samozřejmě to můžete použít na všechny stromy:)
Ptal jsem se na to v zahradnictví a říkali, že lišejníky a
stromy(keře) si neškodí. Jenže když vidím moje angrešty...... tak bych
řekl, že to asi zkusím. Třeba pak nebudu mít angrešty o velikosti hrášku
Tak to řekl někdo, kdo nerozumí věci, ne že bych byl odborník:)
Lišejník sice neprorůstá pupeny, ale žije na povrchu a svými, dejme tomu
lístky... zamezuje rozvoji pupenů... nedostává se jim pak světla:)
Určitě to zkus a pozor na vysokou hladinu spodní vody a proveď hlavně
únorový řez:)
Pokud opravdu málo plodí, problém může být s padlím angreštovým a to je
lepší daný stromek vytrhnout a nebo je potřeba přihnojit... vezmi rýč a
vyrýpej stužku kolem do kola kmínku, ve vzdálenosti půl metru, na výšku
rýče a použij NPK nebo Superfosfát:)
Samozřejmě, jen trochu pohodit a zahrabat, chceme, aby to rostlo:)
nejlepší angrešt byl Zlatý fík... bohužel není odolný padlí.
Vesměs jsou odolnější červené odrůdy...já mám nejraději starou Remarku
nebo Karát, jsou to takové červené kapičky:)
Pak je dobrý Krasnoslavjanskij... růžový, ale má hodně velkých trnů,
zato plody jako krá.va a je hodně odolný mrazu.
Z bílých Invicta.
Spodní voda může být ten problém. Když jsem kopal díry, metr od sebe, dvě byly suché, ve třetí čvachtalo bláto.
vykopej ho... vezmi vrták, na sloupky (co se s ním oplocuje) a vyvrtej větší díry, do spodu nasypej kačírek nebo menší makadam a pak dej trochu kompostu a zasaď ho znovu:)
Angrešty jsou někdy k uzoufání.
Ten první (zelený) chytil nějakou plíseň, která se projevovala na plodech
odpornou šedivou slupkou.
Ten angrešt současný (červený), tím netrpí, za to dostává chudák
zabrat třetím rokem v pobytem kořenáči. Vrazím ho do země.
já z jara zasadil angrešt a měl i urodu na podzim padnul krtek nebo hraboš mu uplně okousal kořinky až ke kmeni
to dělá buď rejsek a nebo vodní myš... hryzec vodní:)))
To druhé zvířátko je o hodně horší:)))))
Angrešt nevím, ale rybíz jsme měli leta letoucí obalené lišejníkem a
ač keře měli přes 50 let, plodily každoročně suprové plody.
Každoročně se pod tíhou plodů ohýbaly větve až na zem.
Letos je manželka zrušila. Přijel jsem odpoledne a rybízy nebyly. "Dyť to
bylo samej lišejník, vypadalo to hrozně"...pravila. A tak co už...
Nehnojili jsme je, stříhalo se jen když překážely větve, nebo lezly plotem k sousedům. Prostě se větev bezmyšlenkovitě ufikla a basta fidli. Ono se s ničím nesmí moc vědecky crcat a pak to plodí nádherně:)
Pamatuju, že u dědy to bylo podobné- žádná věda a rybíz plodil. U mě je asi špatná půda. Prostě se mu nedaří..... Ale jednou najdu tu správnou odrůdu a bude marmeláda na celou zimu.....
pozor na černý rybíz!
Často se prodávají cizosprašné odrůdy!
Pak to nemůže plodit.
Pěstuji Tytánii a Ojebin:)
Důležitá je odolnost vlnovníku rybízovému... to je roztoč... tloustnou
pupen a špatně se rozvíjejí, rybíz zplaňuje