házíme na kompost i popel z kamen. Jedná se o popel smrkový, borovice, dub, buk a bříza. Všimla jsem si že manžel občas popel vysypal na záhony a tak jsou kousky v záhonu. Já teď nevím co vlastně v půdě je. Přijde mi jakoby tam bylo toho příliš. Příliš moc minerálů, moc různých breberek, žížal, potvůrek a jen se to tam uvnitř hemží. Dá se to nějak ovlivnit? Vysypala jsem na záhon dusíkaté vápno.
Dusíku je dostatek v tom popelu. Myslím si, že další netřeba dodávat. Popel, to je přímo dusíkatá bomba.
to vápno jsem tam dala kvůli dezinfekci, tak snad to trochu bude působit. Letos již popel na záhon nedáme, jeden rok mělo šanci se rozložit a zase ho není tolik. Topíme plynem, dřevo máme jen do kamen :-))
ty kytky tady...U Poděbrad jsou nová jezera vzniklá po bagrování písku.
Poděbrady - Kluk, přesněji. Před lety tam rostly orchideje, podobné
lupinám. Po letech jsem se tam byl podívat a v místech, kde jich rostlo
nejvíc, není NIC.
No nic...rigoly od těžké techniky, sotva se dalo projít bez úhony na
dolních končetinách. Nejsem sice až tak příliš na kytky, ale i tak mi to
přišlo docela líto, když jsem si vybavil, jak to tam vypadalo před X
lety.
do pilin ukladam na přezimovani hlizy ktere by venku zmrzly třeba
jiřiny
položim na piliny zasypu pilinami as pokropim a perfektně přezimuji ve
studene garaži bez hniloby a púlisně
Ahoj lidi, dáváte do kompostu piliny? Když řežu motorovkou, tak je tam pak dám, ale zdá se mi, že se docela dlouho rozkládají. Co vy ostatní na to?
Záleží na tom z čeho jsou... já bych je tam nedával... ale jsou dobré třeba na borůvky, okyselují půdu a nebo jako mulč, jediná nevýhoda je to, že když se to zaleje a vyschnou, je to jako krunýř... ale pak se to postupně rozkládá a ještě můžeš sklidit i houby, třeba smrže:)
K borůvkám dávám trochu hrabanky ze smrkového lesa a docela jim to prospívá.
Myslím, že ten pytlík co odnesu lesu neuškodí. Vánoční stromky se
taky nesmí řezat a stejně si každý rok nějaký nálet najdu a odnesu
Když vidím kolik pěkných, zdravých stromů- 10 a více let- rozjezdí těžká technika, tak těch pár smrčků by nemělo vadit. Nemyslím stromky ve školce, tam bych to řešil klackem po hubě......
No, řeknu ti, že jsem byl tuhle překvapený, co udělal harvestor na Šumavě a to byl v jedničce, kvůli kůrovci... hrůza, jestli po jeho zásahu tam něco poroste, tak maximálně za 20 let... a to nejspíš jen břízy. Hrozný zásah... eroze terénu... bez zabezpečení... někde mám fotky
Harvestor je banda zlatokopeckých dobytků. I když...zase je výhoda, že
po těch barbarech zůstává spousta dřeva, kdy by bylo hodně práce, ale
žádnej byznys.
S hajným si domluvím sušiny na samovýrobu. Jak tak jdeme lesem, tak
"támhleto si vemte, to už se jim nechtělo s tím tahat z toho roští".
"támhleto si vemte taky, to je jen harvestorský šlendrián". Takže 5
kubíků koupenýho dřeva, dalších ještě víc zadara, páč je to spíš
jen úklid bordelu po zlatokopech a spíš by mi měly lesy zaplatit, než abych
já platil jim.
Je pravda, že kdyby to tahali koněma, trvalo by to déle, dřevo by shnilo a les by měl živiny. Takhle to vymlátí, ujezdí půdu a nic tam pořádně neporoste.
Kdyby to tahali koněma, tak by po sobě stihli průběžně uklízet a nic
by neshnilo. Po nich úhledné paseky jak malované, koně zároveň pohnojí.
Hlavně ti koně nezdevastují na 1 strom 50 m čtverečních lesa tak, že tam
pak roste leda plevel Harvestor odveze to, co stačí rychle naložit, rychle
zpeněžit a po něm "potopa". Shnije toho po něm mnohem víc. Teda pokud to po
něm částečně neodklidí samovýrobci, kteří jsou pro les
požehnáním.
Zvláštní je, že dokud v lese pracovali koně, o kůrovci se bylo možno
dozvědět leda z učebnic. Přišla rychlotěžba a kůrovec je
nejrozšířenější hmyz, jehož působení vidíme doslova na každém kroku
v lese, na každém metru jízdy autem lesními úseky.
Je to sice už dávno, ale vzpomínám si, jak jsme šli na výlet k
rybníku... byli jsme čtyři a kamarád nesl takový ten starý , zelený batoh
(s námi dvě dívky). Najednou policajti proti nám na cestě. Kamarád je
šprýmař, tak se před autem otočil a začal utíkat, jen tak ze srandy. Oni
vyskočili z auta hned na něj stůj! On se otočil a říká, dělám si
srandu. Prolezli nám batoh a pak chtěli doklady. Bylo to kousek od domova a
tam my tradičně žádné nenosíme:) Tak prý hned na služebnu. Měli jsme
tenkrát gumovky všichni bylo bahno...holky měli květované:)
Říkám tomu, co seděl prve u volantu... mně je to jedno, ale to vám to auto
pěkně zase.eme:)))) On na to, to nevadí, jdeme! Ten druhý na něj počkej,
odkud, že jste? Tak jsem mu vysvětlil, konečně, co tam děláme a že to sem
máme tři km. A najednou se otevřely zadní dveře a vzadu porybný. Říkám,
pán nás zná, oslovil jsem ho jménem a ten trouba řekl, že nemá brýle a
tak neví, kdo je to:)))
Nakonec se to vysvětlilo, dlouze jsem mu vysvětloval, že zná mě a celou
rodinu a on pak začal, že jim tam prý někdo krade z rybníka ryby a
odváží to vejtřaskou.
Pak nás pustili a zapsali si jména a telefony:)
Ono bude záležet i na druhu dřeva, že?
Osobně kompostuji vše a mohu říct, že akorát čeist z novoročního ovaru
(prasečí hlava) zůstala v kompostu několik let zcela neporušená. Také je
nutné kopřivy před kompostováním nasekat na menší kousky, protože její
vlákna potřebují leta na rozložení. Jednou jsem tam hodil stvoly konopí
(průmyslového zřejmě) a to jsem si dal. Takže piliny z ovocných dřevin,
ale i ze smrku žádný problém. Akorát je důležité toho nemít na jednom
místě moc, to pak může plesnivět. Takže přiměřeně, přiměřeně a
aspoň první týdny párkrát promíchat s hlínou a vším co v ní je. Platí
vlastně pro vše, i pro listí a trávu, nebo chleba, citrony. Kompost je
nutné párkrát proházet, musí se do něj dostat vzduch, jinak začne
smrdět.
Jediné, co tam nedávám jsou šlupky z pomerančů, ty také plesniví.
Piliny jsou většinou smrkové a borové. Sem tam trochu modřínu. Jak píšeš- všeho přiměřeně a přehazovat, pak by to mělo být dobré. Trvalo mi asi tři roky než se nový kompost rozjel. Ted' nechávám trochu starého na dně a docela se mu daří.
pokud je budeš chtít kompostovat, budeš je muset tedy udržovat vlhké... já bych je použil do vyvýšených záhonů, pokud by si je chtěl udělat...naspod větve, pak piliny papír... to je jedno, hnůj, kompost, zem a pak už jen voda a sázení, když to trochu slehne:)
A víš proč se dlouho rozkládají piliny z řezání motorovkou? No protože jsou naimpregnovány olejem. Piliny z motorovky patří leda do hnědých popelnic.
Piliny do kompostu jsou OK, ale zpod cirkuly. Ty jsou bez oleje z mazání řetězu.
To mě taky napadlo, ale liju tam řepkový olej, ten by to neměl impregnovat. Klasický syntetický olej, to je něco jiného, to bych tam nedával.
Myslím si, že impregnujou oba druhy stejně, jen ten BIO škodí míň. Nemyslím si ale, že by řepkový BIO olej ztrátový byl úplně "bez viny". Přece jen to není olej potravinářský.
Klitoria ternatská.
Kontrolní otázka... jestli pak víte podle čeho dostala svůj český
název?:)
Už tam chyběj jen ty chlupy
No jo...to už by ale pak byl nějaký ten Blue bobrus lízus
Ale, když se na to podívám podrobněji, myslím, že je to detail přechodu křídel v člunek u střevíčníků...
PS
Na štítku stojí Paphilopedilum, německy Frauenschuh, tedy ženský
škrpál.
No, přesně tak to je, umíš dobře Německy:)
Tyhle jsou z Jižní Ameriky...
Jinak název orchidej pochází z řeckého orchis... varle:))))
Proč varle? Zemní orchideje vytváří nepravé hlízky podobné
varlatům:)))
tak to je paráda... v Českých Budějovicích, v Jihočeské muzeu, bývá
v únoru výstava orchidejí...
https://www.atlasceska.cz/kalendar-akci/vystava-orchideji-jihoceske-muzeum-v-ceskych-budejovicich-90495
tam je střevíčníků...Paphilopedilum i Cypripedium .... mraky a
některé se dají i koupit:)
Pokud by si někdy chtěl, pak se tam zajeď podívat, je každý rok a pak je
tam vždy ještě nějaká stálá výstava v patře a ta stojí za
zhlédnutí.
Koupili jsme ji v subtr. zahr. KRUH. Měli tam poslední stromek. Že má
velké plody, středně ranná, odolná, snese naše podnebí dobře.
Po vysazení na jaře jí uschly všechny 3 výhony. Někdy začátkem června
jsem ji chtěl vykopat. Všimnul jsem si ale 3 pupenů kousek nad roubem. Tak
jsem stromek ufiknul nad posledním pupenem. Do podzimu narostly asi 1,5 m
dlouhý větve. Na jaře meruňka bohatě rozkvetla a větve byly doslova
obalené plody. Zjednoho místa vyrostly i 3 meruňky. Počítali jsme, že
opadají, nebo budou mrňavý. Plody rostly a rostly, až v průměru dosáhly
velikosti tenisáku, spíš ještě o trochu větší byly. Spadlo jich minimum,
drtivá většina dozrála. Chuťově vynikající! Slupka naprosto hladká, bez
chloupků, co mají běžně meruňky.
Další 3-4 roky meruňka plodila jak blázen, větve jsme podpíraly, aby se
nezlámaly.
Jeden chalupář tady říkal, že tyhle meruňky jsou rarita nejen tady v
republice. Že jezdí po výstavách a nikde nikdy neviděl meruňky,co by se
těmhle byť jen přibližovaly velikostí. No a říkal, že je možný, že
právě ten radikální řez se velkou měrou podílí na velikosti plodů. Ten
strom se rozvětvoval ve výšce cca 30 cm nad zemí:D
Přišel ale orkán na podzim po sklizni a způsobil rozčísnutí na 3 díly
až k zemi. Meruňka pak plodila dalším rokem, ale bylo míň plodů, ovšem
velikost stejná jak před tím. Pak každým rokem uschla jedna ze 3 hlavních
větví. Když uschla poslední, uříznul jsem ji.
Samozřejmě jsem si nepamatoval o jakou jde odrůdu. Cedulka šla hned
pryč. Pak po několika letech jsem považoval za blbost tam volat a ptát se, o
jakou mohlo jít odrůdu. Co jsem tak ale pátral po netu, našel jsem, že
patrně šlo o maďarskou odrůdu Mamut. Ty naše meruňky asi fakt byly až tak
extrémní díky tomu řezu, kdy kořeny nemusely vyživovat "spoustu dřeva",
ale jen plodonosné větve a plody.
Holt to je tak, když tomu někdo nerozumí...zaplodí mu i zasazený hrábě,
jak říká moje manželka o mě
já myslím, že to nebude tím řezem... protože ony potom hodně obrůstají... řez má raději broskev, spíš se nám pochlub, co bylo vespod na kořenech... čím si hnojil?:)
Nehnojil jsem ničím. Ani nemám tušení, čím se ovocné stromy hnojí. Než bych něco podělal, radši nehnojím vůbec.
Jistě. Za 1. odrůda a za 2. ten radikální řez. Z mý strany jinak
nic.
Abych skákal kolem nějakýho stromu a dělal mu pomyšlení...To bych se na to
hezky z vysoka...
Já jsem ten poslední, kdo dělá s čímkoliv víc, než vysadit a zalévat
/pokud to roslina vyžaduje/.
jsem strašnej flink na tyhle věci. Kdyby kdokoliv z vás tady viděl záhonky,
kde pěstujeme rajčata a hadovky, asi bych to nerozdejchal Spodní rajčata
schovaná v plevelu...Stačí???:D Dál snad nemusím nic psát:D
A já že bych nějakým způsobem vypiplával ovoce? Buď to plodí samo od
sebe, nebo neplodí a končí v kamnech
Tak jsem pěstoval před loni rajčata také, na neudržovaném záhoně a
vždy jen pokosil křoviňákem mezi... on zase zapojený porost drží vodu...,
takže, pokud moc nechceme nebo nemůžeme zalévat, tak zase moc neplejeme,
výjimkou jsou víceleté plevele.
Problémem jsou tzv. R- stratégové... je to jako v živočišné říši
třeba myš a nebo vrabec... rychlá reprodukce a spousta mláďat do roka a
rychlý vývoj... u rostlin je to třeba pěťour nebo ptačinec... když je
rychle neposekáš a nebo nevytrháš, množí se. Obě rostliny dokáží
tvořit semena a zároveň kvést a růst. Dalším takovým plevelem je turanka
kanadská.
Řez má raději broskev...Hm...ale asi ne ji uříznout těsně nad
kotníky, jako já tu meruňku
takhle jsem zachraňoval sousedovu broskev, ale to už je tak deset let... byl nešťastný, suchá, korunku a kmínek udolal klejotok a bylo to vážně na vykopání... vykopali jsme ji...byla mladá (2 roky), on povídá, to je konec... já ji zasadil do té velké zednické nádob na maltu, ustřihl nad očkovaným místem... tam byla tak 3 cm zdravá... zalil a schoval na místo, kde do toho neprší, ale je to na sluníčku.. Nehnojil jsem jí řádně Kristalonem a do zimy vyhnala nejen prut, který jsem srovnal, ale udělala i malou korunku... no a on jí má do teď:)
Zimolezy mám rád. Mám i keřové formy, co neopadávají na zimu (Lonicera
henryi), L. ericlymenum... německý i tu japonicu...některé voní a jiné
ne... v různých barvách květu.
Japonské se nesprávně říká růže z Jericha.
Jenže to není o plodech:)
Zimolez kamčatský. Jaká to byla přesně odrůda, nevím. Keř připomínající rybíz, opadavý, květy nevýrazné. Šlo nám o plody.
já je mám doma několik odrůd i ty ,co plodí později a nebo plazivé... Duet
jsou kyselejší, ale když se vychladí tak na zmrzlinový pohár jsou fajn... jen nesmí být na přímém slunci, kde to hodně vysychá, jinak do nich není nic...
Jsou odrůdy, které právě zrají v průběhu léta... Průhonická letní... velké bobule kulatější... zkus jí někdy, je to úplně něco jiného než Altaj nebo Amur, co se pěstovaly dřív.