Možná ti to nepřijde v pořádku, já jako pravičák samozřejmě
neuvažuju stylem, co všechno by někdo měl mít a dostat, ale jen co si
zaslouží vydělá. Pro mne je primárním kriteriem trh, tedy situace, kdy
někdo DOBROVOLNĚ platí někomu za něco, co ten dotyčný požaduje a někdo
mu to nabízí, za cenu, kterou si dohodnou.
To je takový etalon odměňování člověka ve společnosti, tedy princip
užitečnosti člověka pro druhé.
Z mého pohledu by nejlepší bylo, kdyby tohle fungovalo všude.
Akceptuju, že úplně všude to nejde, tak ale i v takovch případech by
dotyční poskytovatelé měli být konfrontování alespoň s nějakou
zprůměrovanou poptávkou (dobrovolnou) lidí, nikoli státu. A už vůbec by
odměňování těchto neměl stanovovat stát - pokud je jejich užitečnost
nezměřitelná, nejspíš užiteční nejsou, a pak proč a za co je platit?
Pokud jsou, vznikne to na požadavku ostatních lidí.
Ano, akceptuju, že bez těch pracovníků by se dneska žádná škola
neobešla. Teď budu trochu extrémní a cynickej :
A potřebujeme tu školu?
A potřebujeme v ní tolik učitelů na tak málo žáků?
A potřebujeme tolik kuchařek?
A nelze jídlo vozit od nějaké žrádelní firmy a levněji (možná ne kvůli
nějakým normám - a potřebujeme ty normy?)
A potřebuje ta škola školníka nebo i víc, nezvládla by to ecterní firma
na telefon a vytřít si mohou uřitelé po vyuování, stejně učí 4x 45
minut denně.
Atd., atp.
A k té tvé poslední mantře : VŠICHNI UVEDENÍ - pokud je zřizovatelem
školy stát nebo kraj - jsou placeni z daní občanů, vykonávající
skutečnou práce a vytvářející skutečné hodnoty (tady nechápat slovo
"skutečné" jako že vaření nebo opravování není práce, samozřejmě je,
ale v daném okamžiku jde o to, že za tu práci jsou odměňování z výběru
daní jiných. a těch se nikdo neptal, jestli a hlavně kolik jsou ochotni
věnovat té armádě asi 0,9mio státních a ropzočtových zaměstrnanců vč.
OSVČ poslanců).
Jestliže ti skutečně pracující a vytvářející skutečné nové
hodnoty, nevytvoří dostatečnou nadhodnotu, celý rozpočtový sektor by se
měl přepočítat na tu reálnou nadhodnotu. A ne si půjčovat na zaplacení
stávajících příjmů, důchodů, dotací, dávek, .......
prostě žít jen za to, co si vyděláme. a nikoli cpát lidem do krmítek a
volátek, protože si na to hrozně rychle zvyknout, ale pak už si odmítají
odvyknout a problém s rozpočtem je hotovej.