To se ale velice pleteš. Ve dnech 23.a24.11.1989 byla Ústavem pro výzkum
veřejného mínění proveden velice rozsáhlý průzkum, ve kterém byla
položena otázka, jakou cestou by se měla společnost dál vyvíjet.
Respondentům byly nabídnuty čtyři odpovědi: a) socialistickou cestou = 45%,
b) kapitalistickou = 3%, c) něco mezi tím = 47%, d) nevím = ten zbytek do
100%.
To dokládá, že v současnosti reprezentujeme přání právě těch 3%
dotázaných a že ten zbytek byl hanebně podveden.
Menší úpravy měly znamenat to, aby se tu dalo soukromě podnikat, a aby
lidé mohli snáze vycestovat za hranice. To také byly věci, které lidé v
té době nejvíce kritizovali. Nevím kolik ti je let, ale já si tu dobu
velice dobře pamatuji. Dokonce se pamatuji i na to, co nám Havel sliboval a na
to, čeho se prý nemusíme bát. Plané řeči a sliby to byly, a my jim
tenkrát uvěřili. Ne, naše republika si nikterak nepolepšila. S KSČ jsem
neměla v té době absolutně nic společného, naopak jsem byla ta, která
věci, které se mi nelíbily, kritizovala. Musím ale říci, že jich bylo
mnohem méně, než po roce 1989. Velice brzy jsem pochopila, kam se řítíme.
A dnešek mi dává za pravdu.