Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Už aby ta kampaň skončila. Je to dlouhé a únavné a myslím, že nepřinese nic nového, co bychom nevěděli.

už jen 2,5 dne. dneska je klid, až večer bude debata na nově nebo kde .... zítra na seznamu ... a pak už jen poslední to teď nevím kde. na prima cnn?

My o vlku, vlk v podstatě za humny

https://www.novinky.cz/clanek/volby-prezidenta-babis-zrusil-zbytek-kontaktni-kampane-40420896

https://www.novinky.cz/clanek/volby-prezidenta-kurz-na-vitezstvi-pavla-atakuje-jednicku-40420883

Politické kampaně nesnáším,všechny ty bilboardy ,tupá hesla a sliby-zbytečně vyhozené peníze.Stačil by program,pár rozhovorů a šmitec.

Chování obézního a přežraného národa chudáků na pokraji hladomoru, o který je nutno se postarat dávkami na všechno.

A nenapadlo tě,že jde o přímou souvislost mezi příčinou a následkem? Kam naši společnost táhnou lidé jako Zeman s Babišem!
Každopádně s tou charakteristikou našeho národa už to hodně přeháníš.(Mimocho­deem,neodehrá­lo se to v Brně?)

jitrnice a prejt lítal v Brně.
stejně tak prý z Brna došla estébákovi i ta kulka :-)))))))))))))))))

brno mi začíná být trošku sympatičtější :-))))))))))))) ne že bych proti němu něco měl :-))))))))

asi Zbrojovka Brno

S tou je konec. Fabriku privatizoval svazák Mohorita, přivedl ke krachu a 30 ha pozemků teď patří pražskému oligarchovi Radovanu Vítkovi. Slíbil tam stavět, ale nedělá nic. Fotbalová Zbrojovka je tedy sirotek, kterej už 30 let nemá stadion, je záhadou, že vůbec ještě něco hraje. Když není stadion, nejsou diváci, není reklama a nejsou prachy, schopní kluci tím pádem jdou do světa. To samý v hokeji.

Není mi jasné, proč se klub jmenuje po dlouho neexistující fabrice. Podobný případ jako Zbrojovka je fotbalový oddíl Dukla Praha, která patří panu Pauknerovi a s armádou nemá vůbec nic společného. Nejedná se o tradiční názvy z první republiky, nebo Rakouska-Uherska jako Slavia, Sparta, Viktoria, Čechia, Bohemians. Brněnský klub měnil názvy podle sponzora, což není dobré, protože se ztratila tradiční značka.

Aspoň Kometa je malá odchylka, totiž tak jsme přezdívali někdejší sportovní klub SNB - Rudá hvězda Brno. Ale slavnější byl kdysi klub SK Židenice, jenže to už převálcovaly komunistické časy.

Ale ani stadion SK Židenice už není, někdo koupil parcelu a cosi tam postavil, přitom to bylo hřiště pracně vydlabané ve svahu jako některá další. Názvy se měnily na rozkaz, bylo nutné omezit Sokol a Orel, tak se tomu dávaly různé jiné názvy, ale na Spartu si ani komouši netroufli.

Ono to v Praze bylo vždycky jinačí, třebas se po celé republice obchodní domy musely jmenovat Prior, (i ten náš poválečný brigádami postavený Rozkvět), jenom v Praze mohla být Bílá Labuť. Jo, všechno jednotné a přece u nás v Obřanech zůstala orlovna a orelský klub.

Připadá mi, že se pohybuješ ve značných nepřesnostech. Např. Sparta bývala také Spartak Praha Sokolovo. Původní název se vrátil až někdy v šedesátkách. Bílá Labuť byla součástí státního podniku PRIOR, který spravoval všechny obchodní domy v republice. Stejně tak Kotva, Máj, všude v republice nesly i svůj místní název. Pokud ne, byl název Prior obvykle lepší (pro všechny občany srozumitelný), než nějaký stranicky vhodný název vymyšlený soudruhy v uličním výboru KSČ.

No ten náš Rozkvět už je dnes zase Rozkvět a nevymysleli ho komunisti, ale postavili ho na náměstí Svobody v roce 1946 občané v brigádách na místě vybombardovaného baráku. Takže to přejmenování z Prahy se tu těžce neslo a byly z toho až pouliční demonstrace, samozřejmě spravedlivě rozehnané.

O historii toho obchoďáku nevím vůbec nic. Byl jsem v něm někdy v roce 1974, názvu jsem si nevšímal a pamatuji si, že v oddělení prodeje TV bylo asi 8 zapnutých televizorů a na všech běžel živě program TV z Vídně. To mě docela překvapilo, uvažoval jsem, zda by toto snesli soudruzi z OV KSČ Liberec... Na severu Čech jsme byli odkázání pouze na rádio Kroměříž, rádio sovětské výroby zvané VEFka tu měl každý druhý...

V Brně se nic jiného neposlouchalo než Vídeň, ve vetšině města byl docela slušný příjem obou programů. Pak komunisti postavili vysílač na Pálavě, který to rušil, ale museli pak snížit výkon, protože rušili i samotné Rakousko, ale uměli jsme to odladit, byl to druhý program ČST.

Taky tady celý den všude hrálo rakouské rádio Oesterreich 3, výborně vedená stanice na VKV i ve stereu, s moderní muzikou a minimem slova, ale muselo se přeladit na rádiu pásmo z OIRT na CCIR. Přeladil jsem takových přijímačů snad stovky.

Toho bohdá nebude,aby se Brno umazalo o Prahu.

S tím přeladěním z OIRT na CCIR mi to jasné není. Já žiji v představě, že se jedná o rozdílnou formu modulace signálu, takže převod vyžaduje konvertor, přeladění je něco jiného.
Podobné to bylo i s TV signálem. U nás byl původně zaveden systém SECAM, signál v systému PAL naše televizory nezpracovávaly. Nevím, v jakém systému jelo Rakousko.

Pásmo VKV FM bylo podle OIRT 66-72 MHz, dnes už opuštěné a pásmo CCIR bylo 88-102, později 88-108 MHz dosud. Nejjednodušší bylo přeladit VKV díl rádia na CCIR, i když se u některých přijímačů nedalo obsáhnout celé pásmo. Ale stačilo to k tomu, aby se dala poslouchat stanice Ö3 rakouského rozhlasu, která byla velmi populární a celodenně poslouchaná, tedy nikdo nic na rádiu "nelovil". Konvertor byl možný taky, ale byla to další spojová deska, kterou nebylo u přenosného rádia kam dát.

Rakousko používalo normu CCIR, norma OIRT byla pouze pro státy Východního bloku. Do pozdějších televizorů se montovaly už dvounormové dekodéry barvonosného signálu, protože způsob modulace tohoto chrominančního signálu (kromě nosné zvuku) byl jediný rozdíl mezi systémem PAL a SECAM 3B.

Tak jsem si vyhledala,jak to s tím pražským útiskem tehdy bylo a dočítám se,že to uvolněné místo na prestižní parcele bylo skutečně vyplněno pětipodlažní kancelářskou budovou, ale až v r.1950 upravenou pro potřeby obchodního domu np. Rozkvět,později spadajícího pod celorepublikovou síť prodejen Prior.Samotný obchoďák Rozkvět byl otevřen r.1951 a nejvýraznějším zdobným elementem bylo masivní svítící písmeno R =Rozkvět.Žádné pouliční boje proti přejmenování z P=Prior jsem nezaznamenala.
https://www.bam.brno.cz/objekt/d120-obchodni-dum-rozkvet

Na Náměstí svobody byly vybombardovány stavby dvě. Ještě naproti Rozkvětu obchodní dům JEPA který byl znovu postaven jako Dům nábytku. V roce 1988 musel byt ze statických důvodů zbourán, pozemek nakonec po 16 letétch, kdy tam byla jen díra, koupila pražská společnost a postavila tam nynější pěknou pasáž OMEGA.

Rozkvět se začal stavět hned po válce, můj táta tam chodil na nedělní brigády, ale všechno bylo znárodněné a odkdy se to jmenovalo Rozkvět přesně nevím, ale za mého života to vždycky byl Rozkvět, i když Prior.

Jezdící schody byly v Brně jediné v obchodním domě ASO kousek od náměstí, na České ulici 1. Jako děcko jsem se na nich vozil.

Rozkvět byl po dlouhá léta jediným obchodním domem v Brně. Mnohem menším než byl ten Předvoj v Gottwaldově. Postavený za časů T. Bati.
Až někdy v závěru 80.let se postavil obchodní dům na Dornychu, dnešní Tesco.
I když v Praze byly obchodní domy Máj, Bílá Labuď a Kotva, byla obchodní plocha připadající na jednoho obyvatele v Praze menší než v Brně.
jednou z příčin byla federalizace, vše se dělilo dvěma a na Slovensku, které bylo proti českým zemím poloviční se investovalo tolik co v českých zemích.
Dnes je obchodní plocha v Brně připadající na jednoho obyvatele desetinásobná v porovnání se stavem před Listopadem 89

Ano, přejmenovala se tehdy i Sparta.
Zajímavé je, že slovo Prior pochází, tuším, z latiny. V tom brněnském byly jediné jezdící schody v Brně.

První velkoprodejnu v Brně postavil Baťa na Kobližné ulici jako Dům obuvi. Měl to být taky první mrakodrap v Brně, ale při stavbě se přišlo na to, že budova má nestabilní podloží. Tuším že v tom baráku byly i první pohyblivé schody v Brně.
Po válce a znárodnění došlo k "odbaťování" toho Domu obuvi. Místo bot se tam začal prodávat textil. V nejvyšším patře byly koberce. Jenže s tím baťovi stavitelé nějak nepočítali a celý barák se začal naklánět.

Dnes se v něm stále prodává textil.

Vitáskovi : Obchodních domů bylo v Brně z první republiky víc. Kromě Bati to bylo ASO na České č. 1 (akciová společnost Olomouc), JEPA na Nám. Svbobody, vybombardovaná, tam kde je dnes OMEGA, Brouk a Babka na České, tam je dnes Baťa myslím, pak menší domy jako Žouželka, Lamplota, Wágner, všechno později zrušené. Ty pojízdné schody byly v ASU jako jediné, byly úzké jen pro jednoho a jenom nahoru, jako děcko jsem se po nich vozil.

Komunistům ale připadaly obchodní domy moc nóbl a kapitalistické, tak je rozparcelovali jako menší prodejny. Baťa nesměl na Kobližné stavět výš, protože mu to zakázalo město, podobně jako Hrdinovi, který musel snížit Alfapasáž a vršek udělat stupňovitý. Naštval tím B. Fuchse, který to původně projektoval.

V časech před Listopadem 89 byl materialismus jen na papíře, po Listopadu s nástupem kapitalismu se materialismus začal realizovat v praxi.