,
Já bych to pocitem ohrožení nenazval. Pocit ohrožení je totiž až
příliš často uměle vytvářen. Mnohé vlády s ním rády pracují, neboť
vede k tomu, že s lidmi se dá mnohem lépe manipulovat. Problémy se dají
svést na někoho jiného, lze mít na obyvatelstvo větší požadavky, víc od
něho chtít. Tohle třeba Putin dobře ovládá.
Nakonec i z uvedeného linku vyplývá to, co vyjádřil Brzezinski těmito
slovy (cituji z tvého odkazu):
Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce pro národní bezpečnost amerického
prezidenta Cartera, kdysi poznamenal, že pokud chce Rusko znovu získat
postavení globální velmoci, musí nejdříve získat pod svůj vliv Ukrajinu.
Jinými slovy, Brzezinski podtrhl geopolitický význam Ukrajiny v Evropě a
nejen v ní. Relativně velký počet obyvatel a schopnost kontrolovat
významnou část Černého moře představují jen některé atributy
geopolitického významu země.
Ano - Rusko chce získat Ukrajinu, chce-li být znovu velmocí. A jak? No co
třeba osvědčeným způsobem - vyvolat v dosud klidné zemi separatistické
snahy, které samozřejmě vyvolají odpor, pak zveřejňovat značně upravené
zprávy jak skutečně či domněle trpí ruské obyvatelstvo, posílat tam
separatistům na pomoc neoznačené vojáky, vyvolat občanský konflikt
přerůstající v občanskou válku a nakonec zemi napadnout přímo a obsadit
co největší její území a ještě během bojů je připojit k RF.
Nemyslím si. že Rusko či jeho vláda má pocit ohrožení. Je to právě
naopak - pocit ohrožení mají jeho bližší i vzdálenější sousedé. Proč
by třeba do NATO nedávno vstoupilo Švédsko a Finsko? Že by chtěly Rusko
napadnout? V tom to asi není.
Předmět diskuze: Vlastní názor na aktuální téma, možno i s vložením odkazu na související článek.Samozřejmě bez osobních útoků,vulgarit a komolení jmen i nicků.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
2
