrti.

ratka Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE:před hodinou | #3082
Reakce na příspěvek #3081
to těžko :-))) promiň. To jakobys mi chtěl vysvětlit Boha nebo pravdu :-) To fakt nejde.

Byla to řečnická otázka k zamyšlení, proto jsme tam dala zenový kruh... na kterém dílku se nacházíš?

To bylo, ale na tebe

?

možná, anebo je jedno v druhém vložené. jak říká sútra srdce: Tvar není nic jiného než prázdnota, prázdnota není nic než tvar.
gate gate paragate parasamgate bodhi svaha

Sen je začátek skutečnosti.

všichni sníme :-)) tedy nikoliv že ji sníme

I sen se dá sníst

skutečnost nikoli

Vidíš a pak, že ničemu nerozumíš

já řekla že ničemu nerozumím? NO tohle... já rozumím úplně všemu :-)

Náš život je snem hinduistického boha Višnua

Anebo Boha Otce...tedy ne zcela, hodně si ho ohýbáme dle vlastního "já"...jako křesťanka věřím, že existuje Pravda. Tedy skutečnost přesně taková jaká právě je. Neohnutá a čistá jako zrcadlo. Jen setřít prach.

Nejsem hinduistka :-)