Vztah katolicismu k pohanství
Současný katolický slovník významných osobností v křesťanstvu o Řehoři Thaumaturgovi (213-270), který u Origena studoval říká:
„On věřil, že pohanské učení může být použito pro podporu křesťanství, on změnil tradiční pohanské svátky na křesťanské a byl vysoce úspěšný v přivádění pohanských davů do své církevní diecéze.“ (Lavinia Cohn-Sherbok “Who’s who in Christianity“ /London,1998/, p. 115)
Významný středověký církevní dějepisec, katolický kardinál Baronius Caesar o tom napsal:
„Tyto slavnosti, které pohané hanebně praktikovali v pověrečném uctívání, církev dovolila přenést ke svatému užívání, poté co je očistila posvěcením; TAKŽE TĚMITO RITUÁLY, KTERÉ SATAN VYMYSLEL KE SVÉMU VLASTNÍMU UCTÍVÁNÍ, VŠICHNI MOHLI CTÍT KRISTA pro větší pohanu ďábla. Tak pohanské svátky zatížené pověrou byly změněny na úctyhodné svátky mučedníků a modlářské chrámy byly změněny na svaté chrámy, jak Theodoret (vlivný syrský biskup a církevní historik cca 393 – 457; p.m.) ukazuje.” (Epilonte, Annalium Cardinalis Baronii, a Spondano. In Dues Partes /Lugduni, 1686/, p. 79)
„Katolická encyklopedie“ uvádí:
„Když po pronásledováních začal plynout čas, a již zde nebylo žádné aktuální měřítko, kterým by se dalo srovnávat bezpříkladné hrdinství mučedníků, NEBYLO TĚŽKÉ PŘENÉST NA KŘESŤANSKÉ MUČEDNÍKY KONCEPTY, KTERÉ VYZNÁVALY STAROVĚKÉ NÁRODY O SVÝCH HRDINECH. Tento přenos byl podpořen mnohými případy, kdy se křesťanští svatí stali nástupci místních božstev, a křesťanské uctívání nahradilo starověké místní uctívání. Toto vysvětluje velký počet podob (společných rysů) mezi bohy a svatými. PROMĚNA BOHŮ VE SVATÉ BYLA TAK HOJNĚ PROVÁDĚNA, ŽE DŮKAZY NENÍ TŘEBA PRACNĚ HLEDAT.” (The Catholic Encyclopedia, /1910/, Vol. 9, art. „Legends of the Saints.“)
názor
neznalého
