Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Dálniční síť je odrazem nestability poměrů ve Střední Evropě. D1 měla původně vést do Mukačeva, měla míjet Bratislavu. Za Protektorátu se přesto v její stavbě pokračovalo a to dokonce ve směru na Slovensko, třebas ve Chřibech či v okolí Luhačovic.
V 60.letech, kdy byly práce obnoveny bylo Mukačevo již ztraceno, dálnice měla končit v Bratislavě. S napojením na evropskou síť dálnic se v té době nepočítalo. I tak se ale projevily na stavbě lokální zájmy, stavba pokračovala dost hlemýždím tempem, zato Pražáci stavěli dálnici k Mladé Boleslavi, ve směru do Krkonoš a Slováci do Trnavy vstříc Tatrám.
Rozpad Česko-Slovenska znamenal další posun.D 1 měla i tak pokračovat směrem na střední Slovensko do Košic ale po roce 1992 bylo rozhodnuto nepokračovat z Vyškova na Slovensko, ale na Ostravu. Jenže v reálu se pokračovalo na Zlín. Tuším že letos se bude otvírat úsek do Fryštáku slovenským směrem, v reálu je to další větev dálnice do Zlína. Pokračování na Slovensko je jakýmsi setrvačným projektem, i když ne moc potřebným, silniční doprava z Vizovic přes Bratřejov k Valašské Polance není nikterak intenzivní.
Zato silnici z Brna do Svitav se říká "silnice smrti". Pomohlo by alespoň postavit část Hitlerovy dálnice z Troubska do Lipůvky či až k Boskovicím. Jenže na trase se postavilo v 70.letech sídliště v Bystrci což vyvolalo nevůli, čehož využili populističtí politici (jako třebas Filip) s tím že (pravicová, protilidová) vláda hodlá pokračovat ve stavbě Hitlerovy dálnice.
Mezitím ovšem ČR vstoupila do EU a provoz na D1 dramaticky narostl. Byl by na ní zapotřebí třetí pruh po celé délce a záložní směr z Brna přes Hradec do Prahy.
Jenže výsledkem politiky je velká 0.

Výklady jsou různé. Dálnice Praha-Liberec-Chrastava má odbočku do Turnova, ale Turnov nejsou Krkonoše.
Tato dálnice ale vznikla trochu jinak. V šedesátkách vláda uvolnila značné peníze na rekonstrukci Mladé Boleslavi (v souvislosti se značným rozšířením automobilky). Změny v projektech ale rekonstrukci značně zlevnily a ušetřené peníze byly použity na vybudování obchvatu MB v podobě dálnice. To pak vedlo k postupné výstavbě dalších úseků, až vznikla dálnice v současné délce.
Co do dálnice Brno-HK, v současnosti je zřejmě nejpotřebnější stavbou, protože představuje kritické místo jak do průjezdnosti, tak pro bezpečnost dopravy. A neváhal bych zadat tuto stavbu německé firmě s tím, že si tam potom X let bude vybírat mýtné.